SLAVNOST 11.LISTOPADU VE WHEELING CREEK, 11.11.1894

Jak čtenářům tohoto listu známo z ohlášky, chtěl náš spolek „Čtenářská Beseda“ ve Wheeling Creek uspořádat jako každý rok důstojnou slavnost na památku chicagských mučedníků. Najali jsme k účeli tomu síň A. Klatza, neboť při té příležitosti jsme určili vstupné na 25 centů, abychom docílili i nějaký výtěžek pro „Dělnické Listy“, které zápasí s finančními obtížemi a brániti se musí proti tolika nepřátelům, kteří zničiti je, vzali si za svůj první úkol.

Avšak tyto naděje se nám úplně zkazily. Dne 27. října o půlnoci vypukl požár, který místnost A. Klatze zničil až do základů. Při tom shořela nám i slavnostní dekorace, obrazy atd. An podmínky pro slavnost v místnosti Múntze jsou pro nás příliš vysoké, drahé, tu nezbývalo nám nic jiného, než uspořádat soukromnou slavnost v bytě některého soudruha, která se také odbývala v bytě soudruha Štěpána Herinka dne 11. listopadu 1894.

Naše slavnost byla následkem toho skrovná, přece ale důstojná, takže všichni přítomni podrží ji dlouho v paměti. Bylo nás málo, ale za to sami věrní a opravdoví ctitelé zavražděných soudruhů. Odpoledne 11. t. m., když se již vědělo, že nikdo více nepřijde, zahájil soudruh Václav Beránek schůzi, objasniv za jakým účelem jsme se shromáždili. V dlouhé, hluboce procítěné řeči vylíčil příčiny tragické mučednické smrti našich hrdinů, jejich činnost a zásluhy o pracující lid a význam celé té justiční vraždy pro hnuti pokrokového proletariátu. Řeč jeho šla nám všem k srdci a byla to slova přesvědčující pravdy a logiky. Pak nastal vzájemný rozhovor o našich zásadách a ideálech, o našich šlechetných, velkolepých cílech a o našem utrpení, který potrval až do pozdního večera. Devátá hodina nás teprve upomenula, že je čas k rozchodu, neboť všichni měli jsme daleko k domovu a na druhý den očekávala nás každodenní otrocká dřina v uhelné mučírně.

Všichni, kteří zúčastnili se této oslavy našich nezapomenutelných mučedníků nejenže procítili vážné a krásné okamžiky významných upomínek, nýbrž je těší i to vědomí, že vykonali co mužové, co dělníci i co přátelé práva, pravdy a svobody, svou svátou povinnost.

Ti však, kteří se ústy stále nejvíce tuží, ti kdo ví, jestli si na II. listopad vzpoměli. Přátelé i nepřátelé, poznejte vždy, že my dělníci jsme všichni okrádáni, utlačováni a pronásledováni a proto že jest naší povinností pracovat stále a všemi prostředky k našemu osvobození, tak jak nám nejkrásnější příklad toho dali chicagští soudruzi, ti hrdinní a šlechetní bojovníci za naše práva. Jen tak, když všichni solidárně působit, pracovat a jednat budeme, doděláme se kýženého cíle. Pročež pryč s liknavosti, s rozepřemi a všichni solidárně k dílu!

Za Čtenářskou Besedu, Vít Liška, tajemník

Drill, O., 15. listopadu 1894.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 24.11.1894, ročník 2, č. 4