Z věstníku ČAF: Kritická úvaha z Horního Růžodolu v roce 1913

Z Hor. Růžodolu: první čtvrtletí již uplynulo od ustavení se skupiny Č. A. F. v rámci, jak byl přesně vytčen na posledním anarch. sjezdu, avšak práce tolik se nevykonalo, jak bylo v ustanovení se skupiny předpokládáno, a jak samotné hnutí vyžaduje. Starý zlozvyk u našich spolků zakořeněný, přihlásiti se všude, avšak neplatiti a nechoditi do schůzí nikam, začíná se uplatňovati i u této mladé skupiny. A marně se namáhá několik jednotlivců zavésti lepší a přesnější pořádek. Někteří kamarádi, ač jim to bylo připomenuto, ještě vůbec nezaplatili ani první měsíční příspěvek 20haléřový za leden, ač máme již duben. Jak máme tedy odváděti 60% krajskému pokladníku za první čtvrtletí, když nejsou ještě příspěvky se 60% zapraveny. A navštěvování schůzí? Ač se konají pouze jednou měsíčně (první sobotu v měsíci) a je každý na její konání upozorněn, přece do schůze nepřijde a to z pouhé lenosti. Poslední dvě schůze byly navštíveny 6 a 7 členy. Nestydíte se, vy, kteří jste v době ustavení se skupiny prohlásili, že budete řádně pracovat a kteří jste ještě ani první příspěvek nezapravili, a od té doby ve schůzi nebyli, ač vaše hospodářské poměry tomu dovolují, ba jsou mezi Vámi i takoví, že i ,,ukládají?´´ Má se ten starý zlozvyk u našich spolků panující, ta zakořeněná pýřavka rozšířiti a na skupinu Č. A. F., ač jsme prohlašovali, že tomu tak nebude, a že se přičiníme, aby se tak nestalo? Uvažte sami! Jest to jednání omluvitelné? Charakterní? Buďto jsme v theorii obyčejní žvanilové a v praxi lenoši, neb jsme lidé s jistým přesvědčením a s jistými zásadami, následkem čehož bychom se měli říditi dle prvního neb druhého rčení. Jsme-li žvanilové a lenoši, neměli bychom svým zdánlivým členstvím otravovati vzduch okolo těch, jež pracují a jejichž existence zde předpokládá v každé chvíli a v každé době práci na poli anarchistickém, aneb jsme lidé charakterní, hlásící se k jistým ideám a pak jest naší povinností, pracovati v prohlubování a rozšiřování těchto ideí, jak se na každého čestného muže patří! Jedno neb druhé!

Nechce-li některý kamarád v Č. A. F. pracovat, neměl se ani do této přihlašovat, aneb když již tak učinil a nemíní dále v této pracovati, nechť vyrovná příspěvky a vystoupí. To je jednání čestné! Členů na papíře nepotřebujem!

Budou.li tato slova házením hrachu na stěnu, pak si ovšem dávají ti, jichž se to týče, vysvědčení osob, jak jsem již svrchu naznačil, a my, kteří práci ve skupině Č. A. F. bereme vážně a nikoliv z chvilkového rozmaru, neb z nudy, budeme se dle toho říditi. Důvěrník.

Publikováno na stránkách anarchistického časopisu Zádruha v květnu 1913