ZPRÁVA O POKUSU SEBEVRAŽDY STAŘIČKÉHO ANARCHISTY JANA NEKVASILA V CHICAGU (1938)

Chicagský list Telegraf přinesl v roce 1938 zprávu o jednom z předních českých anarchistů Janu Nekvasilovi. Ten v letech 80 a 90tých 19. století patřil mezi přední členy anarchistické internacionály Mezinárodní dělnické jednoty. Působil tehdy v redakci anarchistického časopisu „Dělnické listy“ vycházejícím v New Yorku, kde také bydlel. Byl mimo jiné členem Literárního a řečnického kroužku „Pokrok“ v New Yorku, kde čile přednášel. Překládal články a díla světových anarchistů. K sebevraždě jej dohnala skutečnost, že pochoval nejen svoje dvě manželky (první Teresii již v roce 1910, druhá se jmenovala Barbora), ale i oba syny Jana a Josefa. Co se stalo s jeho dcerami Johanou a Alžbětou nevíme. Opuštěn a sám, se rozhodl opustit tento svět. Zemřel zřejmě ještě tebtýž rok, avšak nikde není záznam o místě jeho posledního odpočinku, a tak byl buď pohřben do neoznačeného hrobu a nebo mu vyšel další pokus a řeka jej odnesla neznámo kam. Do anarchistického hnutí se zapojil v jeho počátcích, někdy kolem roku 1880. A působil zřejmě v některé z tajných anarchistických skupin. Někdy kolem roku 1885 odstěhoval z obavy před uvězněním z Prahy na západ. V Roce 1886 ho c.k. úřady evidovaly v Anglii. Zanedlouho se pak odstěhoval do USA a usadil se v již zmiňovaném New Yorku.

Krajan chtěl se utopit. V Chicagu na Wells ulici vylezl starý muž na zábradlí mostu a skočil do vody. Když dopadl na hladinu, neučinil nejmenší pokus se zachrániti. Byl zachráněn. Zoufalcem jest 741etý Jan Nekvasil, povoláním kožešník, přítomně bez domova a práce, hladový a nemocný. Ze zápisků, které jsou psány nesrozumitelně, vychází najevo, že Jan Nekvasil byl před válkou členem kteréhosi tajného spolku nebo Omladiny a že byl nucen prchnouti z vlasti, poněvadž prý byl znám a označen jako nepřítel Habsburků. Přispíval prý na jméno ženy a syna tajným spolkům, jež pracovaly proti rakouské dynastii a také prý byl přispívatelem na všechno, co značilo osvobození vlasti z habsburského jha. Jeho dopisy jsou jaksi zmatené, takže nemožno zjistiti, jestli ženu ve staré vlasti zanechal nebo že vzal sebou, ale ke konci píše, že nemá jediného centu, ale hlad a nezbývá prý mu, než aby na hřbitově pro něho vykopati jámu.

Zdroj: Telegraf, 1938