SLAVNOST 11.LISTOPADU V NEW YORKU DNE 4.11.1894

Česko-dělnickým vzdělávacím spolkem č. 2, „Dělnickou Omladinou“ a „Dělnickou Družinou Pokroku“ dne 4. listopadu 1894 v New Yorku pořádaná slavnost, v upomínku na zavražděné soudruhy dne 11. listopadu v Chicagu, měla zdařilý a důstojný výsledek.

Prostorná Faulhaberova místnost byla velmi krásně dekorována a opravdovými ctiteli chicagských mučedníků ve všech prostorách naplněna. Nálada všech přítomných byla vážná, tak jak toho význam slavnosti vyžaduje.

A když výtečný orchester Klubu Lyra zahrál proslulý smuteční pochod od Chopina s obvyklou precisností, tu v obličejích všech bylo znáti, co srdce cítí a o co se jedná.

Předseda slavnosti, soudruh Václav Kudlata zahájiv slavnost krátkou, ale jadrnou řečí, představil pak soudruha J. Kubíka, který přednesl báseň „Našim pěti mučedníkům.“

Na to český slavnostni řečník soudruh Jan Březovský měl k shromáždění dlouhou řeč, v  níž líčil celý děj oné justiční vraždy ze dne 11. listopadu 1887, bídné postavení pracujícího lidu, barbarské pronásledování svobodářů za všech dob a ve všech zemích, a jejíž základní revoluční ton přiváděl posluchače k nadšení. Ne volebním lístkem a sociálně-demokratickým státem, nýbrž sociální revolucí a založením volné společnosti na zásadách anarchie a komunismu, bude pracující lid osvobozen, tak končil český řečník svou řeč, za níž odměněn byl bouří potlesku.

Na to přednesl německý zpěvácký spolek International Arbeiter Liedertafel krásnou sborovou píseň, která vzbudila takové nadšení, že bouří potlesku donuceni, museli zpěváci znova vystoupiti a novou píseň zazpívali, která se neméně líbila.

Výtečná hudba opětně zahrála znamenitou hudební skladbu, načež soudruh J. Fuhse v dlouhé, výtečné řeči v německém jazyku věnoval vřelou vzpomínku našim nezapomenutelným hrdinům a dělníky nabádal k vytrvalému boji za svobodu. Že jeho řeč nalezla si cestu od srdce k srdci, to dokazoval častý projev všeobecného souhlasu auditorium a bouře potlesku po jejím skončení. Soudruh Fuhse drasticky líčil barbarismus panující třídy, která chicagské soudruhy zardousit dala a zároveň na pranýř hanby stavěl bídácké jednání sociálních demokratů, kteří, ačkoliv první zakladatelé soc. demokracie dělnictvo učili nenávidět tyranii kapitalismu a bojovat proti ní, nyní, když lid používá k  boji tomu těch pravých cest a prostředků, pronásledují jej a hanobí za to víc, než samotní kapitalisté a památku chicagských mučedníků przní a zneuctívají.

Dále přednesla soudružka J. Hlaváčková báseň „Bouře revoluční,“ za níž odměněna byla hlučným potleskem. Pak následovala opět nová hudební skladba, načež soudruh František Cupka přednesl báseň „Přistup jen blíže“ a i on byl za stůj pěkný přednes k  srdci mluvící básně hojným potleskem odměněn. Němečtí zpěváci zapěli ještě překrásný sbor „Die Rose der Freiheit,“ načež za zvuků Marseillaisy byla důstojná tato slavnost skončena.

Při slavnosti podniknutá sbírka ve prospěch pozůstalých po chicagských soudruzích vynesla $7.20, které co nejdříve zaslány budou do Chicaga.

Pořadatelé slavnosti vyslovují všem dárcům jménem vdov a sirotků vřelý dík a děkují zároveň všem, kteří jakýmkoliv způsobem k okrášlení slavnosti přispěli, obvzlášť Klubu Lyra za laskavé, bezplatné spoluúčinkování a německému zpěváckému spolku International Arbeiter Liedertafel.