Tichovský Rudolf (1879 – ?)

Anarchista Rudolf Tichovský svůj život a politickou činnost spojil s dělnickým Žižkovem. Do Prahy přijel jako mnoho dalších dělníků z venkova. Narodil se 22. února 1879 na Královských Vinohradech. Otec Josef Tichovský byl také nožíř a maminka se za svobodna jmenovala Marie Němcová. Rodina do Prahy přišla ze Sedlčan. Jeho manželkou se stane Růžena Havlíčková. Pocházela ze Stříbrné skalice, kde se 6. března 1979 narodila. Rodiče se jmenovali Jan Havlíček a Anastasie za svoboda Nekosilová. Bezvěrecká civilní svatba se konala 8. října 1907. Za svědky jim šli přední žižkovští anarchisté Michael Kácha a Bedřich Kalina. Narodili se jim dítka Růžena v roce 1901, Rudolf v roce 1904 a Ladislav v roce 1906. Povoláním se živil jako nožíř.

Jako ostatní jeho kamarádi se stal členem Vzdělávacího klubu „Pokrok“ na Žižkově, který byl založen 14. července 1896. Na valné hromadě odbývané 11. února 1902 byl zvolen za předsedu spolku, jenž zastával do následující valné hromady 23. února 1903.

V roce 1904 je v severočeském Mostu ustanoven anarchosyndikalistický odborový svaz Česká federace všech odborů (ČFVO). Rudolf Tichovský coby přesvědčený anarchosyndikalista vstupuje do ČFVO. Pomáhá založit místní skupinu ČFVO. Do ČFVO vstupuje taktéž Vzdělávací klub „Pokrok“ na Žižkově.

Rudolf Tichovský byl také redaktor, pracoval pro redakce anarchistických časopisů „Omladina“ a poté „Nová Omladina“, vydávané právě anarchosyndikalisty z ČFVO. Za redakční práci v roce 1906 odsouzen k 10 dnům vězení nebo 10 korun pokuty.

Přátelství s Michalem Káchou naznačuje, že byl také členem České anarchistické federace od roku 1904 a členem místní skupiny ČAF na Žižkově.

Rudolf Tichovský byl blízký spolupracovník předáka ČFVO a anarchisty Karla Vohryzka. Právě perzekuce, a především pronásledování anarchistického tisku, kdy bylo bezmála každé číslo tiskovin vydávaných ČFVO cenzurováno a to znamenalo zabavení vytištěno čísla, ve snaze policejních orgánů zruinovat redakce ekonomicky, přivedla anarchisty v čele s Karlem Vohryzkem k uplatněn expropriace jako metody přímé akce. Touto myšlenkou se nadchnul i Rudolf Tichovský, který se společně s Karlem Vohryzekem a dalšími podílel na expropriaci pošt, pašování cukerínu ( i když ten byl i samotnými anarchisty často odsuzován) a nakonec slavným přepadením a vyloupením banky v Curychu ve Švýcarsku 15. února 1909. Podařilo se uloupit lup v neuvěřitelné hodnotě 11 000 korun. Krom českých anarchistů byli do akce zapojeni i anarchisté z Itálie, Maďarska a Ruska. Rudolf Tichovský byl zatčen pražskou policií ve svém bytě na Žižkove č.p. 6 v noci 24. února 1909.

Krom expropriace ve Švýcarsku měl Rudolf Tichovský prsty také v přepadení pošt na přelomu let 1908 a počátku roku 1909. Byly uloupeny poštovní kolky a známky v hodnotě 6500 korun. Jednalo se o expropriace na poštách v Praze na Vyšehradě a v okolí, obzvlášť však v Českém Brodě. Jak psal dobový tisk: „Co týče se této loupeže, je zajímavo, že míra nohy Tichovského souhlasí úplně se stopami nohou, jež nalezeny četnictvem na českobrodském policejním úřadě.“

Za tyto delikty nakonec Rudolf Tichovský stanul před soudem 20. října 1909, který hýbal českou veřejností a byl se zájmem sledován. Na lavici obžalovaných vedle něj stanuli již zmiňovaný Karel Vohryzek, Jindřich Boček, Jan Stehlík a jeho žena Anna Stehlíková, a také manželka Růžena Tichovská a Marie Linzová. Rudolf Tichovský byl nakonec soudem shledán vinen ze zločinu spoluviny na krádeži v Curychu a zločinem nadržování zločincům. Vynesený rozsudek dne 24. října 1909 vynesl tři roky těžkého žaláře. Manželka Růžena Tichovská byla nakonec osvobozena.