V modravém světle elektrických lamp,
ve vzduchu parfumů a elegance,
toalet skvělých, šperků, zlaté špíny,
mé bolel hlad tvých rukou a tvých retů
a žádostivých očí.
Markétko čtrnácti let vlasy tvé,
tvé lněné vlasy s leskem pohádkovým
a něha tvojích rukou záhy drsných
by dovedly tak zhřáti, rozezpívat
a stišit mnohé srdce.
Má sestro malá, přijde i tvůj den.
A přijde pýcha milenky a matky,
jež nahým zdravím krmí svoje děcko
na posměch slabým mužům, dámám nervosním
sterilní elegance.
Ať hrdé je tvé dítě. Na matku
i na sebe, na upřímnou svou vášeň.
Ať pije vzduch a slunce, mužnou sílu
ať pije z kalicha, který ho čeká
a jejž ty nyní piješ.
Oh, nemhuř oči před tou svůdností
ubohých šperků. Jednou smát se budeš.
Stříbrný kroužek na tvé levé ruce
je vzácnější — jen přilož k němu ucho,
neslyšíš v něm bít srdce?
Kalendář neodvislého dělnictva: na rok 1900.
