V modravém světle elektrických lamp, 
ve vzduchu parfumů a elegance, 
toalet skvělých, šperků, zlaté špíny, 
mé bolel hlad tvých rukou a tvých retů 
a žádostivých očí. 

Markétko čtrnácti let vlasy tvé, 
tvé lněné vlasy s leskem pohádkovým 
a něha tvojích rukou záhy drsných 
by dovedly tak zhřáti, rozezpívat 
a stišit mnohé srdce. 

Má sestro malá, přijde i tvůj den. 
A přijde pýcha milenky a matky, 
jež nahým zdravím krmí svoje děcko 
na posměch slabým mužům, dámám nervosním 
sterilní elegance. 

Ať hrdé je tvé dítě. Na matku 
i na sebe, na upřímnou svou vášeň. 
Ať pije vzduch a slunce, mužnou sílu 
ať pije z kalicha, který ho čeká 
a jejž ty nyní piješ. 

Oh, nemhuř oči před tou svůdností 
ubohých šperků. Jednou smát se budeš. 
Stříbrný kroužek na tvé levé ruce 
je vzácnější — jen přilož k němu ucho, 
neslyšíš v něm bít srdce? 

Kalendář neodvislého dělnictva: na rok 1900.