Třpyt rosy duhové tkal na trávníku koberce. Oh, jitro zářivé. Slunce již vyšlo. Spící vstali. Za horou dětské výkřiky, jak sladké kadence zaznívaly.
A měl jsem velkou radost z jásavých těch hlasů: Tož přece je někdo, kdo jitro pozdravuje ,z něj těší se jak hospodář zlatých klasů, tož přece mládí toužebně po slunci ruce rozpřahuje
Hoj mládí! Ať hlas tvůj zaletí na všechny strany! Hoj mládí, čas k pozdravům nového dne je svrchovaný.
Den nový schází a nové slunce je na pochodu. Ať, mládí, od pólu k pólu zaletí a od západu k východu tvůj výkřik, nového jitra pozdrav, staré tmy prokletí.
