Valná hromada odbočky Sdružení československých horníků – Rtyně (1919)

Místní odbočka Sdružení československých horníků v Rtyni na Svatoňovicku konala dne 9.března 1919 svoji první celoroční valnou hromadu, na které byli zvoleni následující členové do nového výboru pro rok 1919. Hromadu zahájil pokladník Mědílek J., který omluvil předsedu Bergra Karla, který se nemohl dostavit pro svoji dlouho trvající nemoc. Jednatel Frýba Josef přečetl protokol z ustanovující schůze, konané v Batňovicích roku 1918. Přečtena byla zpráva z činnosti mimo výborových schůzí se konalo 11 členských schůzí, na kterých přednášeli Šlechta z Náchoda, Hanzlíček a Frabša z Prahy a Vaněk Antonín z Jaroměře, který stál u zrodu místní organizace. Během roku přistoupilo 279 členů, 14 zemřelo, celkem tedy odbočka 1.ledna 1919 čítala 485 členů. Předsedou zvolen Hanuš Jan ze Rtyně č.p. 74. Dále do výboru zvoleni za pokladníka Žid Jan, Souček Antonín, Vlček Pavel a  za jednatele Frýba Josef ze Rtyně u Úpice č.p. 124, Petráš Bartoloměj z Batňovic, Šrejber Augustin z Malých Svatoňovic, Gult František z Velkých Svatoňovic, Telk Robert z Bohdašína,za místopředsedu Kábrt Alois ze Strážkovic, Hůlek Bartoloměj z Vodolova. Náhradníky zvoleni Bárt Jan ze Rtyně, Kábrt Josef z Petrovic a Rak Vincenc ze Strážkovic. Revisory účtů zvoleni  Baudyš Antonín, Křech Václav a Špreňar Emil ze Rtyně. Do zábavního výboru zvoleni Štěpánský Emil, Špetla Antonín, Žid Jaroslav a Hubka Jaroslav ze Rtyně. Spolková místnost v hostinci „U Mikšů“ ve Rtyni. Odbočka konala své výborové i měsíční schůze vždy čtvrtou neděli v měsíci. Sdružení československých horníků (1918 – 1930) byla syndikalistická organizace pod heslem „Osvobození dělníků bude dílem jich samých. Přímou akcí k obrození proletariátu“, která navazovala personálně a tradicí na anarchosyndikalistickou Zemskou jednotu horníků (1909 – 1915), rozpuštěnou během represivních opatření za I.světové války.