PROHLÁŠENÍ ANARCHOKOMUNISTŮ Z NEW BEDFORD K NAPADENÍ ŘEČNÍKA FRANTIŠKA HLAVÁČKA NA SCHŮZI 21.1.1894 SOCIÁLNÍMI DEMOKRATY

Panu B. Hercovi, Fr. Pechovi a ostatním pořadatelům politické schůze dne 21. ledna 1894 v New Yorku odbývané, jakož i Dělnicko Americkému Sokolu v New Yorku.

New Bedford, Mass, dne 8. února 1894.

Ctění pánové!

Referát z vaší politické schůze, který byl v čísle 175 denního „Hlasu Lidu“ uveřejněn, byl předčítán v naší poslední schůzi a vězte, že ačkoliv jsme již dávno byli přesvědčeni, že z hnutí dělnického jen kajhtal vytloukat hledíte a svýma nectnýma čachry jej korumpujete, tož nás přece nikdy nenapadlo, že byste mohli k vůli své ziskuchtivosti, tak morálně sklesnout, až na bídné denuncianty!

Hlaváček tedy odporučoval bomby a dynamit. To byste měli oznámit policejnímu řediteli! Tím byste se svých pokročilých odpůrců nejlépe zbavili! Avšak víme že Vás žádný morální políček z té skleslosti více nevyléčí, pročež ponecháváme karakter váš k odsouzení veřejností samé.

Hlaváčka a soudruhy jste jejich náhledy vyslovit nenechali a vyhodili jste je na ulici! A s tím se ještě u veřejnosti chlubíte? Rádi bychom věděli, jak že by ten váš sociální stát vypadal, když již v nynější době svobodu slova tak drze potlačujete! Avšak váš sociální stát jest pouze byznys a pročež škoda každého slova.

Fr. Pechovi, který chce svou volební koninu v rámci naší Jednoty prováděl, poukazujeme na memorandum Bedfordských soudruhů, které jest v čísle 43 ročníku IV. týdenního „Hlasu Lidu“ uveřejněno, které bylo při posledním sjezdu předčítáno a ode všech přítomných delegátů schváleno a které zní: „Co se taktiky týče, jsme rozhodně pro taktiku přísně revoluční, zavrhujeme všechny paliativní prostředky, a jsme přesvědčeni, že majetná třída se nikdy dobrovolně svých pohodlných výsad nevzdá, vyjma, že by k  tomu sociální revolucí byla donucena“.

Nuže, pane Pech, když již mermomocí chcete dělat ostudu, tož jí dělejte na svou vlastní firmu, naše Jednota si jí nepřeje! Vždyť tímto způsobem mohl byste se konečně přidat k armádě spásy a dokazovat též, že to používáte za prostředek k agitaci, pročež: good by!

„Dělnicko-Americkému Sokolu“: Ctění přátelé ! Když po založení svého sboru, zaslali jste nám své pokročilé prohlášení zásad, tu věřte nám upřímně, že jsme ve Vás skládali velkou naději, že nás budete vydatně podporovat v našem zoufalém boji za dosažení svobody pro ten věčně okrádaný pracující lid. Jak se ale ne vaše skutky s oním prohlášením srovnávají? Nebylo by pro Vás, jako pro bojovníky za pravdu a svobodu, mnohem čestnější bývalo, kdybyste v oné politické schůzi byli svobodu slova obhajovali? Či myslíte, že jste vyvedli nějaké hrdinství, když jste nemocného našeho soudruha, Hlaváčka, který do oné schůze přišel, pravdu obhajovat, vyhodili na ulici a chtěli jste mu nohy přetlouct? Co vám udělal onen zubožený pracující lid, který dlouholetou zkušeností přišel k tomu přesvědčení, že žádnou mírnou cestou svá práva nedobyde, vyjma sociální revolucí, že takto proti němu vystupujete? Či nejste snad žádnými revolucionáři? Co tedy znamená ona sloka v sokolské písni: „Tužme, tužme, tužme se, vlastní síla povznese!“ Není to výrok revoluční? Kvůli volbě zajisté Váš tělocvik neprovádíte, neb doufáme, že tolik síly má každý z Vás, aby volební lístek toho neb onoho kandidáta do volební skříně hodil a pročež vzpamatujte se dokud jest čas! Poznejte své stanovisko co bujaří dělničtí sokolové a pracujte rozhodně k tomu, by sbor Váš stal se neodvislým ode všech partikářů a čachrářů a hleďte k tomu cíly, by sbor Váš stal se školou, z níž by vycházeli apoštolové a důstojníci sociální revoluce! Pak zajisté každý pokroku milovný člověk se před Vámi s úctou pokloní a díky toho zuboženého pracujícího lidu budou Vám nejlepší odměnou!

Na zdar sociální revoluci!

Za Arbeiterbund výbor: Emanuel Valečka, John Kuthan, Alois Jäger