ŽALÁŘNÍ (Norbert Zoula)

Zapějme si píseň, bratří, 
jak to volným mužům patří,
třeba v žaláři byli.
V mužné písni, v mužném slově,
nemá žalář vadit tobě
i kdyby tě trápili.

Pohleď jak lid hladem kvílí,
kapitál vydírá, s pílí
co syn práce vytvořil.
Na tom ještě nemá dosti,
vyssaje tě až na kosti
aniž bys se zprotivil.

Holá, hoši, na palubu,
třeba pluli jsme v záhubu,
prapor náš neutone.
I kdybychom padli všicci,
vstanou noví bojovníci,
prapor rudý zavlaje.

Zavlaje nám nad hlavami
jako rudá záře ranní,
zvěstujíc nám nový den!
Pročež, bratří, nemeškejme,
za svobodu život dejme:
tak lid blaha dojde jen.

N. Zoula