POZVÁNÍ NA VALNOU HROMADU ČDVS č.1 V CHICAGU (1894)

Soudruzi!

Jest velice žádoucno, byste se do celoroční schůze Česko-Dělnického Vzdělávacího Spolku dostavili, an velmi důležité věci k debatě předlehají. Jest nám nemilé touto cestou pokaždé Vás ku větší činosti vybízeti, neb dobrý bojovník má býti vždy na svém místě. Mám-li skutečně upřímnou lásku ku věci dělnické, a chceme-li, by naše revoluční zásady větší půdy mezi massou pracujícího lidu nabývaly, pak musíme pracovat společně čili spojenými silami!

Mnohý z vás namítne, že nepotřebuje chodit do schůzí a časopis když obdrží ani prý nečte, co prý by ve schůzi slyšel aneb v časopisu četl, to prý již dávno ví. To není anarchistické! (To není ale ani pravdou. Tak mluví obyčejně jen ti, co mají nejméně vědomostí.) Skutečný a přesvědčený anarchista si nenechává své vědomosti sám pro sebe, ani si nehoví doma za pecí, ale hledí, by svými náhledy přispíval dělnickému hnutí — by všude, kde je mu jen možno, je rozšiřoval, a právě takým místem, kde náhledy pospolitě se zdělují a tříbí, jsou dělnické vzdělávací spolky.

Jiný zase řekne: Vždyť máme zde „Omladinu“ a té je dost; mě mrzí tak jednou za týden jít do schůze. To není též ta pravá cesta! Pohleďte na soudruhy evropské, jak oni s nadšením chodí hodinu až dvě do dělnických schůzí a ne jednou za týden, ale několikráte, aniž by říkali, „že je to mrzí“!

To jest velice nepraktický náhled, že v českém Chicagu, kde je přes 70.000 Čechů, jest jednoho dělnického spolku dost! Čím více spolků, tím více činosti a života: každý se snaží, by ty druhé v činosti předčil a tak se agitace šíří! — Ovšem, my myslíme jen spolky, jejichž symbolem jest rudý revoluční prapor volnosti, rovnosti a bratrství. Zde v Chicagu by mohlo stávat ne jeden, ale dvacet takých spolků, a kdyby jich stávalo jen polovic, pak by se agitace o mnoho lépe šířila a bylo by hračkou — podporovat lépe „Dělnické Listy“ a k tomu třeba každé dva měsíce svým vlastním nákladem vydat poučnou agitační brožuru!

A může to činit jeden spolek? To víme ze zkušenosti, že ne! Soudruzi, odhoďte liknavost stranou a vstupte opětně do řad světové revoluční armády, staňte se činými ve svátém boji proti kapitalistickému žraloku, by co možná nejdříve neškodným byl učiněn!

Chicago přes půl druhého roku stále kolísalo mezi životem a smrtí, kde poctivost vedla boj s nepravostí, jež na dělnickém hnutí byla páchána zkorumpovanou také „prý“ dělnickou stranou, až konečně poctivost se stala vítězem. Boj ten stál mnoho obětí. Mnozí ochábli již na počátku, mnozí v polovici boje, nechtíce být ústrkem nepřátelské a nepoctivé straně, jež podvodem našeho denního časopisu se zmocnila a jej pak zahrabala, až konečně malý hlouček upřímných a obětavých bojovníků svobody zůstal na bojišti proti švindlu a nepravosti sám a též se mu podařilo s výsledkem boj ten ukončiti.

Protož jest na čase, an třenice ve straně jsou urovnány, abysme opětně s novými silami rozšiřovali naše zásady a hleděli též boj mezi kapitálem a prácí k výsledku přivésti. Nuže, soudruzi, záleži-li vám na rozkvětu my- šlenky sociálně revoluční, dostavte se všichni do celoroční schůze výše jmenovaného spolku, jež se odbývati bude 22. prosince (tuto sobotu) v síni p. Schraedera, 437 z. 18. ulice. Nezapomeňte o 7 hodině večer se dostavit!

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 22.12.1894, ročník 2, č. 8