Volné listy (1890 – 1917)

V New Yorku vznikl nový anarchistický časopis „Volné listy“, jehož první číslo vychází 1. února 1890. Volné listy se staly nejdéle vycházejícím českým anarchistickým časopisem vůbec, čemuž jistě napomohla skutečnost, že se v USA nemuseli čeští anarchisté vyrovnávat s neustálými konfiskacemi a úředními zákazy jako tiskoviny v Čechách. Vycházel neuvěřitelných 27. let, pomineme-li krátkou přestávku v letech 1892-3 až do roku 1917, poslední číslo vyšlo v listopadu jako dvojčíslí. V redakci „Volných listů“ se sešli anarchisté Václav Řetický, Jan Vrbský, František Lefner, Václav Rejsek, J.Mueller, Vincent Černý, Leo Schwarz, Eduard Milý, František Jonata a další. Jednalo se povětšinou o členy dvou anarchistických skupin z New Yorku Bezvládí a brooklynské Samosprávy.

Vzniku časopisu předcházelo několik setkání anarchistů z východní části USA, která pociťovala silnou potřebu mít vlastní periodikum, jako tribuny pro šíření anarchistických myšlenek. Rozhodli se také vydávaní časopisu pojmout zcela odlišně, jak tomu dosud bývalo. Chtěli vlastní časopis, ten je však neměl svazovat v dalších aktivitách mezi dělnictvem, sami byli především těžce pracující dělníci a neměli ambice se stát placenými a profesionálními redaktory. Původně se dokonce nechtěli nechat ani svazovat periodicitou, a chtěli ho vydávat ve volných lhůtách, prostě jak jejich čas a možnosti dovolí, i když měl vycházet přibližně v měsíčních lhůtách. Periodicitou se nakonec řídit rozhodli z pragmatických důvodů, jelikož se nabízela možnost levnějšího poštovního, pokud jej budou vydávat s pravidelností. A tak začaly „Volné listy“ vycházet jako měsíční, později již jako 14denník, tehdy vycházejí každou druhou sobotu v měsíci. Veškerá redakční práce tak závisela na dobrovolnosti. Psaní článků, korektury, sázení časopisu, administraci a expedici časopisu, i její distribuci přímo mezi českými dělníky činili ve svém volném čase, zcela nezištně, z přesvědčení ke svým ideálům sociálně spravedlivějšího uspořádání společnosti. Redakce listu sídlila u některého z anarchistů z kolektivu, kde společně po večerech sázeli vlastnoručně časopis, po tom co přišlo nové číslo z tiskárny, dlouhé večery připravovali balíčky nového čísla k expedici odběratelům.

František (Frank) Lefner (1855 – 1921)

Již zmiňovaná krátká pauza ve vydávání časopisu na jeho počátku, neznamenala rozpad redakčního kolektivu, naopak kolektiv pracoval dál a vydával v tomto mezidobí brožury. Vydavatelská pauza byla způsobena problémy se zajištěním tiskárny, která by časopis tiskla. V této době byla úroveň českých tiskáren, jak vzpomíná jeden z redaktorů anarchista Eduard Milý, na úrovní středověku. To nakonec vedlo anarchistickou skupinu Bezvládí a redakci „Volných listů“ v roce 1893 tento stav k nákupu vlastních sazečských písmen a potřebného zařízení. Obnovené „Volné listy“ si tak po večer začali sázet vlastními silami, i když to byla úmorná práce.

Eduard Milý (1859–1923)

V srpnu 1906 proběhne jedna z dalších konferencí východních anarchistických skupin v New Yorku, která se usnesla vydávat listy jako 14denník a ve větším formátu. „Volné listy“ si samy obstarávají sazečství časopisu, který pak tiskne uniová Národní tiskárna v Chicagu. Počátkem roku 1907 se přední anarchista Václav Rejsek stává hlavním redaktorem „Volných listů“ a vede časopis až do roku 1917. „Volné listy“ otiskují vedle vlastních článků také texty předních postav anarchismu Bakunina, Kropotkina, Johana Mosta, E. Recluse, E. Malatesty, Adolpha Rette, L. Tolstého, Siegfrieda Nachta, F. Domela Nieuwenhuise, Pierra Ramuse, Charlese Malata, Jeana Grava, Emmy Goldmannové, Maxe Nettlaua, V. Čerkesova, V. De Cleyre a dalších. Na stránkách „Volných listů“ si můžeme přečíst texty Svatopluka Čecha, Elišky Krásnohorské, básně Viktora Dyka, Fráni Šrámka, Stanislava Kostky Neumanna, F. V. Lorence, Josefa Holuba či Aloise Věkoslava Hábery.

Václav Rejsek (1874–1962)

Krajanští anarchisté jsou si moc dobře vědomi nuzných životních poměrů jejich kamarádů v Čechách, a tak „Volné listy“ zasílají do vlasti zcela zdarma, aby se vytiskly a dostaly i k těm nejchudším dělníkům hořícím pro anarchistické myšlenky. Výtisky se posílají tajně do Čech, dle policejních hlášení jsou zásilky „Volných listů“ zabaveny policií například v Plzni, Kutné Hoře, Liberci, Českých Budějovicích, Kladně atd. Někdy dle možností jsou dokonce pašovány přes hranice z Německa do Čech, aby se předešlo zabavení na poštovních úřadech.