JOSEF MIKOLÁŠEK: Z DOPISŮ Z LOS ANGELESKÉHO VĚZENÍ – NEJNOVĚJŠÍ BOJE IWW ZA SVOBODU SLOVA V ABERDEEN, REDOUDO A SAN DIEGO, 7.díl

Přinášíme výňatek z delšího pojednání kamaráda Josefa Mikoláška (člena IWW), psané ve vězení v Los Angeles, krátce před jeho odchodem do San Diego, kamž odebral se, aby účast bral na zápase za svobodu slova a kde i užitečný život svůj dokonal, podlehnuv pěti ranám z revolveru policie, o které se domníval, že se umírňuje, jak z uvedeného vysvítá. (Zemřel 7.5.1912), dopisy byly otištěny v anarchistickém časopise „Volné listy“ č. 11 v New Yorku, 1. června 1912:

Města jako Aberdeen ve státě Washington, San Diego a Redoudo v Kalifornii, použila nové taktiky na potření agitace dělníků. Policejní hlídka byla značně zesílena a přicházející agitátoři, jsou hned na okresnách hranicích nebo nadraží schytáni, stlučeni a vypovězeni. Všem hrozeno smrtí.

Oproti tomuto ruskému způsobu používá se ovšem i přiměřené taktiky. Aberdeen a Redoudo již kapitulovalo. San Diego zápasí dosud, překonavše všechny rekordy násilí a hladomoru.

JOSEF MIKOLÁŠEK: Z DOPISŮ Z LOS ANGELESKÉHO VĚZENÍ – BOJE IWW ZA SVOBODU SLOVA V DALŠÍCH MĚSTECH USA, 6.díl

Přinášíme výňatek z delšího pojednání kamaráda Josefa Mikoláška (člena IWW), psané ve vězení v Los Angeles, krátce před jeho odchodem do San Diego, kamž odebral se, aby účast bral na zápase za svobodu slova a kde i užitečný život svůj dokonal, podlehnuv pěti ranám z revolveru policie, o které se domníval, že se umírňuje, jak z uvedeného vysvítá. (Zemřel 7.5.1912), dopisy byly otištěny v anarchistickém časopise „Volné listy“ č. 11 v New Yorku, 1. června 1912:

A tak pořadně následovala města: Duluth, Vaneswer, Victoria, Boise, Wenatthe, Wall-Wallla a Kansas City, která vesměs podlehla bojovné taktice Průmyslových dělníků světa.

Úřady těchto měst počítaly, že pozavíráním velkého množství agitátorů bude město míti dvojí užitek. Chtěl vězně použíti ku městským i okresním pracem a doufaly, že zbaví se nepohodlných agitátorů a při tom, že i město ušetří za práce vykonané vězni – agitátory. Leč sklamaly se. Členové IWW uplatnili při vězeňských pracech sabotáž, čímž městu vzešly jen velké škody.

Poukázání na taktiku, jaké v různých těchto bojích bylo použito, nutno se zmíniti o Kansas City. Kdež někteří řečníci odsouzeni až na 150 dnů žaláře. Členové IWW žádali správu města, aby vězněné agitátory propustila. Když se k tomu neměla, rozestavili se řečníci v hlavních ulicích města, kde pouliční dráhy se nejvíce křižují a pořádali schůze. Zastavili tak dopravu, kazili obchod a podobně. Obchodníci ihned počali bědovati a žádali sami o propuštění agitátorů IWW, čemuž bylo vyhověno.

ZPRÁVA O ZAHÁJENÍ ČINNOSTI ČESKÉ ANARCHISTICKÉ FEDERACE V AMERICE (1912)

Kamarádi! Dle usnešení konference, má počínaje dnem 1.června 1912 „Česká anarchistická federace v Americe“ zahájila činnost, a anto čas je již velmi krátký, tedy je nevyhnutelno, aby skupiny, spolky i jedinci, uznávající Federační organizaci za potřebnou, činili přihlášky s udáním počtu členů, za které na se béřou povinnost odváděti měsíční příspěvky v obnosu 15 centů za člena. Toto jest nevyhnutelno, aby se účtování mohlo správně zaříditi a aby se mohli učiniti brzy plány, pro účelné vydávání nutných publikací. Tedy kamarádi k dílu! Veškeré dopisy buďtež zasílány: ČAF v Americe na Josefa Mullera. Veškeré peněžní zásilky pro Federaci na Antonín Emr. Tajemník Josef Nastoupil.

Anarchistický časopis „Volné listy“ č. 10 v New Yorku, 18. května 1912

JOSEF MIKOLÁŠEK: Z DOPISŮ Z LOS ANGELESKÉHO VĚZENÍ – BOJ IWW ZA SVOBODU SLOVA VE FILADELFII, 5.díl

Přinášíme výňatek z delšího pojednání kamaráda Josefa Mikoláška (člena IWW), psané ve vězení v Los Angeles, krátce před jeho odchodem do San Diego, kamž odebral se, aby účast bral na zápase za svobodu slova a kde i užitečný život svůj dokonal, podlehnuv pěti ranám z revolveru policie, o které se domníval, že se umírňuje, jak z uvedeného vysvítá. (Zemřel 7.5.1912), dopisy byly otištěny v anarchistickém časopise „Volné listy“ č. 11 v New Yorku, 1. června 1912:

Duch reakce šířil se od západu k východu. „Průkopníci industrie“ nepřáli si ve Filadelfii agitaci v ulicích města. Úřady z počátku omezily řečnění v ulicích do 9. hodiny večer, prý kvůli nočnímu klidu. Hoši IWW však oznámili, že omezovati se nenechají a boj započal. Z počátku bývali zatčení propouštěni s varovným kázáním. Konečně však zákaz schůzí byl úplný. Nicméně schůze se odbývaly a žalářům přibývalo obyvatelů. Obžalovaným povolen porotní soud a mnoha set svědků se hlásilo. Dle zákona platí stát svědkům 2,50 dolaru denně a stravu. Vidouc obtíže s perzekucí spojené, město Filadelfie se vzdalo.

JOSEF MIKOLÁŠEK: Z DOPISŮ Z LOS ANGELESKÉHO VĚZENÍ – DALŠÍ ÚSPĚŠNÝ BOJ IWW ZA SVOBODU SLOVA VE FRESNU V KALIFORNII, 4. díl

Přinášíme výňatek z delšího pojednání kamaráda Josefa Mikoláška (člena IWW), psané ve vězení v Los Angeles, krátce před jeho odchodem do San Diego, kamž odebral se, aby účast bral na zápase za svobodu slova a kde i užitečný život svůj dokonal, podlehnuv pěti ranám z revolveru policie, o které se domníval, že se umírňuje, jak z uvedeného vysvítá. (Zemřel 7.5.1912), dopisy byly otištěny v anarchistickém časopise „Volné listy“ č. 11 v New Yorku, 1. června 1912:

Po Spokane následovalo Fresno v Californii. Kapitalistické časopisy psaly, že prý členové IWW chtí město podkopat a vy hodit do povětří. Občané Fresna ptali se organizátorů IWWW co na tom pravdy. Jeden z řečníků ironizoval tazatele: „Pakliže nás nenecháte mluvit, vyhodíme město dynamitem, že po něm nezbude než velká díra, která jako propast opovržení hlásati bude světu, že na tomto místě stávalo město Fresno, jehož občané znemožňovali dělnictvu se poučovati v ulicích.“

A ironie tato působila provokativně. Občané se ulekli, najali 800 mužů výpomocné policie, tito plnili vězení a – po několika měsících kapitulovali poraženi.

STANOVY ČESKÉ ANARCHISTICKÉ FEDERACE V AMERICE

Stanovy (pravidla) České anarchistické federace v Americe byly dle dřívější korespondence s českými anarchistickými skupinami napříč USA diskutovány a dle došlých pozměňovacích návrhu opraveny a schváleny v následujícím znění:

1)Skupiny a spolky podrževše vlastní sebesprávu (autonomii) spojí se ku intenzivnější agitační práci v organizaci již nazveme: „Česká anarchistická federace v Americe“.

2)Toto sloučení má účel: Společné akce v zápase hospodářském, šíření kulturního vědomí a tím propagování ideí bezvládně komunistických.

3)Česká anarchistická federace v Americe beře na sebe povinnost pěčovati o finanční potřeby federačního orgánu, jímž dle usnešení konference jsou „Volné listy“ v New Yorku a uveřejňovati v orgánu zprávy, jak o činnosti skupin a spolků, tak i postupu celkového hnutí.

4)Finanční prostředky opatřuje federační sdružení až do pozdějšího usnešení následovně: Příspěvky měsíční, které při 14 denním vycházení listu jsou stanoveny na 15 centů měsíčně, za každého člena. Za tento příspěvek obdrží každý člen orgán federace a letákovou literaturu, která bude vydávána dle potřeby.

5)Všechny skupiny a všichni členové federace mají stejná práva: Mohou činiti platné návrhy k účelným akcím, podavše je prostřednictvím federačního tajemníka ku dobrozdání. Každá skupina a každý člen může býti iniciatorem federace. Povinnosti k federaci mají členové společné, tak jak z pravidel federace vyplívají anebo jak je federace na přání skupin a členů prohlásí.

6)Federační organizace navazuje spojení skupin, prostřednictvím federačního tajemníka s tajemníky skupin. O součinnosti Federace s organizacemi venkovními, ať se usnáší federace od případu k případu.

7)Kvůli vzájemnému se dorozumění skupin, spolků a členů k federaci náležejících, a ku vyřizování prací spojených s dopisováním a řízením financí, ustanovují se: dopisující tajemník, pokladník a tři důvěrníci.

8)Po vzájemném šetření došlo se k náhledu, že tajemnictví federace má býti tam, kde jest vydáván federační časopis, tedy nyní v New Yorku.

9)Federační vykonavatelé: tajemník, pokladník a důvěrníci sejsou se nejméně jednou měsíčně s tiskovým výborem orgánu ku přehledu běžných prací a k úradě.

10)Tajemníci spolků a skupin zašlo po 15tém každého měsíce vákaz zaplacených příspěvků tajemníku federace a peněžní obnosy na adresu federačního pokladníka.

11)Objeví-li se toho potřeba, může federace vydati větší knihu nebo brožuru a k tomuto účelu se požádají skupiny, spolky a jedinci o upsání možných obnosů, jež se pak rozprodejem hradí.

12)Skupiny a spolky jichž tajemníci po tři měsíce nezašlou výkazů, pozbývají nároků na publikace federační, avšak vyrovnáním se jich opět nabývají.

13)Federační konference se svolává dle potřeby, na návrj skupin, spolků nebo jednotlivých členů, když připojené organizace s tímto souhlasí. Výroční konferenci svolává tajemník federace, vždy ku konci zúčtovacího roku, což bude koncem května. Dle usnesení konference ma Česká anarchistická federace v Americe zahájiti svoji činnost 1. červnem 1912. Konference se ohlásí nejméně jeden měsíc do předu v orgánu federace.

14)Návrhy na změnu těchto pravidel nebo doplňky k nim možno zasílati federačnímu tajemníku a ten je povinen předložiti tyto nejbližší příští konferenci.

15)Členy federace mimo skupin a spolků mohou býti též jednotliví kamarádi, kteří bydlí v místech, kde jim možno není ani tříčlennou skupinu utvořiti. Poplatek mesíční činí taktéž 15 centů a vyhody mají jednotlivci jako členové organizace.

16)Tendence České anarchistické federace v Americe vyjádřená zní: Zavrhnutí parlamentní politiky. Na místě ní, přímé hospodařsko-politické akce. Sociálné hospodářské seskupení dělnictva. Boj proti psychickému jařmu, každé teologické hypnózy. Vypěstění vnitřní sociálně – komunistické kultury.

17)Taktika České anarchistické federace v Americe vyjádřená zní: Všeobecná stávka, bojkot a pasivní rezistance, jejichž systematickou manifestací má býti působeno na odstranění kapitalistického režimu se všemi státem utvořenými přívěšky. Tvoření výrobních a spotřebních družstev. Výchova protivojenská, respektive pracovati, aby militarismus byl postaven do pravého světla.

Anarchistický časopis „Volné listy“ č. 10 v New Yorku, 18. května 1912

ZPRÁVA Z KONFERENCE ČESKÝCH ANARCHISTICKÝCH SKUPIN A ZALOŽENÍ ČESKÉ ANARCHISTICKÉ FEDERACE V AMERICE

Významným milníkem českého anarchismu v USA byla konference českých anarchistických skupin, na které bylo usneseno po dřívějších debatách založení České anarchistické federace v Americe, jejíž činnost byla oficiálně zahájena 1.června 1912. Na konferenci byly schváleny stanovy federace a federačním publikačním orgánem stanoveny „Volné listy“.

Z časopisu „Volné listy“ se o samotné konferenci dozvídáme: „Po ukončené revizi „Pravidel ČAF v Americe“ kamarád Josef Mueller vyzývá by se jmenovali funkcionáři federační. Kamarád Václav Rejsek navrhuje, aby tajemnictví federace bylo předáno kamarádům na západě, jmenovitě do Kipling v Ohio, proto, že kamarádi v New Yorku jsou přílišně zaměstnáni řízením a výpravou listu. Kamarád František Lefner připojuje se k tomuto návrhu a podotýká, že západní kamarádi mají pro tento úkol více zdatností, anto se ve federaci jimi založené stali praktickými. Kamarád A. Emr poukazuje však na to, že by nebylo praktické odloučiti tajemninctví federace od federačního orgánu. Kamarád J. Nastoupil navrhuje aby tajemnictví bylo dáno kamarádům do West Hoboken ve státě New Yorku, kdež styk s vydavatelstvem a redakcí orgánu, pro nepatrnou vzálenost je možným. Kamarád A. Emr odmítá za kamarády W.Hobokenské a odůvodňuje tím, že schopní kamarádi, jsou přílišně zaměstnáni prací výchovnou a místní agitací. Zároveň navrhuje aby tajemnictvím byl pověřen někdo ue starších kamarádů, mající v dělnickém hnutí rozhled. Kamarád Karel Weis dává návrh, aby kamarád J. Mueller převzal tajemnictví. Kamarád Mueller odůvodňuje nemožnost přijati, jsa přetížen prací administrační „Volných Listů“ a funkcemi v hnutí odborovém. Kamarád A. Emr dává návrh na kamaráda J. Nastoupila, který úřad tajemníka federačního přijal. Po kratší debatě, která se rozbředla o stanovení federačního pokladníka a důvěrníka došlo se k dohodě a stanovení následovní: Federačním pokladníkem Antonín Emr, tajemníkem Josef Nastoupil a důvěrníky: J. Mueller, František Lefner a Bedřich Bryscejn.

K závěru konference promluvili ještě následující kamarádi: Kamarád Florián Vajda promluvil asi následovně: „Kamarádi! Zdá se mi záhodno upozorniti, aby v povšechné agitaci, jakož i ve styku s lidmi indiferentními, nebylo stále opakováno jsem anarchista. Mnohý se za různých okolností chvástá: „Jsem anarchista“ – ač idee anarchismu nezná nebo nechápe. Mnohý má za to, že hodně dsné vystupování je anarchismus, ač právě opak musí býti charakteristikou stoupenců anarchismu. Sebevědomost, ráznost a slušnost. Snažme se v drobné agitaci, využíce všech příležitostí, učinit pochopitelno těm, kdo věděti chtí. Že naše snažení, směřuje ku zbudování volné společnosti, tj. Společnosti bez násilné vlády, kde každý jedinec nelezne plnou svobodu, kde uplatní se dle své vůle a schopnosti. Dospějeme-li tak daleko, tu teprve budeme anarchisty, tj. Lidmi svobodnými. Dnes jsme dosud námezdními otroky vydání libovůli kapitalistů, soudců a policie. Nuže proti tomuto násilí vedeme boj a proto se sdružujeme, abychom spojenými silami se vymanili z pordučí kapitálu!

Kamarád Václav Rejsek, poukazuje na zpátečnické snahy amerických zakonodárců, na brutalitu policie proti dělnickým schůzím a stávkářům. Poukazuje na snahu kapitalistických novinářů, soudců a jiných politikářů, kteří se snaží uplatniti názor, že anarchisté jsou zločinci. Proto jest naší úlohou abychom veřejnost o mravní a humánní ceně idejí anarchistických přesvědčili. Poukazuje jak nedostatečný je nám tisk pro agitaci, jak nutný se jeví aby náš list, alespoň týdně vycházel. Doufá, že založená federace, soustavnou agitací, v krátké době týdenní vydání listu umožní.

Kamarád Eduard Milý, pouzkazuje na těžké zápasy a obětě, jež bylo anarchistickému hnutí v USA podstoupit. Pronásledování nejen, že trvá, nýbrž stává se ještě rafinovanější. Kapitál, který zde reprezentuje vládu označuje anarchisty jako zločince a dělnictvo, které je pro svoji existenci nuceno zahájit boj stávkou, nazve anarchisty a štve naň policii a milici. Dospělo to již tak daleko, že hlásicím se k anarchismu, hrozí se vypovězením ze země. Avšak kapitál zardousením našich kamarádů v Chicagu, nezardousil idee, ty jsou vzdor všemu na postupu.

Kamarád Josef Mueller dává návrh, aby federace dnem 1. června 1912 zahájila činnost. Návrh podporován a přijat. Tajemník poukázán, skupiny, spolky a marády, ku přihlášení pozvati, což touto cestou činím. Tímto konference skončena s provoláním „Na zdar!“. J. Nastoupil, zapisovatel.

Anarchistický časopis „Volné listy“ č. 10 v New Yorku, 18. května 1912

JOSEF MIKOLÁŠEK: Z DOPISŮ Z LOS ANGELESKÉHO VĚZENÍ – DALŠÍ BOJ IWW ZA SVOBODU SLOVA VE SPOKANE, 3. díl

Přinášíme výňatek z delšího pojednání kamaráda Josefa Mikoláška (člena IWW), psané ve vězení v Los Angeles, krátce před jeho odchodem do San Diego, kamž odebral se, aby účast bral na zápase za svobodu slova a kde i užitečný život svůj dokonal, podlehnuv pěti ranám z revolveru policie, o které se domníval, že se umírňuje, jak z uvedeného vysvítá. (Zemřel 7.5.1912), dopisy byly otištěny v anarchistickém časopise „Volné listy“ č. 11 v New Yorku, 1. června 1912:

Za krátký čas znelíbila se agitace IWW kapitalistům města Spokane, Washington. Rozhlásili do světa, že Missoulla je jen malé město, kdežto Spokane prý smete IWW z povrchu zemského. A i tu se stejnou taktikou členové IWW vyčerpali poplatníky města Spokane a – kapitulovalo!

ZPRÁVA O VSTUPU ČESKOSLOVENSKÉHO SPOLKU KOVODĚLNÍK V NEW YORKU DO IWW (1912)

Československý spolek Kovodělník v New Yorku, poznal důležitost průmyslové organizace, připojil se k Průmyslovým dělníkům světa (IWW) a počíná nyní čile s prací organizační jakož i propagandou cílů a taktických prostředků uvědomělého proletariátu. Neopomíná také předních průkopníků, jimž pikat je žalářích a přispěl částkou 24 dolarů k obhajovacímu fondu pro členy IWW Ettora a Giovannittiho a činí v tomto ohledu ještě další kroky, aby českého dělníka upozornil na nutnost jednotné, mezinárodní akce v hospodářských bojích pracujícího lidu. Upozorňujeme bratry kovodělníky na účelnou tuto organizaci a doufáme, že připojením se práci jejich usnadníte. Ve spojení je síla. Schůze odbývají se každý druhý a čtvrtý pátek v měsíci v místnosti J. Němečka č. 406, E 73 ulice New York City.

Anarchistický časopis „Volné listy“ č. 12 v New Yorku, 15. června 1912

JOSEF MIKOLÁŠEK: Z DOPISŮ Z LOS ANGELESKÉHO VĚZENÍ – PRVNÍ BOJ ZA SVOBODU SLOVA IWW V MISSOULLA, 2. díl

Přinášíme výňatek z delšího pojednání kamaráda Josefa Mikoláška (člena IWW), psané ve vězení v Los Angeles, krátce před jeho odchodem do San Diego, kamž odebral se, aby účast bral na zápase za svobodu slova a kde i užitečný život svůj dokonal, podlehnuv pěti ranám z revolveru policie, o které se domníval, že se umírňuje, jak z uvedeného vysvítá. (Zemřel 7.5.1912), dopisy byly otištěny v anarchistickém časopise „Volné listy“ č. 11 v New Yorku, 1. června 1912:

Počátek byl učiněn v Missoulla ve státu Montana. Dřevařský trust nařídil městu pozatýkat veškeré řečníky IWW. Ale správa města zprvu zdráhala se tak učiniti s poukazem, že podobné omezování se protiví ústavě Spojených států. Avšak kapitalisté, jsouce ve svých snahách vydatně organizováno, jako vlastníci všech výrobních a dopravních prostředků v Missoulla a okolí, prohlásili: „K čertu s ústavou! My platíme daně, z nichž vy máte svůj plat, tudíž jsme vládci my! Nevyhovíte-li přání občanstva daně platící, odepřeme odvádění daní, čímž zastavíme jídelní váš lístek a policie, až bude chtít plat, musí přijíti k nám – nebo si najmeme policii jinou. Převezmeme správu města do vlastních rukou a vás jako nevyhovující vyženeme z radnice. Pak zajisté učiníme přítrž zhoubné agitaci IWW. Jak to se vám líbí?“

Správa města takto poučena chápala, že je hříčkou v rukou velkokapitalistů a následovně rozkazu uposlechla.

Členové IWW vidouce, že vykázán jim žalář za to, ýe používají práv ústavou jim zaručených řekli: „“Dobře, tedy dobydeme žalář!“ A ze všech stran sjíždělo se agitátoři di Missoulla, zahájivše současně schůzi v různých ulicích města, které bylo nuceno zvýšiti počet policie skoro o 600 mužů s týdním platem 12 dolarů. Tito záhy zaplavili žalář řečníky, což stálo město mnohonásobných tisíců dollarů. Když žaláře byly přeplněny, bylo třeba jen říci tulákům, aby šli do obchodů, restaurantů, hostinců, vybrati sobě obleků, zahnati hlad a uhasiti žízeň, že netřeba se obávati ani platiti, neboť neboť nemohou být zavřeni, ježto IWW „vlastní žalář“.

Tuto akci zkrotili občané křičíce: „Pusťte IWW, pusťte je, my to nemůžeme vydržet.“ A tak byli poplatníci poraženi. Propustili žalářované řečníky, které více s pořádáním schůzi neobtěžovali.