Souček Josef (1883 – 1960)

Anarchista a odborář Josef Souček patřil k poslední mladé generaci anarchistického hnutí. Josef Souček se narodil 9.prosince 1883 ve středočeské obci Zehuby na Čáslavsku nedaleko Kutné Hory. Jeho domovskou obcí se staly Vrdy u Čáslavi. Měl o mladšího bratra Antonína Součka, narozeného 18.března 1893. Tak jako mnoho dělníků i on se vydal na sever za prací dolovat černé démanty.

Před první světovou válkou bydlel v Komořanech. Již jako mladý dělník se začal živit jako horník a zde se seznámil s anarchistickým hnutím, tak silně zakořeněném mezi českými havíři. V Komořanech se zapojuje do místního anarchistického vzdělávacího spolku „Kniha“, který byl založen již v roce 1890 a pomáhá utvářet jeho anarchistické postoje, kterým zůstane oddaný do konce svého života.

Dne 27.listopadu 1904 je v Lomu ustanoven anarchosyndikalistický odborový svaz Česká federace všech odborů (ČFVO) a mladičký Josef Souček vstupuje do jejich řad. Zažije na vlastní kůži vzmáhající se anarchosyndikalistické hnutí. Komořanský Vzdělávací spolek „Kniha“ se stává součástí ČFVO. V místě je ustanovena i místní skupina ČFVO.

Anarchosyndikalistické aktivity vyvrcholí vypuknutím velké hornické stávky dne 30.srpna 1906, do které se aktivně zapojuje i Josef Souček. Stávka probíhala i přes odpor sociálních demokratů. Začátkem září už stávkovalo asi 12 tisíc horníků ze 40 dolů.  Stávka skončila pod tlakem úřadů a policie a díky zrádné nesolidární blokaci sociálních demokratů až 17. října 1906. Majitelé dolů připustili jen některé dílčí mzdové požadavky. 

V roce 1907 žije krátce v Nových Verneřicích, kde se mu také narodí jeho první dcera Marie Součková dne 12.prosince 1907.

Aktivity ČFVO po stávce neutichají právě naopak. V roce 1908 proběhne stávka textilních dělníků v Horním Litvínově. Na jejich podporu anarchosyndikalisté organizují solidární peněžní sbírky, v Komořanech se jich ujme Josef Souček. V té době se v rámci ČFVO ustanoví Severočeská hornická federace a tak má Josef Souček dvojí členství, až do 7.srpna 1908, kdy jsou obě odborové organisace anarchistů násilně rozpuštěni a zakázány rakouskými úřady.

Josef Souček se společně s dalšími anarchistickými horníky brzy z perzekuční vlny oklepou a zformují se v nových odborech Zemské jednotě horníků, která působí v letech 1909 až 1915.

Mladého anarchistu Josefa Součka velice oslovují antimilitaristické myšlenky, tak varovné před událostmi, které teprve přijdou. Josef Souček spolupracuje s hnutím anarchistické a antimilitaristické mládeže, sdružené kolem České anarchistické federace a časopisu anarchistické omladiny „Mladý průkopník“, který čile prodává mezi severočeskými mladými dělníky a dělnicemi.

Někdy v této době se seznámí se svoji nastávající Marií Součkovou, narozenou 7.září 1889 v Hegelholci, česky Hejništi u Jeníkova na Duchcovsku. Marie Součková je také bezvěrkyní jako její manžel, i děti které se jim postupně narodí.

Někdy kolem roku 1910 odchází Josef Souček za prací za hranice do Vestfálska. Fárá na dolech v Rapen v obvodu Reglinhausen. Zde se mu narodí druhý potomek dcera Alžběta Součková dne 11.února 1911. Ve Vestfálsku se mu narodí i další dvě děti Josef Souček dne 23.července 1913 a František Souček dne 23.ledna 1915. Do Čech se po narození Františka vrací jen manželka s dětmi, v roce 1915 je již hlášena v Košťanech. Josef Souček zůstává v Německu, aby po návratu do vlasti nemusel narukovat a neskončil v zákopech téhle šílené války. Do vlasti se vrátí až po válce a vzniku Československé republiky. Rok po návratu se mu narodí poslední dítě dcera Anna Součková dne 5.srpna 1919 a místo narození má již uvedeny Košťany. Stejně jako před válkou a za hranicemi živí se jako horník. Zaměstnán je na dole Helena v Košťanech, jak uvádí sčítací listiny z roku 1921. Bydlel na adrese Masarykova ulice č.p. 219.

Po roce 1918 tak Josefa Součka nalézáme v Košťanech u Teplic. Po první světové válce a pádu rakouské monarchie, se probouzí také hnutí anarchistických horníků a již 28-29.prosince 1918 je založeno Sdružení československých horníků v Duchcově v Českém domě. Sdružení československých horníků (1918 – 1930) byla syndikalistická organizace pod heslem „Osvobození dělníků bude dílem jich samých. Přímou akcí k obrození proletariátu“, která navazovala personálně a tradicí na anarchosyndikalistickou Zemskou jednotu horníků.

Josef Souček navazuje na svou předválečnou činnost a v Košťanech stojí při zakládání místní odbočky syndikalistické ho Sdružení československých horníků. Zařadí se mezi přední členy místní syndikalistické organizace. Zastává různé funkce v roce 1925 místopokladníka odbočky, a stará se o vybírání členských příspěvků. Hned následující rok je zvolen do výboru jako revisor účtů, aby dohlížel na řádné hospodaření s peněžním fondem. V roce 1929 jej nalézáme dokonce jako předsedu košťanské odbočky.

Ve dvacátých letech se postaví rozvratným snahám bolševiků a v roce 1925 odmítne vstoupit do komunistické strany a přičlenění do rudých odborů. Postaví se za svoje anarchistické přesvědčení a za zachování Sdružení československých horníků jako nepolitické revoluční organizace.

Syndikalista Josef Souček přežije i druhou světovou válku a nacistickou okupaci. Brzy však ho zastihne velká ztráta, dne 6.března 1947 umírá jeho celoživotní družka a láska Marie Součková. Přežije ji o třináct let. Josef Souček ji následuje dne 22.ledna 1960 ve věku 77.let. Pochován je na novém hřbitově v Košťanech vedle své manželky a později je zde pochován i jeho syn František Souček dne 31.října 1985.

Souček Josef (1883 – 1960)