Dělnický spolek „Svornost“ v Mladé Boleslavi (1890-1892?)

Asi na sklonku r. 1890 nebo začátkem r. 1891. založen byl v Mladé Boleslavi dělnický vzdělávací spolek »Svornost«. Sdružoval dělníky sociálně-demokratického a anarchistického smýšlení. Z anarchistických předáků stál v čele spolku pozdější redaktor Hynek Holub a obuvník Vrba, ze sociálně demokratických mlynářský dělník Matěj. Na podzim r. 1891 se za členy boleslavské »Svornosti« přihlásili i textilní dělníci z továrny v Josefodole. Jejich »chlebodárci« se jim za to mstili propuštěním z práce. »Svornost« měla spolkovou místnost v hostinci »U tří lip« na Starém náměstí v Mladé Boleslavi, kam si členové chodili přečítat spolkem odbírané socialistické
časopisy »Ruch«, »Matice svobody“ a »Červánky«. — Kdy spolek zanikl, není nám zatím známo, o jeho činnosti se píše ještě v r, 1892.

Prameny: pražský list „Sociální demokrat“ z 26. listopadu 1891, z 5. března a 12.listopadu 1892; J. Joda v „Právu lidu” z 4. dubna 1948.

Čtenářská jednota v Horním Růžodole (1888-1923)

Velmi sporé zprávy zachovaly se o Čtenářské podporující besedě v Horním Růžodole, která byla založena asi v r. 1888, neboť v r. 1923 oslavovala své 35leté trvání. Patrně byla totožná s Českou Čtenářskou jednotou v Růžodole II, v níž bylo kolem roku 1896 organisováno hodně anarchisticky smýšlejícího dělnictva.

Prameny : liberecký „Proletář“ z 19. března 1896; Totasovy „Dějiny Dobročinu“

VLÁDA KAPITALISMU (František Hlaváček)

 (na melodii „Že peníze světem vládnou . . .“)

Že kapitál světem vládne, 
každý dnes již ví;
že nezná ohledy žádné,
chuďas vám poví.

Dělník jest jen živým strojem
vyděračů stálým zdrojem,
z nějž chce brát plutokrat
zisk denně stokrát.

Jen kdo boháčem je
ve světě panuje,
jen ten, jen ten
ve světě panuje.

Boháč, ač nic nepracuje,
žije v přepychu,
neb on dělníky zkracuje,
dře bez ostychu.

Co tito jen stále tvoří
a při tom se bídou moří  
bohatec, bohatec
plní svůj měšec.

Jen kdo boháčem je,
ve světě panuje,
jen ten, jen ten
ve světě panuje.

Proto, chceš-li, lide práce
svobodně též žít,
musíš své organisace
pohotově mít;

v těch soustředit svoji sílu
a pak se dát chutě k dílu:
špatný řád napořád
v rumy rozbourat.

Pak vzejde i nám čas,
budem svobodni zas,
jen pak, jen pak
budem svobodní zas.

Frank Hlaváček.

Dělnický čtenářský spolek v České Lípě (1885 – 1887)

První zmínka o dělnickém spolku v České Lípě činí se sice již v r. 1880, avšak byl to pravděpodobně německý vzdělávací spolek. Jeho členy byli zajisté i dělníci české národnosti, zejména krejčí a obuvníci, kterých byl tehdy v České Lípě zaměstnán slušný počet. V r. 1885 založen byl v České Lípě samostatný Dělnický čtenářský Spolek, ale ani o jeho činnosti není toho, mnoho známo. C. k. úřady věnovaly mu jakožto spolku socialistickému — tolik mimořádné pozornosti, že po dvouletém trvání zanikl, podlehnul tvrdým persekučním zásahům.

Prameny: vlastivědný sborník „Bezděz“ I./114—115.

POVZBUZENÍ DĚLNICTVA (Leo Kochmann)

(na melodii „Stavěli zedníci . . .“)

Dělníci, dělníci, 
své idey znáte,
hleďte je prosadit —
síly k tomu máte.

Síly k tomu máte
i odvahu ráznou,
bijte do nepřátel —
nechte slámu prázdnou.  

Nepřátel kolem vás
stojí celé pluky,
což nikdo z vás nechce
k boji zvednout ruky?

Dělníci, dělníci,
v boj za svaté právo,
až budem vítězi —
lidstvo bude zdrávo.

Leo Kochmann

Leopold Kochmann (1847 – 1919)

Místní skupiny Omladiny na Liberecku (1889-1894)

Radikálně smýšlející česká mládež, sdružená v pražské „Omladině“, založila si již v r. 1889 několik místních skupin v severočeském kraji. Nejagilnější odbory měla »Omladina« v Liberci a ve Vratislavicích nad Nisou.

V Liberci vzaly úřady na vědomí založení Všeobecně vzdělávacího spolku Omladina výnosem c. k. místodržitelství ze 17. srpna 1892. Liberecký spolek
založil si místní odbor Omladiny ve Vratislavicích n. N. Stanovami
byla sice omladině vymezena jen úzká činnost vzdělávací, avšak ve
skutečnosti byl hlavní i její pobočný spolek záštitou politického ruchu
anarchisticko-socialistické české mládeže na Liberecku.

Tak na veřejné schůzi odbočky Omladiny, konané 17. prosince 1889 ve Vratislavicích n. N., měl J. Trejbal „paličskou řeč“ (podle úředního hlášení) proti panujícímu společenskému řádu.

Dne 18. září 1892 na veřejné schůzi Omladiny v Liberci přednášel Josef Škába o budoucím státu sociálně demokratickém.

Na schůzi ve Vratislavicích 4. února 1894 předčítal J. Lukášek dopis Františka Posledníka z Modlan, vyzývající k boji o práva lidstva a dosažení všeobecné svobody.

U vedoucích členů spolku byly nalezeny spisy, jež měly dle názoru
c. k. mísodržitelství velezrádný a anarchistický obsah. Soudními výslechy členů spolku bylo zjištěno, že se ve schůzích zpívaly nazpaměť
písně „velezrádného obsahu“ a vůbec, že zpěv byl takřka trvalou
částí programu spolkových schůzí. Prostě Omladina sledovala podle
hlášení c. k. místodržitelství „přímo státu nebezpečný a velezrádný
směr“ a proto byla výnosem ze 17. března 1894 rozpuštěna.

V Liberci stáli v čele Omladiny František Milický z Růžodolu, Jan Trejbal
a jiní. Místnost spolku byla od poloviny roku 1893 v hostinci „Feldschlossel“ v nynější Husově třídě č. 16. Předsedou vratislavického odboru byl v r. 1894 František Posledník, jednatelem Josef Lukášek, pokladníkem František Hnízdo a knihovníkem Josef Moravec.

Jednoho podzimního večera r. 1892 shromáždili se členové »Omladiny« ve své spolkové místnosti a bavili se zpěvem. V tom se rozletěly dveře a do místnosti vpadl pověstný policejní komisař V. Nečásek s rozpřaženýma rukama, jako když chce všechnu kolem stolu sedící mládež schytat do náruče. Mládež se nijak nezalekla a tázala se komisaře, co tam chce a kdo ho tam poslal. Nečásek se velmi rozhorlil a zapsal si jména všech přítomných se slovy: »Vy tu zpíváte a ten zpěv je zapovězeným. Šlo o píseň »V Čechách tam já jsem zrozený ..ale Nečásek ten text že prý zná hned ze školy a spatřoval v něm velezradu. Jiným podobným výtečníkem v řadách liberecké policie byl komisař Morche. Téhož dne vpadl do místnosti v okamžiku, když se sbormistr tázal jednoho z členů, jakou má úlohu a on odpovídal: !Já jsem povstalec“. Policistovi poskočilo srdce vzrušením, jaké to asi objevil protimonarchistické rejdy, a zařval: »Já vám dám povstalce!“ a aniž vyčkal vysvětlení, vysypal ze sebe zatýkací formuli a odváděl si sbormistra na strážnici.

Oba odbory „Omladiny“ pořádaly pro své členy mnohé přednášky o poslání socialismu, které však byly často úředně zakázány. Soustavnou štvavou kampaň proti „Omladině“ vedl zejména úřední orgán libereckého magistrátu «Deutsche Volkszeitung«, který nenávistně stopoval každý pohyb členů spolku. — Po známém procesu s pražskou »Omladinou«, zahájeném 27. ledna 1894, byl i liberecký a vratislavický odbor rozpuštěn.

Prameny: Pražský Čtrnáctideník „Sociální demokrat“ z 12. listopadu 1892, z 27. ledna a 25. května 1894; dr. Roubík „Bibliografie časopisectva“ str. 53; Stráž severu z dubna 1948.

PÍSEŇ NAD HROBEM PŘÍTELE (František Hlaváček)

(na melodii „O háji s voňavými květy . . .“)

Soudruhu milý, v tmavém hrobě 
zde klidně spočívej!
Podlehl jsi kruté zlobě,
za to pokoj v zemi měj!
[: Pokoj zde měj. ;]

Ty věrný pravdy bojovníku,
pro níž jsi v žití plál,
lidumilný šlehetníku —-
pro pravdu jsi život dal!
[: I život dal. :]

Vždyť život tvůj plný byl boje,
útrap a strádání,
až zlomili srdce tvoje,
plné žalu, zklamání.
[: Ach sklamání. :]

Na hrobě tvém my všichni dlíme,
každý, kdo tvůj byl druh;
památku tvou mile ctíme,
mezi námi tvůj jest duch.
[: Tvůj vždy je duch :].

Frank Hlaváček.

(Poprvé zapěna při pohřbu soudruha Schalingera, zemřelého roka 1883 v brněnské trestnici na Cejlu.)

Dělnická beseda v Mukařově (1890 – 1902)

Na sklonku r. 1890 nebo počátkem r. 1891 byla založena Dělnická beseda pro Mukařov a okolí. Neměla sice mnoho členů, ale přes to vyvíjela poměrně značnou činnost. Prvním jednatelem besedy byl František Pivrnec. Na měsíčních spolkových schůzích míval přednášky knihař Jan
Sajal
ze Železného Brodu, později ústřední knihovník »Politického klubu dělnického v Čechách« se sídlem v Praze. Beseda vyvíjela průkopnickou činnost pro dělnické hnutí na Železnobrodsku. Do rozkolu mezi sociálními demokraty a anarchisty vysílal spolek také své delegáty na sjezdy
sociálně demokratické strany do Prahy. Dne 6. srpna 1896 slavila beseda své pětiletou existenci odpoledním zahradním koncertem. Dělnická beseda sdružovala místní a okolní anarchisty až do roku 1902, kdy byl spolek na základě 24. paragrafu spolkového zákona úředně rozpuštěn společně s řadou dalších spolků po celých Čechách.

Prameny: list „Sociální demokrat“ z 5., 10., 28. prosince 1891 a z 8. a 22. ledna, 18. června, 28. července a 12. listopadu 1892; liberecký „Proletář“ 6. srpna 1896

NAPNEM, BRATŘI, NAPNEM SÍLY (František Hlaváček)

(na melodii „Spi Havlíčku . . .“)

Napnem, bratří, napnem síly, 
ať dojdeme k žádoucímu cíli:
sociální svobody.

V celém světě bída vládne
lid pracovní dosud nemá žádné
společenské rovnosti.

Naše práce jmění tvoří,
ale kapitál nás hladem moří
a drží nás v otroctví.

Čím více se namáháme
tím horší za to odměnu máme
za dnešního systému.

My jsme základ společnosti,
proto nesmí se nám házet kosti —
my chcem také užívat!

My chcem všechna lidská práva
a vše, co příroda štědře dává
bez rozdílu tvorům svým.

Máme trpět, hynout stále?
Bratří, to by nebylo nám k chvále,
bylo by to zbabělství.

Dobývejme volnost, práva,
ať společnost jednou už je zdráva,
ať je každý svoboden.

Vzmuž se lide, vzmuž se k činu,
hleď odstranit hnusnou otročinu,
zbavit se jí na věky.

Ať nás štvou, mučí v žaláři —
nedej se odstrašit proletáři:
vítězství tě nemine.

Frank Hlavaček.

František Hlaváček řeční nad hrobem J.B.Pecky (1922)

BLUDIČKY (Neznámý autor)

 Stříbrosná má drnkej lýro, 
strhej struny na padrť,
zvrať se stará strasti víro,
tyrane ty, krk si zvrť!

V proletáře hrdém kruhu
zřejme, úrodných co zrn;
v středu bodrých našich druhů
netrap bratra ostrý trn.

Sterá radost srdcem hraje,
trhejme tu trudu hráz —
nechť tyranům rozkoš zraje
chrám náš zří též pravých krás !

Trubte trouby, rohy drčte,
vzhůru bratři, struny vřete,
paměti bratři hrdelní tůru —
zmar tyranům ! Zdar nám, urá!

Karabáč

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 05.06.1897