Salaba Jaroslav (1875 – ?)

Anarchista a odborář Jaroslav Salaba se narodil v roce 1875 ve Spitovicích u Přelouče. Otec se jmenoval Matyáš Salaba (1847) a maminka za svoboda Kateřina Škodová (1849). S rodiči s v roce 1885 přestěhoval do Prahy a usadili se na dělnickém Žižkově. Za manželku si vzal Růženu Kosařovou narozenou v roce 1975. Narodil se jim syn Jaroslav Salaba.

Na Žižkově se sdružil do Vzdělávacího klubu „Pokrok“ pro Žižkov a okolí, ale přední funkce ve výboru nezastával. Když byla v roce 1907 založena bezvěrecká organizace anarchistů Spolek Volných myslitelů, zaplatí zápisné a stává se členem. Ani zde jej však mezi funkcionáři spolku nenajdeme.

Po roce 1900 získávají stále větší oblibu myšlenky anarchosyndikalismu. Nutnost potřeby vytvářet anarchistickou odborovou organizaci jako protiváhu té sociálně demokratické se zhmotní v roce 1904, kdy je založen odborový svaz Česká federace všech odborů (ČFVO). Jaroslav Salaba do ČFVO taktéž vstupuje a působí v místní skupině ČFVO Žižkov.

V roce 1907 založena na poradě pražských anarchistických organizací a spolku Protivolební agitační komise, na které byl zvolen členem výboru komise. Komise organizuje mohutnou protivolební kampaň, stojí za stovkami veřejných schůzi a přednášek po různých koutech Čech.

Jaroslava Salaba organizoval solidární peněžní sbírky mezi dělnictvem a studenty na společný vězeňský fond ČAF a ČFVO v letech 1906 až 1908.

Po první světové válce se angažoval v bezvěreckém hnutí. Po válce se Spolek Volných myslitelů na Žižkově, ale i ostatní bezvěrecké spolky na severu, severovýchodě, východě a středu Čech federalizují do Svazu socialistických bezvěrců, který působí v letech 1918 až 1926. Jaroslav Salaba je aktivní v místní organizaci Svazu socialistických bezvěrců na Žižkově. Na valné hromadě 16. března 1922 je zvolen jednatelem a tento post zastává do 6. června 1924.