O NÁS A PRO NÁS (1893)

Dělnické hnutí mohutní, roste a nabývá vždy určitějšího rázu, na všech stranách vyzouvá se ze svých primitivních forem a přijímá na se opravdové formy revolučního hnutí třídního. Vývoj jeho znamenati je všude a krystalisační proces je v plné činnosti. Kdežto bylo dříve ve svých počátcích všude buď jen svépomocné, dle theorií Schultze-Delitschových, nebo státního a křesťanského socialismu, nebo liberálné-národní, národně-socialní, atd., opustilo nyní většinou již tyto polovičaté a neurčité formy a stalo se velkou převahou ve většině zemí mnohem radikálnějším a opravdovějším.

Dělnické hnutí v Evropě co takové, jest dnes ve svém jádru v pravdě jen socialistické a to dělí se opěť zas jen na dva hlavní směry a sice: na sociálně-demokratický a anarchisticko-komunistický. Ostatní strany a frakce dělnického hnutí jsou jen zlomky a zbytky z prvotního hnutí, které krystalisační proces dosud neprodělaly, ale i ty podlehnou jeho vlivu a nabydou brzo bud přiměřených forem, anebo úplně během doby zmizí.

Socialistické hnutí zmocňuje se proletariátu po celé Evropě a i v té konservativní Anglii, která ještě před nemnohými lety považována byla pro své zkostnatělé konservativní hnutí „trades unionistické“ za iúplně nepřístupnou socialismu, zapouští nyní socialismus všude silné a pevné kořeny, tak že úplné vítězství jeho nad „trades unionismem“ staré školy jest jen otázkou blízké budoucnosti. Tak duch revolučního socialismu postupuje všude na svém pochodu kolem světa a zmocňuje se mozků i srdcí proletariátu.

Jen v Americe pokulhává to v tomto směru o celý hon. Ne snad, že by poměry společenské v hlavním jádru byly zde jinaké než v Evropě, anebo že by zde panovala svoboda a blahobyt všech, které by socialismus a anarchismus činily v  Americe nemožným, jak to representanti a obhájci zdejší panující třídy prohlašují, — nikoliv, zdejší společenské poměry nejsou o nic lepší než ony ve starém světě, ba v mnohých ohledech jsou ještě daleko horší. To žvanění o té zdejší svobodě a o tom blahobytu atd., jsou jen plané fráse. Či netrpí zde miliony lidí bídu a hlad zrovna jako ve starém světě, ačkoliv celá země sype a hromadí nesmírné a nevyčerpatelné bohatství? Či nejsou zde pronásledováni, žalářováni a vražděni dělníci, nechtějíli o hladu dřít a věřit na tu ,.šibeniční svobodu ?“ Vše toto vidí a cítí každý dělník, který jen viděti chce a není úplně otupen. Nosem téměř každý naráží na tyto zlopoměry.

Vzdor tomu všemu ale pokulhává zdejší dělnické hnutí daleko za Evropou. Co toho je tedy příčinou? Proč tomu tak?

Protože americké dělnictvo a obzvlášť to, jež se zde zrodilo, vychováno bylo a mluví anglickým jazykem, vyznamenává se v pravdě beránčí trpělivostí a psovským patolízalstvím vůči bohatým a mocným a směšnou nafoukaností, nesnášenlivostí vůči svým dělnickým bratrům jiného jazyka a nemravnou zaprodajností, sobectvím a ziskuchtivostí, jakož i národnostní záští, děsnou zabednělostí a nepřístupností všem rozumovým náhledům. Americké dělnictvo vychováno je od útlého věku v tom největším národním, náboženském a politickém fanatismu. Ve škole, v rodině, ve společnosti, v kostele, v továrně, na ulici a všude vštěpována jest mu nenávist, zášť a nepřátelství ke všemu, co nemá zřejmou známku „americké moudrosti“, t. j. falše, humbuku a pokrytectví. Proto socialismus a anarchismus, který je ideou staré Evropy, jest mu nesmyslem, ba zločinem. Již pouhé to slovo účinkuje na něho tak popudlivě, že není vstavu chladně o něm uvažovati.

Američtí dělníci věří jen tomu, co jim kněz, advokát, profesor, politikář, a kapitalistický tisk vychválí. Sami svobodně, samostatně o společenských poměrech a jich příčinách uvažovat nedovedou.

Oni nemají dosud žádného pevného třídního vědomí a nepokouší se ani, aby takového nabyli. Oni pracují na své bossy, kteří jsou zároveň bossy politickými a ty mají za své dobrodince a živitele. Těch se bojí, ty poslouchají a od těch všecku spásu očekávají. Oni paradují před politickými švindlery nejhoršího druhu a dobrovolně i za peníze konají jim služby otroků. Oni běhají do kostelů a honí se za všemožným humbukem. Oni pořádají národní, plemenné, náboženské a politické štvanice. Bijou se s dělníky jiných národností o kus chleba, ale proti kapitalistickým loupežníkům nemají odvahu ani ozvati se, když jim tito i poslední sousto od úst ukrádají a krky jim podřezávají.

Když se však někdy přece stane, že někteří z nich chtějí způsobit nějaké opravy, tu obyčejně pro samé stromy nevidí les, nevidí hlavní zlo pro samé malichernosti, tyto a ne hlavní zlo reformovat chtějí a poněvadž to nejde, znova ve starou lhostejnost upadávají.

A vzdor této nicotné činnosti, nebo lépe řečeno nečinnosti, jsou panující třídou pronásledováni zrovna jako radikální dělnictvo evropské, ba ještě více a brutálněji. Ani to malicherné kramaření, jak ho s sebou přináší to zdejší hnutí řemeslných jednot není jim panující třídou dovoleno volně prováděti. Při každé i sebe nepatrnější příležitosti nechá je vládnoucí plutokracie zobuškovať, střílet, vrhat do žalářů, jako by to byla jen rota vzbouřivších se trestanců a nikoli „svobodní američtí občané.“ Než ani podobné massakrace pro nic za nic nejsou vstavu americkým dělnictvem pohnouti a oči mu otevříti. Mimo oněch, kteří takovýmito násilnostmi osobně postiženi byli, nikdo se proti nim ani neozve, ba i tito hubují a nadávají jen několik dní a pak zase upadávají ve starou otupělost.

Co je to jen za lid, že je tak ku svým třídním zájmům lhostejným, že si dá mlčky líbit každé násilí panující třídy ? Co je příčinou této jeho otupělosti, netečnosti a nedostatku všeho smyslu i citu pro spravedlnost a lidská práva? Vinou toho je mizerná výchova a všeobecná korupce a veřejná demoralisace, jíž téměř celý americký národ podléhá.

Americké dělnictvo nachází se pod vlivem a v moci bídáckých darebáků a demagogů všeho druhu, kteří jej balamutí, využitkovávají k osobním sobeckým účelům a svádí jej od pravé cesty. To je kletba zdejšího dělnického hnutí. Dokud tato nebude odstraněna, dokud moc bídáckých demagogů a prospěchářů není zlomena a dokud se zdejší proletariát neemancipuje od těchto koruptních svůdců a uplacených pochopů kapitalistických, dotud nepřijde to zde rozené americké dělnictvo k poznání svých práv a povinností, dotud nenabyde důvěru v sama sebe a nepochopí, jaká moc spočívá v solidárním hnutí mezinárodního proletariátu a v zásadách revolučního socialismu. Jak dlouho tento smutný stav ještě potrvá?

Dle toho může každý pochopit, jak obtížné postavení mají zde anarchisté v  zemi, kde je lid vrtohlavý jako ovce a nechá sebou zacházet jako stádo dobytka, aniž by to pozoroval, aniž by poznával, že je karabáčován a honěn na jatky! Věru, kdyby hnutí dělnické v Evropě nečinilo ve všech zemích tak obrovské pokroky — zde museli bychom nad tou mizérií zoufati!

Avšak ty obrovské výsledky a mohutnění revolučního dělnického hnutí v Evropě, sílí nás i zde a nedají nám zmalomyslnět. My víme, že povel a počátek k revolučnímu boji vyjde z Evropy a strhne pak proletariát všeho světa k sociální revoluci, která se na všecky civilisované země roz- šíří. My víme, že i Amerika, vzdor vší té nynější lhostejnosti dělnictva, dřív nebo později bude socialismem dobyta jako všecky ostatní země, kde vládne moderní civilisace.

Proto máme dosud odvahu a nezlomnou vůli dále trpělivě pracovati, proto neustáváme a neustaneme volati k našim soudruhům; neochabujte v agitaci! Neztrácejte důvěru a mysl! Nepozbývejte naděje a víry v naší svatou věc a její zásady, že v době několika minulých let nedocílili jsme v Americe takových výsledků svou agitací, jakých jsme očekávali a jakých bysme se byli v každé jiné evropské zemi dodělali!

Každý soudruh, každý náš agitátor se přesvědčil a ví, že v Americe je stokrát obtížnější agitace a působení než v Evropě. Proto kdo v této podivínské a zabednělé zemi rozžehne světýlko v kotrbě jen jediného člověka, vykonal pro hnutí revolučního socialismu více, než kdyby byl v  Evropě poučil, zagitoval a získal hnutí sto proletářů. Tento výrok není přehnaný, ba spíše ještě mírný a každý agitátor nám dá za pravdu. Máme ale zoufat a hodit flintu do žita? Máme úplně zmalomyslnět, jako sta našich starších soudruhů? Nikoliv. Jen pevná vytrvalost dodělá se výsledků. Že se nepodařilo přistěhovalým a řeči a poměrů neznalým agitátorům v době jednoho desítiletí v zemi podivínů a humbukářů, sobců a pokrytců, v zemi korupce a totální veřejné demoralisace utvořit silnou, sociálně revoluční armádu, jest sice politování hodné, již k vůli těm velkým obětem, ale proto přece není potřeba soudruhům zoufati a z bojiště utíkati. Naše věc i zde kráčí ku předu, ovšem že zvolna, za to ale jistě.

Naší soudruzi a agitátoři, obzvlášť ti z  mladších, nesmí zapomínati, že i počátky socialistického hnutí v Evropě byly velmi obtížné a těžké! Jak dopadalo to se sociálním hnutím v Evropských zemích ještě v letech sedmdesátých! Tenkrát bylo evropským socialistům také těžko agitovat, ačkoliv se nedá upřít, že i v době nejhroznější lhostejnosti a policejní persekuce v počátcích socialistického hnutí v Evropě, neměli agitátoři socialismu nikdy a nikde tak obtížné postavení a tolik překážek a obtíží k překonávání jako v Americe. Následkem a v uvážení toho všeho, každý kdo zde na svém místě vytrvá, kdo vzdor tomu všemu dále pracuje, agituje a působí a neztrácí ani důvěru a lásku k věci, ani odvahu k dalším zápasům, činí se tím více o dělnické hnutí zasloužilým, zasluhuje dvojnásobně uznání a všemožnou podporu v tomto obtížném díle.

Proto voláme k vám soudruzi a přátelé, k vám bojovníkům svobody, rovnosti a pokroku: „Neochabujte, neztrácejte mysl ani důvěru, nýbrž se zvětšenou ještě úsilností zahajte agitaci! Seskupte se všichni pod prapor náš, pod prapor lidskosti a svobody, pod ten rudý prapor všech utlačených, pod nímž již tolik reků bojovalo, dosud bojuje a konečně zvítězí! Agitujte slovem i tiskem a pamatujte, že dobré, zasadní časopisy a brožury jsou k agitaci nejlepším prostředkem!“

Pryč se vší rozmrzelostí, lhostejností a pohodlím i nedbalostí! Vzhůru k činnosti a k zápasu! Všecky pochybnosti a výmluvy stranou! Povinnost volá, nuže mužové práce, spějte v řady a v před, za jasným cílem ku spáse nás všech! Naše věc jest spravedlivá, poněvadž směřuje k tomu, aby lidskost, svoboda a pokrok konečně přišly k trvalé platnosti a ona vzdor všemu protivenství, překážkám a pronásledování zvítězí!

Dělnické listy č.2, 11.11. 1893

DOPIS LUDVÍKA RAIMUNDA Z CLEVELANDU DĚLNICKÝM LISTŮM (1893)

Ctěná redakce „Dělnických Listů!“

Byli jsme překvapeni Vašim dopisem, kterým nám dáváte vědět, že náš dlouho očekávaný bojovník za práva utlačeného proletáře „Dělnické Listy“, dne 1. listopadu t. r. v život uveden bude.

Dlouho jsme volali, by naše česko-slovanská dělnická strana měla svého tlumočníka a rádce, který by nás vzájemně dohromady pojil a naše volání nebylo marné. Nuže, bratři dělnici! podejte si mozolné pravice k společnému dílu, pryč s veškerou osobní záští, stůjme co jeden muž kolem našeho nového bojovníka a odrážejme všecky útoky kapitalistických dravců naň činěné a podporujme duševně i hmotně tento pro nás důležitý podnik, aby naši nepřátelé seznali, že proletář jest též něco více schopen, že nechce dělat jen ustavičně otroka kapitálu, nýbrž že chce též svá práva.

My vítáme z plna srdce našeho nového bojovníka „Dělnické Listy“ do našeho středu a přejem mu na této obtížné dráze mnoho zdaru!

Za Český dělnický vzdělávacá spolek Karel Havlíček Borovský

Raimund Ludvík, tajemník

Cleveland, 30. října 1893.

Otištěno v Dělnických listech č.1, 4. 11.1893

OD BŘEHŮ MICHIGANSKÝCH (1893)

„Onen čas přijde, kdy naše mlčení mocnějším bude nežli ta slova, jež vy dnes rdousíte“! — Tak pravil náš nesmrtelný bojovník za práva a svobodu všech utlačených, August Spies, na popravním lešení, ku svým vrahům a celé panující třídě. A dnes, po šesti letech začíná panující chátra sama uznávat pravdu slov těch, neboť tento zločin americké plutokracie, jemuž v dějinách není rovno, hryže černé svědomí našich otrokářů, takže ni jediného dne nejsou jisti, že zotročilý proletář za veškeré zločiny na něm i na jeho předních bojovnících spáchané, je k soudu nepředžene a jim spravedlivý trest neusoudí.

Ano, nevinná krev našich pěti soudruhů — Spiese, Parsonsa, Linga, Fischera a Engela — nebyla nadarmo prolita, ale ona zmrvila půdu, na niž o mnoho mohutnější revoluční hnutí klíčí, nežli klíčilo před sedmi roky a též tato nevinná, kapitalistickou bestiálností prolitá krev, o mnoho více přispěla ku rozšíření učení komunisticko – anarchistického, nežli by byly přispěli celé haldy dělnických brožur a nežli všecky řeči těmito hrdiny ku pracující třídě držené!

Neboť tímto zločinem přišlo americké dělnictvo ku přesvědčení, že nemá nic jiného od panující třídy k očekávání, nežli to nejhnusnější otroctví a přesvědčilo se, že panující třída se skládá z těch nejkrvelačnějších dravců v lidské podobě, která, když se jedná o zkrácení jejích výsad, chápe se těch nejhnusnějších prostředků, by zubožený lid, jež dává najevo svou nespokojenost, pokořila a v jeho drahocenné krvi se pohledem vykoupala.

Ona známá a pro panující třídu osudná slova : „Naše mlčení mocnějším bude, nežli slova, jež vy dnes rdousíte“, která zdobí Waldheimský pomník, ukázala se již pravdivými tohoto roku, kde naše chicagské dělnictvo 10.000 podpisy odsoudilo nezákonitou vraždu na našich pěti mučednících spáchanou, jakož i všecky soudní vrahy; ona slova se ukázala pravými, když nejvyšší hlava státu Illinois, guvernér Altgelt naše tři soudrahy — Schwaba, Fieldena a Neebeho — z  vězení na svobodu propustil a po prozkoumání celého soudního švindlu se veřejně prohlásil, že jim nedává milost, ale dává průchod spravedlnosti, jelikož ti lidé byli zaprodajnými a stranickými soudci nevině ku smrti odsouzeni, aniž by jim bylo dokázáno, že brali přímého podílu na masakraci Heymarktské a konečně ona slova se ukazují pravými v tomto podzimním období, kde panující chátra chce prosadit pověstného vraha Garryho za soudce, neboť chicagské dělnictvo se organisuje v jeden šik, by tohoto krvelačného ukrutníka papírovým terorem z veřejného života vyhodilo. Ze tento kapitálu zaprodaný rdousitel poctivých a nevinných mužů, jest si vědom své viny a svého kritického postavení před volbou soudců, to dokazuje jeho pojednání v jednom anglickém měsíčníku, jakož i politické schůze, v  nichž ti nejlepší političtí dráteníci jeho bídácký čin z roku 1886-1887 obhajují, takže směle můžeme očekávat, že i tentokráte zločin peněžních banditů bude odsouzen!

Nemesis jest neuprositelná a spravedlivá, neboť to se ukázalo na starém demagogu chicagském mayoru Harrisonovi, který byl nejhlavnějším původcem massakrace na Heymarketu v ’86 roce, kdež se ukázal jako druhý Iškariotský Jidáš, který prodal svého mistra a vydal jej při políbení kněžským a vládním pochopům a tak i tento starý demagog a pletichář vyslal policii na pokojné shromáždění dělníků, kdež sám předtím byl přítomen a s  jeho slovy: „schůze jest pokojná“, dal policejním klackářům znamení, by započali své dílo, načež ihned shromáždění opustil. Tento starý necita i za svého druhého mayorování ukázal pracující třídě, že jest jejím největším nepřítelem, neboť při letošní výrobní tísni, kdy dělnictvo přicházelo v zástupech na radnici žádat jej o práci neb o chléb, vysílal na něj hordy obuškovaných ničemů, kteří do hladového a na pokraji zoufalství si stojícího lidu jako do divé zvěře mlátili. A nejen to, on rozháněl schůze zahálejícího dělnictva i na „Lake Front,“ kdež se vyslovil, že se tam shromažďuje jen evropská „lůza.“ Ano, na tomto starém pleticháři se ukázalo, že jest Nemesis spravedlivá, neboť dne 28. října po 8 hodině večer byl ve svém paláci na Ashland Ave. zavražděn! Tento skutek vykonal jakýsi Prendergast, jež Harrisona několikráte žádal o zaměstnání, jehož ovšem nikdy neobdržel a bezpochyby nemoha o vodě a vzduchu žíti, poslal jednoho z hlavnějších viníků dnešních společenských nepravostí na „onen“ svět. Zde se osvědčilo úplně jedno přísloví, jež zní: „Kdo se rád koupá v cizí krvi, sám ve své zahyne!“

Jak každým, tak i letošním rokem bude chicagské dělnictvo oslavovat 11. listopad a vypraví průvod na Waldheimský hřbitov ku společné hrobce našich pěti, nad níž se skví krásný pomník, hlásající celému světu o ohavném inkvizičním činu, jež byl spáchán majetkovými dravci na sklonku „osvíceného“ 19. století a to též v  „osvícené“ a „svobodné“ severo-americké republice Spojených Států. Onen průvod se bude odbývat v neděli, dne 12. listopadu, kdež se očekává hojného účastenství.

Česko-dělnický vzdělávací spolek čís. 1, činí též přípravy ku veřejné schůzi, by památka našich pěti mučedníků v naší české Plzni byla uctěna. Schůze ta bude v našem místním časopisu „Právo Lídu“ oznámena a tudíž jest záhodno, by naši soudruzi v plném počtu se dostavili, tak abysme dokázali, že doposud v našem těle zdravý duch a zdravá krev, pro náš nejsvětější ideál, t. j. pro nejširší svobodu více než kdykoliv jindy bije!

Ku konci mám ještě prosbu ku všem soudruhům a příznivcům našim, by neúnavně pracovali pro našeho nového bojovníka „Dělnické Listy“, by nabyly v  brzku svého rozšíření, neboť jest to náš jediný orgán ve Spojených Státech, kterýž byl na poslední konferenci, zde v Chicagu odbývané, uznán zapotřebným a tudíž jest to naší mravní povinností, pro tento časopis agitovat a jej podporovat, chceme-li, by naše myšlenka pokračovala ku předu a nabývala stále nových sil!

Themis.

Chicago, 1. listopadu 1893.

Otištěno v Dělnických listech č.2, 11.11.1893

POZVÁNKA K UCTĚNÍ CHICAGSKÝCH MUČEDNÍKŮ 12. 11. 1893 V CLEVELANDU

Pozvánka na upomínkovou slavnost k 11.listopadu 1887, kdy byli popravení „chicagští mučedníci“ z řad anarchistického hnutí. Pořádali čeští anarchističtí komunisté dne 12. 11.1893. Pořádal Český dělnický vzdělávací spolek Karel Havlíček Borovský v Clevelandu. Tento spolek byl součástí celoamerické anarchistické organizace Mezinárodní dělnické jednoty – Intenarnational Workeringsmen Association (IWA), kde měli čeští anarchisté svojí českou sekci.

VOLEBNÍ RUML JE U KONCE (1893)

Koruptní úřadolovci mají své tučné žlábky a kořisť a „suverenní“ lid své zástupce a úředníky, kteří od úterka stali se jeho trapiči, sužovateli a vyssávači.

Tak má každý jen to co chtěl, avšak s tím rozdílem, že zvolení zástupci a byrokrati sedí na vysokém koni a mají velitelské právo, kdežto ten lid, který si je zvolil a do sedla jim pomohl, bude brutálně šlapán a mrskán knutou svých bossů a donucován k poslušnosti otrocké a k služebnému plahočení.

Tato každoročně opakující se komedie, jež má tak škodlivé následky pro obecný lid, neotevřela dosud zaslepeným massám oči a není také naděje, že brzo tento hanebný podvod prohlédnou a přestanou býti jeho oběťmi.

Nejsmutnější ale při tom je, že i ti, kteří tento volební švindl dávno v celé nahotě poznali a co škodlivý odsuzují, jsouce v menšině, zároveň záhubné následky jeho snášeti musí. To je dvojnásob trapné postavení.

Vyšlo v Dělnických listech č.1, 4.11. 1893, v rubrice „Drobné črty redakční“

Dělnické listy

POZVÁNKA NA SLAVNOST K UPOMÍNCE „CHICAGSKÝCH MUČEDNÍKŮ“ 11.11.1893 V PITTSBURGU

Pozvánka na Upomínkovou slavnost k 11.listopadu 1887, kdy byli popravení „chicagští mučedníci“ z řad anarchistického hnutí. Pořádali němečtí anarchističtí komunisté dne 11. 11.1893. Za české anarchisty vystoupil hornický veterán František Choura z Českého dělnického vzdělávacího spolku ve Woodville. Tento spolek byl součástí celoamerické anarchistické organizace Mezinárodní dělnické jednoty – Intenarnational Workers Association (IWA), kde měli čeští anarchisté svojí českou sekci.

František Choura (1852–1921)

UVÁHA O NAŠICH SNAHÁCH A O DĚLNICKÉM TISKU (1893)

Snahou revolučního proletariátu jest, vybaviti se z pout dnešního hříšního společenského zřízení a povznésti se na stupeň důstojnosti člověka. Již dlouhá staletí pracoval světový proletář ku svému osvobození a povznesení se, již roky drahocenné krve pro tento cíl vyroněno bylo a maně se nám zdá, jako bychom byli stále na jednom místě. A jelikož naše národohospodářské a politické zřízení mnoho rychleji pracující třídu k nejbídnějšímu otroctví tlačí, nežli kdykoli jindy, tu též s podobnou rychlostí zrna mezi tou samou myšlenka revoluční, jedinkou tužbou jest, zlomiti co nejvíc jho otrocké.

Dělnické listy

Proti tužbám a snahám pokročilého revolučního dělnictva bojuje nejvíce zkorumpovaný tisk, jež se neštítí ani těch nejpodlejších prostředků, by jen svého cíle dosáhl. Co nejbolestnějšího jest potom, že i tak zvaný dělnický tisk, jež vychloubá, že pro svou „všehochuť“ zjednává všude přístupu, nemůže-li vyvrátit aneb zostudit idee tohoto proletariátu zostouzí přední bojovníky ideí těchto zrovna dle způsobu kapitalistického tisku, tak i on nazývá je krenky a jejich učení značuje co doktríny a sektářské dogmata. Leč co bývá špatného a shnilého samo sebou zahyne a na jeho troskách povstává život nový a zdravější! A právě že naše dělnická literatura propadla svým časem společenské hnilobě, přispůsobíc se tisku kapitalistickému; pracoval náš poctivý český revoluční proletář již po čtyři roky, by sobě pomohl ku svému neodvislému tisku, jež by nemohl být majetkem několika lidí, aby byl majetkem veškerého uvědomělého dělnictva ve Spojených Státech a jež by byl zbudován na žádných výdělkářských základech a pracoval nezištně za dosažení tužeb všech utlačených. A konečně po dlouhé a neúnavné práci a vůči všem i několika dělnických demagogů se přec na chicagské konferenci roku 1893 dosaženo cíle, založení nového orgánů. Z toho jde zřejmě na jevo, že duch nestojí na jednom místě, ale všemožným nástrahám a pronásledování vždy dál a dál ku cíli snah svých pracuje.

Mnozí naší soudruzi zazlívají nám, že jsme učinili roztržku ve straně, čímž dáváme prý zbraně do rukou nepřátel svých; oni to ovšem myslí upřímně, ale proč hledí jenom před sebe, proč jenom nezírají na celý okrsek zemský?

Ať již pozorujeme národní aneb dělnické hnutí, přicházíme všude a vždy na zápas jedné idee s druhou a novější, dokonalejší a svobodomyslnější obyčejně — třeba po dlouhých bojích — se stává vítězem. Podívejme se na příklad na vnitřní boje českého národa, kde strana svobodomyslnější po dlouhých zápasech přec stranu konservatívní v niveč přivedla. Tyto národní boje nikterak neseslabily mladočeské hnutí, ale zpružily ho více nežli úzkostliví pozorovatele (podobní naším, jež nás tak straší, že se strana rozbije) očekávali, jelikož poctivý lid se snáze nechal nadchnout náhledy svobodomyslnějšími, nežli náhledy zpátečníku! A což minulý sjezd curyšský — či o tom naši tak velkou ne- stranností vynikající soudruzi nevědí ? — To byly ty samé vnitřní boje ve straně a v posledních letech se tak přiostřily, že radikální živel byl ze sjezdu bruselského vyloučen a na sjezdu curyšském sáhla sociální demokracie, na povel svých vládě zaprodajných a o svou nadvládu se bojících vůdců, i k hrubému násilí, by jen anarchisté a „neodvislí“ ze sjezdu vyloučeni byli! A kapitalistický tisk hned v zápětí pln radosti do celého světa roztruboval: že se anarchisté poprali a vůči tomu veškerému štvaní proti anarchistům, jak od sociálně demokratického tak i kapitalistického tisku, sociální demokraté ztrácejí kvapem půdu a anarchismus se čím dál tím více šiří, jelikož pracující třída poznává, že strana německých sociálních demokratů despotů, t. j. Bebla a Liebknechta propadá hnilobě a korupci a nahlíží, že princip anarchismu jest daleko dokonalejším. A právě tento nevyvrátitelný fakt dává nám úplné přesvědčení, že naše zásady jsou zdravé, nikoliv ale doktríny a dogma.

Dělnický tisk, chceli prospívat svému účeli, pro nějž byl zbudován, musí si hledět jenom svého povolání, t. j. musí se řídit taktikou revolučního hnutí neboli jinak musí šířit zásady komunistického anarchismu a probírat veškeré společenské zločiny, neboť dnešní moderní výroba kdež se stal dělník otrokem stroje, nedovoluje dělnické třídě důkladně myslit o svém postavení a tudíž musí mu být vodítkem dělnický tisk, nikoliv ale přinášet látku zpátečnickou, při níž se duch lidský otravuje, aneb činit reklamu různým politickým bumlerům aneb kapitalistickým firmám ! — Často jsem již zaslech od naších dělnických redaktorů, že čtenáři si musí vychovat svůj tisk sami. Kdyby to ale mělo býti pravdou, tož zajisté bychom žádného tisku nepotřebovali, neboť kdyby každý čtenář byl v dělnické otázce vzdělanější nežli naší všichni redaktoři, pak by bylo vše zbytečné, neboť společenský převrat by zase nedal dlouho čekat. — Jiný „osvícený“ redaktor opětně namítne: „Vy chcete stále psát o té společenské bídě, té má každý dost doma; lid chce též číst politické, světové a domácí zprávy a romány, by se bavil a na dnešní trudné trampoty zapoměl.“ Není-liž to krásný výrok, co? Nač pak potom ty velké obětě ku budování denních listů, když mají jen sloužit pro bavení se a svádění dělného lidu od pravého světla? — Takové látky přinesou dost kapitalistické listy, k tomu není třeba dělnických!

Tedy aby dělník zapoměl na svou bídu, předloží se mu román, v němž se mu vyobrazuje to největší štěstí a vychvalují se mu ti různí knížata, hrabata atd. a staví se mu co lidumilové, zatím co v jeho žaludku hlad kručí, na místo aby mu v poučném článku bylo pověděno, že to bídná lež, že jsou to tí sami co jeho bídu zavinili. A aby dělník odvrátil zraku od veškerých společenských nepravostí, musí se mu sdělit jak a kde který potentát jezdil, co tam činil neb mluvil a jak jiného, sobě rovného despotu líbal anebo co dělá tlustý Cleveland, kde chytá ryby, jak politika jest v proudu a jak který kongresník znamenitě mluvil, namísto aby se mu sdělilo, že tito všichni jsou profesionelní lháři a lenoši, jež ho ozbrojenou mocí v otroctví udržují a že si jen může pomoci na stupeň pravého volného člověka, když zlořečený dnešní společenský systém i s těmi jeho obhajovateli zvrátí. Nuže, není to pravdou co zde pravím? Ba jistě! A právě každý takový smrtelník jako jsem například já, jež americkému humbuku, švindlu a korupci nechce věřiti, obyčejně bývá našimi amerikanisovanými soudruhy „krankem“ nazýván a zrovna jako nazývají naší domorodí Anglo-ameriňkáné socialismus bylinou evropskou, která prý pro Ameriku se úplně nehodí, tak i ti naši poameričení spasitelově nám vyčítají, že jsme ještě zeleňáci a že jsme si přivezli z Evropy plné rance zásad a americkým poměrům prý pranic nerozumíme. Tedy dle našich spasitelů, kdo má zásadu jest střeštěncem a kdo nemá žádnou, t. j. kdo jest barvoměnec a chameleon, ten jest člověkem! Není to kus moudrosti? Ať žije americký švindl!

Nuže, jak jsem již hořeji pravil, český revoluční proletář se přec dopracoval svého neodvislého orgánu, který v dělnickém hnutí zde v Americe započne novou éru, by opět v řadách českého proletariátu panoval zdravý a čilý duch a aby opěť stál na rovném stupni všeho proletářsky vzdělaného dělnictva veškerého světa.

Naše chicagské pokročilé dělnictvo s  vřelým srdcem vítá nového bojovníka do řad svých, jakéhož si již dávno přálo míti a tedy záleží jen na něm, by se všemožně přičinilo o jeho rozšíření.

Nuže, chicagští soudruzi, nezapomínejte na váš jedinký ryze dělnický časopis „Dělnické Listy“ a postarejte se o jeho rozšíření!

Themis.  

POZVÁNKA NA SLAVNOST K UPOMÍNCE „CHICAGSKÝCH MUČEDNÍKŮ“ 11.11.1893 V NEW BEDFORDU

Pozvánka na Upomínkovou slavnost k 11.listopadu 1887, kdy byli popravení „chicagští mučedníci“ z řad anarchistického hnutí. Pořádali čeští anarchističtí komunisté z Arbaiterbund v New Bedfordu dne 11. 11.1893. Spolky byly součástí celoamerické anarchistické organizace Mezinárodní dělnické jednoty – Intenarnational Workers Association (IWA).

Josef Belza: Nepřátelům

K vám nepřátelé naši první dnes promlouváme slovo,

které ovšem vám nebude v uši přelíbezně zníti,

však co nám potom, vy nás znáte, že nedbáme mnoho

na váš psí štěkot na měsíc a záští plné vytí.

Ba navzdor všemu záští a malomocnému vašemu vzteku

za cílem svým přec jen pokračujem bez bázně dál a dál,

a jak na moři, ve tmách, bouři a divých vln příšerného jeku

co maják nám v dáli září jasně náš vznešený ideal.

Od toho nás více neodvrátí ni vaše kletby ni žádné hrozby,

marné jsou vaše nástrahy i všechny ošemetné sliby —

nás nepohnou více sladká slova ni jezovitské prosby,

ten lid práce vámi vždy sklamán trpce pyká svoje chyby —

a čeká nyní jen vhodný okamžik, kdy okovů se sprostí,

jimiž po staletí jej v bídě jste poutali a otroctví,

neboť co lidé volní chceme žítí ve stejném právu a povinnosti,

toť heslem naším, náš cíl a dávné proroctví!

Pročež dnešním dnem za práva lidu hlas znovu pozvedáme

a vás tyrany před hněvem jeho v čas ještě varujem —

neb jak živel rozpoutaný, jenž břehy trhá, stromy kácí, láme,

tak lid dohnán utrpením v boji zoufalém,

vás strašně jak plevy, do všech uhlů světa rozpráší, rozmete

a krutého vašeho panství navždy vyhladí všechny památky,

neboť již nahlíží, že jen tehdy blaho a mír jemu rozkvete,

až bude svoboden — pak bída s otroctvím přesídlí — do říše pohádky.

A třeba to s úsměvem na rtu klamnou fantasií nazvete,

jako vše co nemilé, jak děsný stín, vás z  libého ruší snění,

však přesvědčíte se přec, že nikdo, nižádná moc na světě

lidstvo v pokroku, jak slunce na dráze jeho zadržet s to není.

A byť byste i v cestu nám propasť hlubokou jak moře vykopali,

my odhodlaně v ní se vrhnem a naplníme jí svými těly —

by zas i dále po nás — naši potomci zde pozůstalí,

po mostě tam přes naše mrtvoly k cíli v  před vítězně spěli. —

Nuže jen snahu naší, možno-li buď násilně potlačte i kaceřujte,

a do pole proti nám stavte drzých klackařů vaše batailony,

aneb vražděte nás, poutejte slovo, mučte si nás i žalářujte,

v rozhodné chvíli na barykad vstoupí vždy nových bojovníků miliony.

A tak boj ten povedem dál až do krajnosti a v něm vydržíme,

s nadšením i zápalem pro nás všech spravedlivou věc;

dříve neustanem až buď nad tyrany slavně zvítězíme,

neb jak reci klesnem se vzdorem na rtu a v pravici meč!

Josef Belza.   (Dělnické listy č.1, 4. 11.1893)

Adresář spolků Mezinárodní dělnické jednoty (1893-1898)

AGITAČNÍ VÝBOR MEZINÁRODNÍ DĚLNICKÉ JEDNOTY V NEW YORKU

  • Federace všech českých dělnických skupin v USA
  • odbývala své pravidelné schůze každou 2. neděli v měsíci v ulici č. 525 E. 5, v  New Yorku.
  • Veškeré dopisy a peníze zasálány na tajemníka Ludvíka Cimlera, 1088 1. Ave. New York.

AGITAČNÍ VÝBOR ČESKÉHO DĚLNICKÉHO VZDĚLÁVACÍHO SPOLKU Č.1 V CHICAGU

  • podpůrný agitační výbor mezinárodní dělnické jednoty pro ,,Dělnické Listy“
  • odbýval své schůze dle agitační potřeby
  • Veškeré dopisy týkající adresovány: Vojtěch Čada, 319 W. 18. Street, Chicago, 111.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK V EDWARDSVILLE

  • odbýval schůze 1. neděli v měsíci.
  • Veškeré dopisy zasílány na adresu: A. B. Slosser, Glen Carbon, Box 81 Madison Co., Ill

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK „ŠUMAVSKÉ POHOŘÍ“ V BOUND BROOK

  • odbývá své schůze 1. a 3. neděli v měsíci u člena Jana Novotného.
  • Veškeré dopisy adresovány buďtež na: Josef Křesl, Bound Brook, Box 246 New Jersey

ZÁBAVNÝ A VZDĚLÁVACÍ SPOLEK V NEFFS

  • odbýval své schůze každou 1. a 3. neděli v měsíci o 1 hodinu odpolední u člena Aloise Šaňka.
  • Dopisy zasílány na tajemníka Ludvíka Karnosche, P. O. Steel, Bellmont Co.,Ohio

SPOLEK POKROČILÝCH DĚLNÍKŮ – ARBEITERBUND V NEW BEDFORD

  • odbývá své schůze každou 1. a 8. neděli v měsíci.
  • Dopisy zasílány buďtež na adresu: John Kuthan, 14 Fultoa Court, New Bedford, Mass

ČESKO-SLOVANSKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK V NEWARK

  • odbýval své řádné schůze 1. a 3. nedělí v měsíci v místnosti Fr. Wolenberga, 292, roh 15. Ave. a Bedford ul. v Newarku, N. J.
  • Tajemník spolku Václav Král, 8 Essex St.,
  • Knihovník Alois Lamberg. 380 Bank St
  • Knihy půjčují se každou neděli od 4 do 6 hodin odpoledne.
  • Tiskový výbor odbývá pravidelné schůze každý týden.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK Č.2 V NEW YORKU

  • odbýval své pravidelné schůze každý týden v pondělí večer, v místnosti, č.525 . E. 5. Str.
  • Tajemník Josef Křížek, 550 E. 16. ul. New York.

DĚLNICKÁ DRUŽINA POKROKU/ ČTENÁŘSKO ZÁBAVNÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK FERDINAND LASSALLE V NEW YORKU

  • odbýval své pravidelné schůze každém první a třetí pondělí v měsíci v místnosti histince Josefa Pospíšila, č. 1408 Ave. A. v New Yorku.
  • Dopisy zasílány do spolkové místnosti.
  • V roce 1894 se spolek přejmenoval na Dělnickou družinu Pokroku v New Yorku

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK V CHICAGU Č.1

  • odbýval své řádné schůze každou druhou a čtvrtou sobotu v měsíci v 8 hodin večer v místnosti A. Bělskýho 612 18. ulice.
  • Veškeré dopisy zasílány na Leopolda Chumla 627 W. 18. ulice, Chi- cago, III.

ČESKÝ DĚLNICKÝ PĚVECKÝ SBOR V CHICAGU

  • odbýval své zpěvní cvičení každý pátek a řádné schůze každou poslední neděli v měsíci hostinci u A. Bělskýho, 612 18. ul.
  • Tajemník Josef B. Bílek čís. 398 Henry ul.
  • účetní Antonín Lupač, 259 Washburne Avenue, Chicago, III.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK V CHICAGU Č.2

  • odbýval pravidelné schůze každou první a třetí neděli dopoledne o 10. hod. v síni Sokola Čechie č. 32-34 Emmaul.
  • Předseda Petr Tůma, pokladník Josef S. Hlíňák, jednatel Anton Držka.
  • Dopisy zasílány na P. Tůma 490 N. Ashlanď ave., Chieago,

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK V COAL CITY

  • odbýval své schůze každou neděli v hostinci Huly
  • Tajemník J. Lord Coal City, Grundy Co.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ V CLEVELANDU

  • odbýval dvě schůze měsíčně, první neděli ve Slovanské Lípě na rohu Case Ave a Croton ul. ve 3 hodiny odpoledne, druhou schůzi 3. neděli v měsíci v místnosti F. J. Vachalce 1457 Central Ave.
  • Veškeré dopisy zasílány buďtež na Eman Ungerman, 1680 Central Ave., Cleveland

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK VE WEST HOBOKEN

  • pořádal své řádné schůze každou 2. a 4. sobotu v měsíci v mítsnosti Edwarda Nepivody, roh Spring a Monastery ulice ve West Hoboken, kam byly také veškeré dopisy spolku zasílány.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK VE GRAND CROSSING

  • odbýval své schůze každou první a třetí sobotu v měsíci.
  • Veškeré dopisy zasílány na tajemníka Františka Křikavu Box 472 Grand Crossing.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK „SVORNOST“ V DILLONVALE

  • odbýval své schůze každou 1. a 3. neděli v  měsíci.
  • Tajemník Josef Steffl P. O. B. 57 Dillonvale Jefferson Co. Ohio.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK „POKROK“ V PASSAIC

  • odbýval své schůze každou 1. a 3. neděli v měsíci v hostinci Eduarda Levandovskýho 2nd St. Passaic N. J.
  • Veškeré dopisy zasílány na tajemníka Josefa Šimka c. of Levandovský Beer Saloon, 2d St, Passaic, N. J.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK V BRAIDWOOD

  • odbýval své schůze každou první neděli v měsíci v hostinci p. Smolíka
  • Tajemník Antonín Švarc, Box 28, Braidwood

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK „ROVNOST“ V BALTIMORE

  • spolek měl své sídlo v hostinci Josefa Klečky 1513 Ashland ave.
  • Tajemník Josef Pokorný 919 N. Bond Str.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK V MOUNTS PLEASANT

  • odbýval své pravidelné schůze každou 2. a 4. neděli v měsíci.
  • Veškeré dopisy na spolek zasílány na adresu: Václav Chochola, B. 561 Mt. Pleasant Westmoreland Co. Pa.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK VE WOODVILLE

  • odbýval své schůze každou 4. neděli v měsíci
  • Veškeré dopisy týkající se záležitostí spolku zasílány na Františka Chouru, Box 43 Woodville, Allegheny Co. Pa.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK OSVĚTA V TOWN OF LAKE

  • předseda Alois Kasal, 4727 Loomis ul., tajemník Vojtěch Engelthaler 4723 Loomis ul.
  • Veškeré dopisy zasýlány buďtež na tajemníka V. Engelthaler, 4723 Loomis, Str., Town of Lake (1893)
  • odbýval své pravidelné schůze každou 2. a 4. neděli v měsíci o 9 hod. dopoledne v místnosti p. M. Roubíka, roh 48. a Cook Str.
  • Veškeré dopisy zasílány buďtež na A. Kýp, č. 4645 Wood Street, Town of Lake Chicago (1894)

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK V ALLEGHENY CITY

  • odbýval schůze v místnosti Jednoty českých spolků ve Vinial ulici každou první a třetí sobotu v měsíci v 8 hodin večer.
  • Dopisující tajemník František Lippert, 35 Herrman St.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK V SAINT LOUIS

  • odbýval své schůze 1. a 3. čtvrtek v měsíci v Národní síni ČSPS. roh Dollman a Allem Ave.
  • tajemník A. Hájek, 2349 South lltb Street, St. Louis, Mo

ČTENÁŘSKÁ BESEDA VE WHEELING CREEK

  • odbývala své pravidelné schůze každou 1. a 3. neděli. V
  • dopisy zasílány na tajemníka Josefa Peška, Box 15 Drill, Bellmont Co., Ohio (1893)
  • Veškeré dopisy zasílány buďtež na taj. M. Bernajdr, Box 81 Drill, Bellmont Co., Ohio (1894)

DĚLNICKÁ OMLADINA V NEW YORKU

  • založena 1894
  • odbývala své pravidelné schůze každé 1. a 3. pondělí v  měsíci, v místnosti Jana Celera. 529 E. 5. ul
  • Dopisy zasÍlány na tajemníka J. Kubíka 550 E. 16. Str. New York.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK JAN ŽIŽKA V CLEVELANDU

  • odbýval své pravidelné schůze každou druhou a čtvrtou neděli, dopoledne o 9 hodin v síni p. V. Zacha, roh Broadway a Dille Str.
  • Veškeré dopisy zasílány na tajemníka Karla Doležala, 114 roh Dille a Waren Str., Cleveland, O.

NEODVISLÁ MEZINÁRODNÍ OMLADINA V CHICAGU

  • založena roku 1894
  • odbývala své pravidelné schůze každou neděli o 9 hodin dopoledne v místnosti Aug. Marxa, 650 Blue Island Ave.
  • Veškeré dopisy zasýlány buďtež na adresu: V. Mirošovský W. 18. Str. Chicago.

SKUPINA „ROVNOPRÁVNOST“ V CHICAGU

  • založeno roku 1894
  • Veškeré dopisy zasílány na: Václav Rod, 697 W. 18. Str. Chicago.

DĚLNICKÁ SKUPINA VE WEST HOBOKEN

  • odbývala své pravidelné schůze 2 a 4 pondělí v měsíci míst. p. E. Nepivody 420 Spring str.
  • Veškeré dopisy zasílány buďtež do spolkové místnosti.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK VE WINFIELD

  • odbýval své pravidelné schůze 1. a 3 neděli v měsíci v 9. hodin dopoledne v místnosti Fr. Kohna. Worthington str. Logust Grove. Winfield
  • Protokolní tajemník Antonín Hospodář.
  • Dopisy zasílány na adressu ,,Čes. Děl. Vzděl. Spolek B. 131. Winfield.

DRAMATICKÁ JEDNOTA V NEW YORKU

  • odbývala schůze 2. a 4. sobotu u člena A. Lašťovky, 880 E. 71. Str.,
  • veškeré dopisy zasílány na A. Lašťovku.
  • Tajemník J. Hrdina, c. of. J. Březovský, 149 E. 4. St. New York.

DĚLNICKÁ OMLADINA V SAINT LOUIS

  • odbývala své schůze každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci vždy o druhé hodině odpolední v tělocvičně Sokola, roh 9. a Allen Ave.
  • Tajemník Alois Vlček, 1858 S. 13. str. St. LouisP

AGITAČNÍ VÝBOR MEZINÁRODNÍ DĚLNICKÉ JEDNOTY PRO STÁT OHIO

  • odbýval své schůze každou třetí neděli v měsíci v spolkové místnosti v Clevelandu
  • Veškeré dopisy zasílány na adresu: František Háka, 46 Quebec Str. Cleveland

SKUPINA „HVĚZDA SVOBODY“ VE FRANKLINĚ

  • odbývala schůze 1. a 3. sobotní večer v každém měsíci u soudruhů ve Franklině
  • Dopisy zasílány Jan Palata, P, O, B, 190, Nutley.

DĚLNICKÁ DRUŽINA POKROKU V NEW YORKU

  • odbývala své pravidelné schůze každé 1. a 3. úterý v měsíci večer, v místnosti Josefa Cerundy, 331 E. 71. Str. v New Yorku.
  • Dopisy zasílány buďtež do spolkové místnosti.

ČESKÁ ČTENÁŘSKÁ BESEDA V BALTIMORE

  • odbývala své schůze 1. a 3. sobotu v měsíci u soudruha Ječnýho, roh Castle str. a Ashland A\e. 2028
  • veškeré dopisy buďtež zasílány do spolkové místnosti

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK „CLEVELANDSKÁ OMLADINA“

  • odbývala své schůze každý druhý a poslední čtvrtek v měsíci.
  • Veškeré dopisy adresovány na: František Kohoutek, 600 Tod Str., Cleveland 

DĚLNICKÁ OMLADINA V SAINT LOUIS

  • odbývala své schůze každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci vždy o druhé hodině odpolední v tělocvičně Sokola, roh 9. a Allen Ave.
  • Tajemník Jakub Bednář 1811 S. 12, str. 8t. Louis.

VZDĚLÁVACÍ SPOLEK „BUDOUCNOST“ V CLEVELANDU

  • odbýval schůze každou 2 neděli v měsíci schůzi přednáškovou a 4 sobotu schůzi obchodní, v místnosti p. Rosennbauma roh Skiner a Hosmer ul, kam byly dopisy zasílány.
  • Tajemník spolku Jaroslav Fousek.

ČESKÁ ČTENÁŘSKÁ BESEDA V BALTIMORE

  • odbývala své schůze 2. a 3. sobotu v měsíci v  místnosti p. J. Klečky 1513 Ashland ave.
  • Veškeré dopisy zasílány na J. Ječný 964 Washington str Baltimore

ČESKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK „PROLETÁŘ“ V IRVIN

  • odbýval schůzi každou 1 neděli v měsíci v  místnosti neurčité.
  • Dopisy zaslati možno na známé soudruhy.

DRUŽINA NOVÉ DOBY V CHICAGU

  • odbývala schůze členů každou druhou neděli v měsíci.
  • Schůze veřejná s přednáškou každou čtvrtou neděli v měs., v místnosti A. Naglu 535 Blue Island ave.
  • Adresa pro dopisy: Josef Kočár 675 May Str. Chicago

ČESKO-DĚLNICKÁ OMLADINA V PASSAIC

  • odbývala své schůze každou 2 a 4 neděli v měsíci, v 9 hod. dopoledne v místnosti p. E. Levendovskýho 188, 2nd street.
  • Dopisy zasílány budtež do spolkové místnosti.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK MARAT V MAYNARD

  • Dopisy adresovány na tajemníka Kr. Brada P. O. B 114 May- nard, Belmont Co. O.

SPOLEK VYŘEZÁVAČŮ Z PERLETĚ V NEW YORKU A OKOLÍ

  • odbýval své schůze v místnosti p. V. Hoffmana 324 E. 71. ul. každý první a třetí čtvrtek v měsíci.
  • Předseda Albert Adam 511 E. 70 St.
  • místopředseda František Vajda 1359 Ave. A,
  • protokolární tajemník Petr Teisler 447 E. 74. St.,
  • finanční tajemník Ludvík Cimler 1336 -1. Ave.
  • pokladník Jan Witků 323 E. 71 ul.,

DĚLNICKÝ AMERICKÝ SOKOL V NEW YORKU

  • odbýval schůze třetí úterý v měsíci v  místnosti Národní Budovy v čísle 321-325 východní 73 ulice.
  • Starosta N. Koňas 426 východ. 73. ul.
  • Náměstek Josef Gregor 1381 Ave. A.
  • Protokolární tajemník August Kut 405 E. 74. Str.
  • Účetní Josef Hübner 400 vých. 73. ul.
  • Pokladník Antonín Franc 1372 – I. Ave
  • Náčelník Josef Košař 1379 Ave. A.

DĚLNICKÝ AMERICKÝ SOKOL VE WINFIELD

  • odbývAL své schůze v místnosti br. Frank Kohna Worthington Str. Winfield L. I každou 1. a 3. sobotu v měsíci.
  • Dopisy zasílány na tajemníka Josefa Tichýho P. O. Box 131 Winfield Junction L. I.

DĚLNICKÝ AMERICKÝ SOKOL VE WEST HOBOKEN

  • odbýval schůze 1. a 3. úterý v měsíci v Nepivodas Hudson County Labor Lyceum roh Spring a Monastery ulice.
  • Starosta Tomáš Texl 710 Elm ulici.
  • Náměstek Petr Odradovský 235 Spring ul.
  • Protokolní tajemník František Hrbek 516 Jefferson Place Union Hill N. J.
  • Účetní Václav Budín 710 Sip ulice.
  • Pokladník E. Nepivoda 420 Sprink ul
  • Náčelník Vilém Žampach 509 Germania ave Jersey City Heights N. J,
  • Domácí správce: M. Vaněček 509 Germania ave. Jersey City Heigc-s.

DĚLNICKÝ AMERICKÝ SOKOL V CHICAGU

  • odbýval schůze 1 a 3 úterý v měsíci v Národní síni, roh 18. ul. a Centre Ave
  • Tajemník Josef Bittner 79 W. 18 Pl.

ČESKO-DĚLNICKÝ SBOR SOKOL TYRŠ V SAINT LOUIS

  • odbýval pravidelné schůze 1 a 3 pondělí v měsíci, v 8 hod. večer, v Národní Síni Č. S. P. S. roh Allen a Dol- mann ul.
  • Starosta František Trnec starší
  • jednatel Václav Křížek 1890 S. 13. Str. St. Louis

VEŘEJNÉ ČÍTÁRNY ČESKÝCH DĚLNICKÝCH VZDĚLÁVACÍCH SPOLKŮ:

  • Chicago
  • New York
  • Cleveland
  • Mount Pleasan
  • Edwardsville
  • Allegheny City
  • Braidwood
  • Wheeling Creek
  • Newark
Fotografie rudého praporu užívaného českými anarchisty v Chicagu v 80. letech 19. století sdruženými v Českém odvětví mezinárodní tesařsko-truhlářské unie č. 2.