Stejskal František (1874 – ?)

Anarchista František Stejskal pocházel ze Žamberka, kde se 19. prosince 1874 narodil do dělnické rodiny Františka Stejskala a Anny za svobodna Hlavsové. Později se stěhuje na Liberecko a usazuje se v Horním Růžodole. Do anarchistického hnutí se zapojuje ještě v období neodvislých socialistů a stává se členem tamních anarchistických spolků.

Pracuje jako topič. Seznamuje se s Marií Pokornou, která se narodila 20. ledna 1879 v Hodoníně. Tatínek Antonín Pokorný byl nádeník a maminka se jmenovala Barbora za svobodna Rosucová.

Anarchisté nevěřili v Boha, nebylo tomu jinak ani u Františka Stejskala a jeho milé Marie Pokorné, proto také vystoupili z katolické církve a stáli se bezvěrci. Později se přihlásili také k Federaci bezvěrců při ČAF, která sdružovala koncem roku 1914 několik tisíc lidí.

František a Marie žili nějaký čas ve společné v domácnosti, ve skromném dělnickém bytě na adrese Horní Růžodol č.p. 194. Svůj vztah potvrdili na úřadě 14. října 1904. Na bezvěrecké svatbě jim šli za svědky Mariin bratr František Pokorný pracující jako dělník v Šumperku a veterán anarchistických bojů a tkadlec Josef Pešta z Horního Růžodolu.

Tentýž rok byla o vánocích v Praze ustanovena Česká anarchistická federace (ČAF), jedna z poboček byla ustanovena i v Horním Růžodole a František Stejskal do ní vstoupil. V místní skupině si bere na starost distribuci časopisů „Zádruha“ (1908 – 1914) – orgán ČAF a později i mládežnický list vzniklý kolem ČAF „Mladý Průkopník“ vycházející v letech 1912 až 1914. V roce 1914 dochází k přeměně ČAF na Federaci českých anarchistů komunistů (FČAK), další vývoj a činnost ovšem přerušilo vypuknutí první světové války a zostření perzekuce za válečného stavu, která další činnost znemožnila až do konce roku 1917.

Další životní osudy Františka Stejskala jsou nám zatím neznáme a čekají na své poodhalení.