OZNÁMENÍ O ÚMRTÍ ANARCHISTY A SYNDIKALISTY JOSEFA ČERMÁKA (1929)

Neúprosná smrt vyrvala z našeho středu opět dobrého kamaráda a dělníka v socialistickém hnutí. Již delší dobu hlodala na jeho zdraví zákeřná proletářská nemoc, tak že asi před patnácti měsíci musil zanechati práce a vstoupiti do stavu nemocenského. Strávil několik měsíců v léčebném ústavu v Bukově u Ústí nad Labem, leč neuzdraven, jej po rok trvající nemoci opustil a byl dán do pense. Této však již dlouho neužil, jeho stav počal v poslední době rychle zhoršovat a dne 26. července 1929 zemřel ve věku 41 let. Zesnulý soudruh všímal si již v mladí organisačního života a seznámil se tudíž brzy se všemi otázkami jeho a v hornickém odboru zvláště. Byl řadu let předsedou odbočky Sdružení horníků v Ledvicích, a zastupoval hornictvo v závodní radě na dole na němž byl zaměstnán, byl občanstvem zvolen i do obecního zastupitelstva, za odborovou organisaci byl vyslán také do revírní rady v Mostě. Pro svou milou povahu byl všeobecně oblíben každým, kdo měl příležitost jej seznati, svědčí o tom nejlépe veliká účast občanstva na jeho poslední cestě. Loučíme se s dobrým kamarádem navždy a vzpomínku na něho zachováme povždy ve vděčné paměti.

Poděkování. Děkují tímto srdečně všem přátelům a korporacím, kteří mého zemřelého manžela doprovodili na jeho poslední cestě ku hrobu. Děkuji zároveň i za přátelské projevy, pronesené nad rovem na rozloučenou zástupci ústředí Sdružení československých horníků v Mostě a revírní rady v Mostě, jakož i skupině socialistických bezvěrců, pěveckému kroužku a všem, kdož nám jakýmkoliv způsobem účast svoji projevili. V Ledvicích, dne 28. července 1929. Aloisie Čermáková a děti.“