IX.sjezd Sdružení československých horníků: zvolený ústřední výbor (1929)

IX.sjezd Sdružení československých horníků zvolil následující delegáty do ústředního výboru a kontrolních komisí:

Fišer Josef – Záluží – předseda

Ústřední výbor:

Šindler Vojtěch – Ervenice

Vaněk Václav – Duchcov

Weinfurter Čeněk – Lom

Procházka Josef – Most

Janovský František – Souš

Kříž Matěj – Růžodol

Konopník Václav – Dolní Jiřetín

Tauchmann Josef – Lom

Stehlík Anonín – Bohosudov

Drahokoupil František – Nová ves – Hrdlovka

Kadlec Rudolf – Chudeřice

Papež Josef – Ledvice

Za Nýřansko: Souček Václav

Za Ostravsko: Káňa Rudolf

Za Kladensko: Hošek Josef

Náhradníci:

Lídl Václav – Ervenice

Bláha Václav – Kopisty

Beran Josef – Most

Zvonař František – Záluží

Štekr Josef – Komořany

Šulc Josef – Břežánky

Do kontrolní komise:

Kovařík Petr – Záluží

Mazanec Karel – Konobrž

Čabelka Josef – Bílina

Holub Josef – Košťany

Vznik Skupiny bezvěrců v Růžodole u Mostu (1919)

Počátkem května 1919 se zaktivizovali také anarchističtí bezvěrci v Růžodole u Mostu, aby navázali na předválečnou Skupiny bezvěrců České anarchistické federace. Byla ustanovena nová Skupina bezvěrců v Růžodole. Spolková místnost se nacházela v hostinci „U Voborských“. Předsedou Hlaváček Karel z Dolního Litvínova. Důvěrníkem byl zvolen Šefler Stanislav z Růžodolu. Ten také zveřejňuje následující zprávu na stránkách Hornických listů dne 16.května 1919: „Růžodol u Mostu. Zde opět vstoupila v živit skupina bezvěrců. Všichni nepřátelé Říma se schází u občana Antonína Voborského. Kdo by si přál rozloučiti se s římským ovčincem, obdrží blankety a pokyny u Stanislava Šefler, Růžodol č.34.

Zveřejněna je také následující výzva bezvěrcům z okolí:

„Všem bezvěrcům v Růžodole, Lipětíně a v Dolním Litvínově, oznamujeme, že se skupina bezvěrců znovu ustanovila a jest povinností všech by se súčastnili spolupráce. Přihlášky k výstupu s církve možno obdržeti u Stanislava Šeflera, důvěrníka, Růžodol 34 a Karla Hlaváčka, předsedy, Dolní Litvínov 85.

Založení Skupiny bezvěrců v Komořanech (1919)

Po první světové válce se zformovali taktéž anarchističtí bezvěrci v Komořanech. Koncem dubna 1919 se i zde zformovala Skupina bezvěrců. Přední postavou skupiny se stal Lábner František bývaly člen České anarchistické federace (poté Federace českých anarchistů komunistů) a kritik „Vrbenského skupiny“ nesouhlasící se zatažením FČAK do politiky. Na ustanovující schůzi Skupiny bezvěrců byl zvolen důvěrníkem, prostřednictvím Hornických listů ze dne 30.dubna 1919 oznamuje „Komořany. Zde se ustanovila, všichni nepřátelé Říma se zde soustřeďují. Přihlášky přijímá Lábner František, Komořany č.92. Zároveň upozorňuji, kdož mají vypůjčeny knihy od spolku „Kniha“, aby je v nejkratší době odevzdali.“ Vzdělávací spolek „Kniha“ v Komořanech byl anarchistický spolek působící od roku 1890, avšak byl úřady rozpuštěn v roce 1914, stejně tak jako místní Skupina bezvěrců ČAF.

Vznik Skupiny bezvěrců v Duchcově (1919)

Také anarchističtí bezvěrci z Duchcova a okolí se po první světové válce rychle znovu zorganizovali. A tak dne 13.dubna 1919 byla v Českém domě ustanovena Skupina bezvěrců. Důvěrníkem byl zvolen Lokajíček Alois bydlící v Českém domě a jednatelem Bardoun Josef z Teplického předměstí č.p.741 v Duchcově.

Takto píšou o ustanovení Skupiny bezvěrců Hornické listy z 18.dubna 1919: „Všemu bezvěreckému občanstvu a jejich stoupencům z Duchcova a okolí oznamuji tímto, že dne 18.dubna t.r. se utvořila zde v Duchcově v Českém domě bezvěrecká skupina, která hodlá sdružiti veškeré bezvěrce v jednu pevnou organisaci a která sobě vytkla za cíl, hájiti práva a zájmy bezvěrců a uplatniti jejich právo na svobodný život. Kdo je bezvěrec, ten patří do skupiny. Přihlášky a informace stran skupiny i vystoupení z církve přijímá kamarád Lokajíček Alois, důvěrník skupiny, Duchcov, český dům č.15 a kamarád Bardoun Josef, jednatel, Teplické předměstí č.741″.

Valná hromada Sdružení československých horníků ve Smečně (1929)

Místní odbočka Sdružení československých horníků ve Smečně konala svoji valnou hromadu v neděli dne 10.února 1929. Do nového výboru pro rok 1929 zvoleni předseda Davídek Václav ze Smečna č.p. 404, náměstkem Pelc František, pokladníkem Zikmund František ze Smečna č.p. 297, jednatelem Vavroch Karel a důvěrníkem Pekárek Josef. Členy výboru zvoleni Polák Karel, Franc František, Bernášek František a Wágner Václav. Revisory účtů zvoleni Vavroch Václav a Beznoska František. Spolkovou korespondenci vyřizoval jednatel Vavroch Karel ze Smečna č.p. 98. Sdružení československých horníků (1918 – 1930) byla syndikalistická organizace pod heslem „Osvobození dělníků bude dílem jich samých. Přímou akcí k obrození proletariátu“, která navazovala personálně a tradicí na anarchosyndikalistickou Zemskou jednotu horníků (1909 – 1915), rozpuštěnou během represivních opatření za I.světové války.

Valná hromada Sdružení československých horníků v Libušíne (1929)

Místní odbočka Sdružení československých horníků v Libušíně konala svoji valnou hromadu. Do nového výboru pro rok 1929 zvoleni předseda Liška František, náměstkem Eichlman Antonín starší, pokladníkem Beznoska Jaroslav, jednatelem Beznoška Václav. Náhradníky a přísedícími členy výboru zvoleni Inneman Václav, Kratochvíl Jan zároveň pokladníkem pohřebního fondu. Revisory účtů zvoleni Skopec Josef a Eichelman Antonín mladší. Sdružení československých horníků (1918 – 1930) byla syndikalistická organizace pod heslem „Osvobození dělníků bude dílem jich samých. Přímou akcí k obrození proletariátu“, která navazovala personálně a tradicí na anarchosyndikalistickou Zemskou jednotu horníků (1909 – 1915), rozpuštěnou během represivních opatření za I.světové války.

Valná hromada Sdružení československých horníků v Nové vsi – Hrdlovce (1929)

Místní odbočka Sdružení československých horníků v Nové Vsi – Hrdlovce u Duchcova konala svoji valnou hromadu. Do nového výboru pro rok 1929 zvoleni předseda Vtelenský Josef, místopředseda Drahokoupil František, jednatel Kraft Josef, pokladníkem Dvořák Josef. Přísedícími členy výboru zvoleni Vladař M., Král Jan. Revisory účtů zvoleni Hlívka Petr a Nykola Jindřich. Kolportérem Hornických listů a výběrčím členských příspěvku Drahokoupil František. Sdružení československých horníků (1918 – 1930) byla syndikalistická organizace pod heslem „Osvobození dělníků bude dílem jich samých. Přímou akcí k obrození proletariátu“, která navazovala personálně a tradicí na anarchosyndikalistickou Zemskou jednotu horníků (1909 – 1915), rozpuštěnou během represivních opatření za I.světové války.

Valná hromada Sdružení československých horníků Košťany (1929)

Místní odbočka Sdružení československých horníků v Košťanech konala svoji valnou hromadu. Přítomen byl Fišer Josef z ústředí z Mostu, který promluvil o stavu hornického odboru a hornickém pojištění. Byl zvolen následující výbor pro rok 1929: předseda Souček Josef, místopředseda Holub Josef, jednatel Buben Hynek, pokladník Žák Antonín. Členy výboru zvoleni Nívara Josef, Bogr Josef. Revisory účtů zvoleni Holub Josef a Cikán František mladší. Kolportérem Hornických listů zvolen Černý Václav. Korespondenci vyřizoval předseda Souček Josef bytem Košťany č.p.219.

Otevřený dopis syndikalistů ze Sdružení československých horníků ministerstvu veřejných prací (1926)

Počátkem měsíce června 1926 došlo v ministerstvu veřejných prací ku jmenování poradního odboru sociální péče pro horníky.

Do tohoto poradního sboru byli povoláni zástupci Svazu horníků, Unie horníků, Jednoty horníků, hornické organisace křesťanských sociálů, snad i zástupce hornické organisace německých nacionálů, z čehož je vidno, že bylo přihlíženo při jmenování poradního sboru k zastoupení pokud možno nejširšímu.

Až dosud trvá v Československé republice tak zvaná koalice hornická, jejímž členem je mimo shora jmenovaných organisací Svazu horníků, Unie horníků, také Sdružení horníků v Mostě.

Tato koalice hornická až dosud zastupovala hornický odbor v republice jak při vyjednáváních mzdových a pracovních sezaměstnavateli, tak i v různých otázkách hornického odboru se týkajících při jednání s úřady.

Podepsaná organisace neshledává podivným, že byly do poradního sboru povoláni zástupci nových a mimo rámec hornické organisace vzniklých hornických organisací a shledává to správným dle povšechných zásad o poměrném zastoupení.

Podivným však shledává, že Sdružení horníků v Mostě, jeden z členů hornické koalice a členstvem dojista početnějším nežli některé ze vzpomenutých organisací, bylo při jmenování zástupců do poradního sboru opomenuto.

Podepsaná organisace je však toho názoru, že toto opomenutí se stalo při bohatém výběru hornických odborových organisací v Československé republice pouhým nedopatřením, jímž mohly býti postiženy i jiné ještě organisace hornické a očekává, že za Sdružená horníků bude zástupce jeho do poradního sboru jmenován ministerstvem veřejných prácí dodatečně.

Sdružení československých horníků v Mostě

Josef Fišer, předseda

Josef (Fišer) Fischer (1873–1970)