Volné sdružení bezvěrců severských

Dne 25. dubna 1909 se odbývala společná schůze důvěrníků organisací bezvěrců z Mostecka a Duchcovska. Projednávala se činnost bezvěreckých skupin a byla ustanovena stálá pracovní a právní komise.

Při prvním bodu jednání bylo umluveno, aby hnutí pořádalo veřejné přednášky a rozhovory. Přednášková činnost byla dosud zanedbávána, co se rozhodli přítomní delegáti napravit. Velkou vinu na tom neslo také to, že dosud anarchističtí bezvěrci byli organizování v Lize bezvěrců nebo Volné myšlence, ty však chtěli především příspěvky, ale na žádost o vyslání referenta kolikrát nepřišla ani odpověď, a tak tato činnost na severu pokulhávala.

Dále byla diskutována otázka jak státní orgány postupují proti bezvěreckému hnutí. Bylo poukázáno na poslední případ rozpuštění konference bezvěrců 4.dubna 1909, která byla bez příčiny rozpuštěna. Rozhodnuto, že pokud rakouské státní orgány nedovolují anarchistickým bezvěrcům se scházet na základě spolčovacího zákona, budou se od nyní scházet na základe shromažďovacího zákona. Zároveň bylo vyzváno k dalšímu způsobu cesty volné agitace od domu k domu, muž k muži.

V tomto smyslu shodli se také přítomní důvěrníci organizací a prohlásili, aby se ustanovilo společné sdružení všech bezvěrců na severu, aby byl přehled činnosti a činnost koordinována tak, aby byli bezvěrci schopni v každé organizaci k společným protestním akcím a bojům proti klerikalismu.

Za tímto účelem byla zvolena šestičlenná komise, která bude mít na starost koordinaci, a také vyřizovat žádosti a právní ochranu.

Bylo dohodnuto, aby právní komise mohla plnit svůj účel, zaveden jednotný příspěvek na hrazení výloh v obnosu 10 haléřů, který se bude odvádět k rukám komise a bude sloužit na agitaci a právní ochranu bezvěrců.

Na závěr schůze se ještě promluvilo o školní otázce vzhledem k bezvěrcům a poukázáno na bezpráví, které se páchá na dětech bezvěrců, ale i dětech věřících, kde je mládež ohlupována náboženskými fanatiky, kteří si uzurpují školy a právo na výchovu dětí, ačkoliv sami žádné děti kvůli celibátu kněží nemají. A jak zaznělo na schůzi: „ A toto jest překážkou každého pokroku a příčinou persekuce učitelstva a bezvěrců!“

Po obsáhlém referátu k otázce školství byla schůze ukončena s pozdravem „Na zdar!“