NOVOROČNÍ (František Hlaváček)

Není ho již tady více — 
již svou vládu dokonal,
smutné ale upomínky
nám chudým tu zanechal.

Strasti, bědy, otročina
celý rok nás soužily,
kapitalisté jak dravci
kolem nás vždy kroužili.

V boji za svou existenci
neměli jsme oddechu,
co tu bylo potu, krve,
co slzí a výsměchu!

Oko vlhne, rámě klesá,
srdce v prsou krvácí,
při vzpomínce jak životy
marně se nám utrácí.  

Což se nikdy zlatá volnost
pro nás raby nezrodí?
Což ten lid to otrocké jho
nikdy s šíje neshodí?

Což má věčně otročiti
cizopásné holotě? —
Jiným blaho rozmnožovat
a sám zmírat v žebrotě?

Nikoliv — jednou přec přijde
onen velký okamžik,
kdy svobodu lid náš uzří,
blaha, štěstí svého vznik.

Třeba dosud tělem, duchem
v rabských poutech vězíme,
síly našich páží rostou,
my se těch pout zbavíme.

O bezcitné, kruté panstvo,
jež nás dřeš a sužuješ!
Ty si vlastní popraviště
svým barbarstvím buduješ!

Lid pracovny udržuješ
v nejhnusnější porobě,
běda, běda, až lid jednou
mstít se bude na — tobě!

Lide práce, poznej sebe —
kapitál tvůj vrah a sok !
Vzhůru všichni za svobodu,
vzhůru v boj již tento rok!

HLAVÁČEK, Frank. Pochodeň: Básně dělnické. New York: nákladem vlastním, 1896.