O SVOBODĚ (1894)

Již od pradávna bojuje lidstvo proti svým tyranům a vládcům, snažíc se takto vyprostiti z jejich poddanstvi a přivlastniti i vydobýti si více volnosti než jim poskytuje nynější zřízeni vládní. Dějiny dokazují, že každý krok ku předu o vydobyti svobody byl vydobyt jen krvavým bojem a stál tedy mnoho krve i životů lidských.

Naši předkové nebojovali za úplnou svobodu, nýbrž jen za dosažení více volnosti, aby si krutý život aspoň částečně zpříjemniti mohli, tím však připravili půdu k vydobytí úplné svobody, kterouž, třídy nejnižší si vydobýti musí; co naši předkové vybojovali, nebyla daleko ještě svoboda, bylo to tyranství v menší míře, neb ve změněné formě.

Jaké náhledy a pojmy lidé o svobodě mají, toho důkazem jest americké dělnictvo; ono nechává za sebe myslet rozličné kreatury které by rády blížící se katastrofu zažehnat a zadržet chtěly a proto hlásají „americkou svobodu“ jako by skutečně nějaké svobody v Americe bylo, což jim hloupé dělnictvo věří.

Americká svoboda jest jen frázi; tak jako v jiných zemích panují nad obyvatelstvem různé autority tak i zde (zda je to císař, král, president, neb jen guvernér, na tom nezáleží) a může se směle říci, že americká svoboda s evropským (zvláště ruským) tyranstvím a africkým otroctvím si mnoho nezadá.

Kde jsou panující, musejí býti i poddaní neb ovládaní a kde si nejsou všichni rovni, tam není svoboda. Svoboda může býti jen tam, kde jeden druhého považuje za sobě rovného; svoboda jest rovnost – rovnost ve všem, rovnost ve vydobývání životních potřeb i rovnost ve stejném užívání těchto a vše ostatní jest frází, kterou se lidstvu pravá svoboda jen ukrývá.

Touha po svobodě se v lidu stále víc zakořeňuje a marné jsou pokusy vládních tyranů a kněžských figur, ač pracují plnou parou, zameziti vzrůst símě svobody, které jest seto na poli krví zúrodněném, touha po svobodě se podobá onomu báječnému draku s několika hlavami, jemuž při useknutí jedné, dvě jiné hned narostou.

Nic není vstavu zadržet hnutí naše, ani ty nejhroznější zločiny na nás páchané ani to největší krveprolití není sto běh náš zastaviti; to dokazuje minulost, kdy na tisíce nevinných obětí pro svobodu vykrvácelo. Přijde ale doba a ta přijde brzy, kdy již dosáhneme svého cíle a s tyrany svými budeme počítati život za život — vše rovně jak toho vyžaduje – pravá svoboda a spravedlnost.

R. H.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 03.03.1894, č. 18