Z CHICAGA DO CHICAGA: REVOLUČNĚ SMÝŠLEJÍCÍM SOUDRUHŮM K UVÁŽENÍ (1894)

Soudruzi!

Neblahá okolnost nás přinutila k tomu, bysme k vám o vážné a nemilé věci promluvili. Nechcem snad rozrývat rány dělnického hnutí zde dosud skrvácené, činíme ale pokus touto veřejnou cestou, jelikož ani jinak nám možno není, tyto rány dělnické hnutí zžírající opětně zceliti. A proto žádáme, záležíli vám na cti a zásadě ryze revolučního socialismu, abyste o doleji podaném vážně, nestranně a zdravým rozumem posoudili.

Jak známo, české dělnictvo po všecky léta řadilo se vždy mezi nejpokročilejší proletáře všech kulturních národů. Předkové tohoto vždy se osvědčovali co svobodomyslní a revolučním duchem prodchnutí muži. Již otec Žižka luštil sociální otázku palcátem a cepem, že ale byli ve vlastním národě zrádci, neuskutečnila se myšlenka jeho ani jeho následovníků. Neválčil Jan Žižka pouze proti římské hierarchii, ale proti všem vykořisťovatelům chudého lidu, chtěje zavésti opětně komunismus, který již v prvních dobách Slovanstva stával, což z dějin Čech, Palackým sepsaných, jasně vysvítá. Že Husitské války čelily ku státnímu převratu a ku zřízení komunismu starých Slovanů, o tom nám dávají důkazy nejen zbořené kláštery ale i rozvaliny hradu loupežných rytířů, neboli šlechty, pod jejíž feudální mocí chudý lid v nevolnictví úpěl. A právě proto na nás záleží, bychom si též vzali za příklad naše staroslovanské a česko středověké komunisty a komunismus od nich zděděný (o němž někteří se mylně domnívají, že vznikl ve Francii, ač v pravdě již souvěcí dějepisci římští se s ním u Jihoslovanů shledali), bychom chránili, tak aby každé jedovaté hlízy sproštěn byl.

Též české revoluční dělnictvo v Americe a zvláště zde v Chicagu, znající dějiny našich slavných předků a i dějiny národů jiných, vždy se stavělo na stupeň všech nejpokročilejších revolucionářů jinojazyčných a až teprve od poslední zde v Chicagu odbývané konference, počíná se vše kolísat a nevzmuží-li se naší soudruzi, by hnutí opětně do pravých kolejí přišlo, zahnízdí se zde úplná demoralisace a hniloba!

Hlavní příčina tohoto zla spočívá hlavně v tom, že jedni jdou v pravo a druzí v levo; jedni spílají druhým, že jsou boucharoni, radikálové a anarchisti a tito opětně, jak se jinak myslet nedá, stejným dílem jim splácí. Jak se ale podobá, spočívá vše na osobní zášti, která bezpochyby nějakým kazimírem umele vypěstovaná byla a čím dál tím více se rozšiřuje.

První základ k tomuto dala minulá konference, kdež většina Vzdělávacích spolků a skupin chtěla mít nový neodvislý orgán, kdežto ale menšina pracovala rukama i nohama proti němu. Když ale většina zvítězila, tu oddala se menšina slepé vášni, hledíc všemožným způsobem podniku škoditi a též když první číslo nového orgánu vyšlo, bylo naň hleděno skrz prsty, ba někteří s ním i pohazovali. Leč vůči veškeré protiagitaci „Dělnické Listy“ svou pěknou úpravou se čím dál tím lépe soudruhům líbily a půdy nabývaly, až konečně byly příjmuty i tam, kde před i po konferencí proti nim tím nejděsnějším a lidí nedůstojným způsobem bojováno bylo!

Teď se již myslelo, že zavládne dřívější svornost a že se bude společně pracovat za vytčeným cílem, leč znenadání se začala politika vtírat do našeho spolku. Dokud se to kutilo jen v klubech, nedávalo se tomu žádné váhy, ačkoliv několik našich jaksi v popředí stojících soudruhů o rozšíření klubů pečovali. Avšak jak to přišlo do jmenovaného místa, vzniklo hned silné podezření, že některý jednotlivec podpichován jsa nějakou za zákulisí stojící osobou, která kukaččí vejce do Vzdělávacích spolků zanášeti chce, by pracoval ku zreorganisování Vzdělávacích spolků na spolek politicko- socialně – demokratický.

V druhé naší schůzi, 9. prosince odbývané, přišlo se opětně s politikou na tapetu, kdež bylo i mluveno, že občanské bezvládí jest dosud fanatismem a napřed než se přijde do něho, musí prý se zasadit čili přejít práh sociálně demokratického státu a k tomu prý se může přijít s volební politikou. Proti tomu bylo protestováno a zároveň i vyvráceno a pak usnešeno, že Vzdělávací spolek dle své zásady a přesvědčení členů s volbami nesouhlasí. Aby se rozhořčenost stupňovala, přinesl místní denník zprávu překroucenou, v níž stálo, že spolek s volební taktikou souhlasí a příště že se na tom bude pokračovat.

Nejvyšší rozhořčení stouplo, když na poslední naší schůzi (23. prosince) jsme obývali, neboť někteří soudruzi jednali tak neprozřetelně, že si ještě přivedli i čtyry politikáře z Dělnického politického klubu, kteří členy Vzdělávacího spolku nikdy nebyli a ani celý čas naše schůze nenavštěvovali. Z toho povstalo velké rozjitření a podezření, neboť leželo již na bílém dni, že se sorganisovali již předem ku dělání bouřlivé oposice a po případě možná i ku převrácení celého spolku.

Při schůzi pak, aby štvanici byla koruna posazena, pustil se jeden z oněch čtyřech do našich soudruhů, řka jim, že jsou rejpalové, boucharoni a fanatikové kteří prý ani žádné strany nemají. (Tak mluví zpátečníci od zdejších unií, kteří vyjma unii žádný jiný spolek neuznávají za dělnický a ač organisatory jsou, tož o M. D. J. aneb o socialismu nic nevědí a vědět nechtí). K tomu mu byl projeven bouřlivý nesouhlas, který následoval každého jejich mluvčího. A takým způsobem jednají někteří předpojatí soudruzi, kteří, když nemohou ze slepé záště škodit orgánu a že dřívější jejích protiagitace se ukázala neprospěšnou, začínají teď s volebním švindlem, jemuž sami nevěří a když nemají dost halapartníků, kteří by jím pomohli kopat hrob středisku českého revolučního hnutí, tak zverbujou lidí, kteří bud členy Vzdělávacího spolku nejsou, aneb přijdou do schůze jednou za rok a učiní tak velký kravál, pěstujíce símě nesváru, na místo aby hleděli pracovat ruku v ruce a v míru.

Jak to dopadne dál? Aneb bude ta slepá zášť pracovat tak dlouho, až hnutí radikálních socialistů rozbije? Jest to slušné jednání poctivých, přesvědčených a rozumných soudruhů? Vždyť jsme dosud takové bouřlivé a rozčilující scény, ač Vzdělávací spolek přes čtyry roky stává, dosud neviděli a neslyšeli, jaké vidět a slyšet musíme během posledních pěti měsíců!

Soudruzi! Vyzýváme vás jménem našich pěti mučedníků, kteří, nežli aby se stali zrádci svých zásad, raději se vládními katy zavraždit nechali, buďte rozumnými! A jeli skutečně vaše přesvědčení, pracovat volební politikou, pracujte tedy ve vašich klubech, ale nepřicházejte do Vzdělávacího spolku, byste chtěli jeho zásadu a přesvědčení s uměle dělanou a hledanou většinou zvrátit a nevynucujte vaše volební přesvědčení těm, kteří již z dřívějších let v prakci se přesvědčili, že ve volbách ta největší korupce a úplatnost spočívá.

Máte-li ale, jak se vyjadřujete, na zřeteli, vstoupiti mezi širší vrstvy lidí, aby takto jste učinili větší massu sociální myšlénce přístupnou, tedy pracujte mezi tím indiferentním lidem a pakli doděláte se jakéhosi výsledku, nikdo vám jej neupře. Ale vaše agitace ve Vzdělávacím spolku jest neužitečnou, jelikož v něm ty široké massy nejsou, které dosud na všemohoucnost kapitálu a na volební osudí věří.

A vy soudruzi, jež skrz poslední štvanice, které do naších schůzí byly zavlečeny, doma zůstáváte, vzmužte se a navštěvujte naše schůze a pracujte, by roztržka z umělé záště způsobená opětně urovnána byla; neboť nám nesmí záležet na tom, zdali ten aneb onen autority v dělnickém hnutí pozbyl, anto již ze zásady jsme proti všem autoritám, ale nám musí především záležet na tom, by idea Spiesem, Parsonsem a těch ostatních hlásána, více a více přívrženců dostávala, což jen vzájemnou svorností a solidárností jest možné.

K tomu ke všemu co zde pravíme, dohnaly nás poslední štvanice a vše co podáváme a sobě přejeme, jest mluveno z nejhlubších útrob našeho citu bez veškeré záště, jelikož se domníváme, že mluvíme k soudruhům a tudíž doufáme, že soudruzi obojího smýšlení nám porozumí a přičiní se, by dělnické hnuti zde v Chicagu nebylo jedovatými výpary a štvanicemi otravováno a nebudou na dále pěstovat svárlivost, ale ostanou si ve svém jednání důslednými.

Pročež voláme příští lepší činnosti a snášenlivosti srdečné „Na zdar!“ Ať žije sociální revoluce!

Radikálně smýšlející soudruzi Českého Dělnického Vzdělávacího spolku čís. 1. v Chicagu

Dělnické listy č.9, 6.1.1894