Radikálně smýšlející česká mládež, sdružená v pražské „Omladině“, založila si již v r. 1889 několik místních skupin v severočeském kraji. Nejagilnější odbory měla »Omladina« v Liberci a ve Vratislavicích nad Nisou.
V Liberci vzaly úřady na vědomí založení Všeobecně vzdělávacího spolku Omladina výnosem c. k. místodržitelství ze 17. srpna 1892. Liberecký spolek
založil si místní odbor Omladiny ve Vratislavicích n. N. Stanovami
byla sice omladině vymezena jen úzká činnost vzdělávací, avšak ve
skutečnosti byl hlavní i její pobočný spolek záštitou politického ruchu
anarchisticko-socialistické české mládeže na Liberecku.
Tak na veřejné schůzi odbočky Omladiny, konané 17. prosince 1889 ve Vratislavicích n. N., měl J. Trejbal „paličskou řeč“ (podle úředního hlášení) proti panujícímu společenskému řádu.
Dne 18. září 1892 na veřejné schůzi Omladiny v Liberci přednášel Josef Škába o budoucím státu sociálně demokratickém.
Na schůzi ve Vratislavicích 4. února 1894 předčítal J. Lukášek dopis Františka Posledníka z Modlan, vyzývající k boji o práva lidstva a dosažení všeobecné svobody.
U vedoucích členů spolku byly nalezeny spisy, jež měly dle názoru
c. k. mísodržitelství velezrádný a anarchistický obsah. Soudními výslechy členů spolku bylo zjištěno, že se ve schůzích zpívaly nazpaměť
písně „velezrádného obsahu“ a vůbec, že zpěv byl takřka trvalou
částí programu spolkových schůzí. Prostě Omladina sledovala podle
hlášení c. k. místodržitelství „přímo státu nebezpečný a velezrádný
směr“ a proto byla výnosem ze 17. března 1894 rozpuštěna.
V Liberci stáli v čele Omladiny František Milický z Růžodolu, Jan Trejbal
a jiní. Místnost spolku byla od poloviny roku 1893 v hostinci „Feldschlossel“ v nynější Husově třídě č. 16. Předsedou vratislavického odboru byl v r. 1894 František Posledník, jednatelem Josef Lukášek, pokladníkem František Hnízdo a knihovníkem Josef Moravec.
Jednoho podzimního večera r. 1892 shromáždili se členové »Omladiny« ve své spolkové místnosti a bavili se zpěvem. V tom se rozletěly dveře a do místnosti vpadl pověstný policejní komisař V. Nečásek s rozpřaženýma rukama, jako když chce všechnu kolem stolu sedící mládež schytat do náruče. Mládež se nijak nezalekla a tázala se komisaře, co tam chce a kdo ho tam poslal. Nečásek se velmi rozhorlil a zapsal si jména všech přítomných se slovy: »Vy tu zpíváte a ten zpěv je zapovězeným. Šlo o píseň »V Čechách tam já jsem zrozený ..ale Nečásek ten text že prý zná hned ze školy a spatřoval v něm velezradu. Jiným podobným výtečníkem v řadách liberecké policie byl komisař Morche. Téhož dne vpadl do místnosti v okamžiku, když se sbormistr tázal jednoho z členů, jakou má úlohu a on odpovídal: !Já jsem povstalec“. Policistovi poskočilo srdce vzrušením, jaké to asi objevil protimonarchistické rejdy, a zařval: »Já vám dám povstalce!“ a aniž vyčkal vysvětlení, vysypal ze sebe zatýkací formuli a odváděl si sbormistra na strážnici.
Oba odbory „Omladiny“ pořádaly pro své členy mnohé přednášky o poslání socialismu, které však byly často úředně zakázány. Soustavnou štvavou kampaň proti „Omladině“ vedl zejména úřední orgán libereckého magistrátu «Deutsche Volkszeitung«, který nenávistně stopoval každý pohyb členů spolku. — Po známém procesu s pražskou »Omladinou«, zahájeném 27. ledna 1894, byl i liberecký a vratislavický odbor rozpuštěn.
Prameny: Pražský Čtrnáctideník „Sociální demokrat“ z 12. listopadu 1892, z 27. ledna a 25. května 1894; dr. Roubík „Bibliografie časopisectva“ str. 53; Stráž severu z dubna 1948.
