RUDÝ PRAPOR (František Josef Hlaváček)

Vesele, šumně já ve vzduchu vlaji 
do dáli širé pochmurné země,
za zimní bouře i za vánku v máji,
k zlosti i strachu panského plémě.

Rudý jak krev,
vždyť smrt a hněv
zobrazeny jsou aj ve mně.

Proč sténáš a chvíš se, zbabělý muži
při šumu záhybů vlajky rudé ?
Se mnou ku svobodě — nasaď svou kůži,
vrah tě beztoho pohřební hude!

Jak lačný chrt,
štve tě na smrt —
válečný řev slyšet všude.

Symbol jsem lidskosti, jsem znakem práva,
jsem prapor chudých, zhnětených lidí,
já vlaji všude, kde otroctví stává,
kde lid se v pány a raby třídí.

Já vedu v boj,
dělnický voj —
tyranů spřež ať se klidí.

Zavzněte bubny — muž k muži vstup v řadu!
Rachoťte pušky, hřímejte děla !
Za mnou otroci! Zničte každou vládu,
společnost ať je svobodna celá !

Já vám chci vlát,
nadšení dát,
by vaše páž sílu měla!