Protivolební kampaň anarchistů proti volbám 1907

V roce 1907 zahájili čeští anarchisté masivní protivolební kampaň proti účasti dělnictva ve volbách do říšské rady, prvními volbami v Rakousku na základě všeobecného volebního práva, konanými 14.května 1907. Anarchistická protivolební agitace byla postavena na heslu, že socialismus se neuskuteční parlamentární cestou a že se dělníci mají k volební komedii – i když se jí zúčastňuje dělnická strana sociálně demokratická – postavit zády. Pro tyto potřeby se ustanovila Agitační skupina protivolební v Praze. Vedl jí anarchista Bohuslav Vrbenský, ale i členové redakce Komuny v čele s Karlem Vohryzkem. Komuna až do voleb vycházela třikrát do týdne.

Anarchisté docházeli na volební schůze, především sociálně demokratické, s cílem odradit potencionální voliče od účasti na volbách a zároveň osvětlovat anarchistické ideje. Vyzývali lidi, kteří přijmou anarchistické stanovisko k volbám, měli zasílat své prázdné hlasovací lístky na předsedu protivolební komise Bohuslava Vrbenského nebo redakcím anarchistických časopisů. V několika týdnech promlouvali anarchističtí agitátoři na více než 100 schůzích, ponejvíce v Praze, ale i na dalších místech téměř celých Čech. Kde anarchističtí nemohli vystoupit, zorganizovali anarchisté vlastní protivolební schůze.

Největší ohlas měla protivolební agitace tradičně v severních Čechách. Dne 28.dubna svolali například sociální demokraté volební schůzi v Lomu, jedné z bašt anarchistů. Přijeli na ní sociálně – demokratičtí vůdci Dr. Adler, Josef Němec a Ladislav Zápotocký, ale za anarchisty dorazil Bohuslav Vrbenský a Karel Vohryzek. Ze sociálně-demokratických řečníků se však ke slovu dostal jen Zápotocký. Po něm promluvili anarchisté Vrbenský a Vohryzek s strhli na svou stranu účastníky schůze. Hlavně tím, že obratně využili článků z práva lidu, které ostře nadávalo anarchistům za jejich protivolební agitaci. Jejich úspěch byl tak veliký, že oba zbylí sociálně demokratičtí řečníci se už ani neodhodlali mluvit.

Anarchistická agitace byla tak silná, že sociálně-demokratické Právo lidu se jí několikrát před volbami zabývalo a svolávalo na anarchisty hromy a blesky. Sociální demokraté z ní totiž měli skutečnou obavu, protože v ní šlo především o hlasy dělnictva a ty strana potřebovala.

V předvečer voleb dne 13.května 1907 uspořádali anarchisté v sále Orfea v Praze na Vinohradech velkou schůzi lidu, mělo se jí zúčastnit asi 1500 lidí. K shromáždění promlouvali anarchisté Ladislav Knotek, Karel Vohryzek i Čeněk Korber.

Volby vyhrála sociální demokracie. Ladislav Knotek to komentoval v časopise Komuna z anarchistických pozic: Lid se přesvědčí, že dělničtí poslanci nejsou k ničemu, jako není k ničemu i celý parlament.“ Anarchistický protivolební akce přispěla k nebývalé aktivizaci hnutí. Na cesty pro agitátory bylo ze zvláštního fondu užito kolem 200 korun nashromážděných ze sbírek. Protivolební agitační práce pomohla anarchistickému hnutí získat půdu nejen v Praze, ale podařilo se proniknout do nových krajů: Polabí, Poděbrady, Semily, Jičín, Nová Paka, Orlicko, Hradec Králové, Beroun, Nové Strašecí, Chrudim, kde byla založena dokonce nová anarchistická skupina a Kolína, kde byla taktéž založena nová anarchistická skupina. Oživila se činnost anarchistů v odříznutých, dříve tradičních místech činnosti anarchistů jako Náchod, Hronov, Červený Kostelec, Úpice, Police, Dvůr Králové nad Labem, Hořice či Plzeň.