Veselý Antonín (1877 – ?)

Mezi přední žižkovské anarchisty se zařadil také Antonín Veselý. Rodák z Hořovic nedaleko Berouna, kde se v roce 1877 narodil. Do Prahy přijíždí někdy kolem roku 1903 a usazuje se na Žižkově. Pracoval jako sklepník. Jeho celoživotní družkou a manželkou se stala Marie Sojková, narozená v roce 1880. Narodil se jim syn Antonín Emil Veselý v roce 1903.

Po svém příchodu na Žižkov se zapojuje do místních anarchistických spolků. Stal se členem Vzdělávacího klubu „Pokrok“ na Žižkově. Jelikož je dobrý řečník a těší se respektu svých kamarádů je na valné hromadě 24. března 1905 zvolen za místopředsedu spolku, v té stejné funkci je potvrzen i na následující valné hromadě 7. prosince 1905 a tak je místopředsedou až do konce mandátního období tedy do 16. února 1906. To však je na stejné valné hromadě zvolen pro změnu jednatelem spolku až do 26. října 1906. Má na starost přihlášky členů, dopisuje spolkové zprávy do spolkového věstníku časopisu „Nová Omladina“. Jeho členem byl do roku 1914, kdy byl spolek rozpuštěn státem.

Antonín Veselý tak jako většina tehdejších anarchistů přistoupil za člena anarchosyndikalistického svazu České federace všech odborů (ČFVO), která fungovala do jejího zákazu v letech 1904 až 1908. Vzdělávacího klubu „Pokrok“ byl dokonce členskou sekcí ČFVO. Antonín Veselý se angažoval i ustanovené místní skupině ČFVO Žižkov.

Antonína Veselého nalézáme také ve výboru dalšího anarchistického uskupení působícího na Žižkově, je členem Spolku Volných myslitelů, který byl ustanoven v roce 1907 a působil do roku 1914. V tomto bezvěreckém anarchistickém spolku byl na valné hromadě 30. listopadu 1909 zvolen za předsedu spolku, v pozici předsedy byl znovuzvolen i na valné hromadě 5. května 1910 a zastával ho tak až do 21. března 1911. Ve spolku Volných myslitelů byl velice aktivní, jezdil na veřejné schůze po Praze i na venkov, kde přednášel a řečnil proti klerikalismu a propagoval výstupy z církví a bezvěrectví.