KNÍŽKA PETRA KROPOTKINA ANARCHISMUS: JEHO ZÁKLADY A PRINCIPY

U příležitosti stoletého výročí úmrtí ruského myslitele a teoretika anarchistického komunismu, geografa a přírodovědce Petra Kropotkina vydal Historický spolek Zádruha jednu z jeho výtečných teoretických prací „Anarchismus jeho filozofie a ideál“.

Knižně toto Kropotkinovo dílo nebylo v češtině dosud nikdy knižně vydáno a tak vyplňujeme tento nedostatek.

Petr Kropotkin „L’anarchie: sa philosophie, son idéal“ sepsal už v roce 1896. V zahraničí byla pak opakovaně vydávána pro svou popularitu a stručnost jako vhodný nástroj k osvětě.

Kropotkinova knížka přibližuje teorii anarchistického komunismu, který se stal protiváhou Marxovu učení od konce 19. století. Po krachu státního socialismu ve východním bloku nabyly Kropotkinovy myšlenky volného bezstátního komunismu opět na aktuálnosti pro dnešní svět stojící před sociální a enviromentální krizí.

Koho zajímá anarchismus a rád by se stručnou fornou dozvěděl víc o tomto směru a lépe ho pochopil, může mu tato knížka být velice nápomocna. Vhodná (nejen) pro začátečníky, kteří s ideou anarchismu teprve seznamují.

Objednat lze prostřednictvím e-mailu spolekzadruha@riseup.net. Případně zprávou přes FB nebo instagram. Cena 200 Kč, plus poštovné 25 Kč. Platba předem na účet: 1024164477/6100 (Equa bank).

VALNÁ HROMADA DĚLNICKÉHO VZDĚLÁVACÍHO SPOLKU V ATZGERSDORFU (1880)

Dne 4. července 1880 odbýval Dělnický vzdělávací spolek v Atzgersdorfu valnou hromadu. Volba do nového výboru zvolila následující členy:

  • DOKTOR Emanuel za předsedu
  • CHAROUS Václav za místopředsedu
  • ERBEN Jan za jednatele
  • URBAN Václav za místojednatele
  • PELÍŠEK František za pokladníka
  • TĚŠÍNSKÝ Tomáš za člena výboru
  • HAUCKER Josef za člena výboru
  • VERZAL Petr za člena výboru
  • PEKAŘ František za člena výboru
  • REMINGER Ludvík za náhradníka
  • NOVOTNÝ Jakub za náhradníka
  • SVOBODA Josef za náhradníka

VŠEOBECNÁ STÁVKA SKLÁŘŮ NA TURNOVSKU (1910)

Ve Frýdšteinsku a v Hodkovicích dosud tvrá všeobecná stávka sklářů. Počátkem srpna 1910 počala stávka u fabrikanta Schmiedta a dnem 5.září 1910 zahájena stávka všeobecná. Celkem stávkuje přes 3000 osob, Fabrikanti zpupně prohlašují, že raději tu bandu nechají pochcípat, nežli by haléře přidali. Stávka dosud byla vedena národními socialisty. Podpry stávkujícím příjmá Aodlf Krupka, sklář v Držkově. Stávkující, kteří z mizerné mzdy nemohli si nastřádati úspor, dlouho trvající stávkou jich bída je zvětšena. Hlad roste. Hojnost četníků prochází krajinou a hlídá dobré fabrikanty před zlými skláři.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1910)

AGITAČNÍ TURNÉ ANARCHISTŮ NA TURNOVSKU (1908)

Dne 25., 26. a 27. prosince 1908 uspořádali členové spolku „Havlíček“ řadu veřejných schůzí na nichž o programu: „Invalidní a starobní pojištění“, „České menšiny v boji o své školství“, „Zdražování potravin a jeho příčiny“, „Hospodářská situace průmyslu a zemědělství“ promluvil kamarád Antonín Řehoř. Uspořádání a úspěch těchto schůzi pošinul zase naše srdce o mohutný krok ku předu. Zajímavá pro nás je návštěva obecenstva. Na prvé schůzi přítomno bylo nevalný počet posluchačstva, jenž stupňoval se na ostatních schůzích do té míry, že na poslední schůzi v Radinovicích nestačily všecky tři místnosti hostince. Tento zájem na schůzích svědčí o nutné potřebě účinné naši agitace v těchto krajích. Že lid je syt již všeho politikaření svědčil obrovský zájem posluchačstva při všech těchto přednáškách a výslovně při všestranné žádosti, by takovéto schůze opakovaly se zde častěji. Doufejme, že naši kamarádi na Turnovsku dostojí také úkolu uloženému. Schopnosti i vůle k tomu mají dosti. A ostatní překážky při vzájemné solidaritě, jež mezi zdejšími kamarády patrná jest, dají se hravě odstraniti. Opakujeme, že s úspěchem agitačního turné jsme úplně spokojeni, což nás posílí jistě ku houževnatější práci na díle začatém. Tož hoši, krok za krokem v před a nikdy zpět.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

ANARCHISTA ANTONÍN MAIXNER PŘED SOUDEM V PRAZE (1908)

Kamarád Antonín Maixner z Ervěnic stál 16. prosince 1908 před čtyřčlenným senátem v Praze pro schvalování nezákonných činů, jehož se dopustiti měl na táboře na Střeleckém ostrově v Praze dne 9. srpna 1908 konaném, uváděje v řeči, že „varuje vládu, aby neutiskovala naše menšiny, poněvadž by to mohlo vésti ku konsekvencím jako při útisku Rusínů Poláky“.

Policejní úředníci měli při tomto výroku prý dojem, že řečník naráží na tragický skon místodržitele Potockého, proto Maixner obžalován.

Ve středu 16. prosince konáno přelíčení a Maixner ve všech směrech žaloby byl sproštěn. Hájil ho dr. Hubschman.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

VYJÁDŘENÍ ANARCHISTŮ KE STÁVCE TEXTILÁKŮ V SEMILECH (1910)

Stávka textilníků u firmy Prokop a spol v Semilech je skončea. Plných 8 týdnů trpkého boje muselo postoupiti dělnictvo. Jak již jsme několikráte referovali, byl tento vlastenecký buržoa štván proti stávkujícím různými „přítelíčky“ dělnictva a zapřísahal se, že nepovolí stávkujícím ani na píď. Dovolával se nejen pomoci vlasteneckých veličin a institucí, nýbrž i všech českých průmyslníků oproti svému dělnictvu. Spoléhal také v jednu, námi již častokráte jmenovanou politickou stranu, která také ve svých krajinských orgánech zahájila palbu proti stávkujícím. Jest samozřejmé, že za takovýchto okolností stávkující dělnictvo mělo boj nutně stížený, ba přímo zoufalý. Neorganisováno, opuštěno ode všech politických stran – mělo dělnictvo malé vyhlídky na vítězství.

Dnes po 8 týdnech boj skončen s částečným úspěchem stávkujících a dělnictvo nastoupilo práci za následujících podmínek: 4% přídavku na strije v šířce 120 cm, v paprsku, na stroji přes tuto šířku přidáno 6%. V sobotu končí práce přesně v 5. hodin odpoledne. Žádnému dělníku nesmějí být přiděleny 4 stroje, nýbrž nanejvýše 3. Na 1.května není dělnictvo nuceno pracovat.

Stávka skončena, avšak pravý boj o činnost dělnictva u firmy Prokop musí se teprve probudit. Stávka tato byla jistě dobrým poučením pro stávkující, kteří v kritické chvíli nejlépe poznali své přátele i nepřátele. Nebýti vydatné pomoci našich organisací a jednotlivců, museli by nevyhnutelně v tomto nerovném boji podlehnouti.

Vzdor však vítěsztví není zaručena možnost nového úporného boje a proto voláme včasně všechno dělnictvo k povinnosti: Nyní jest na vás, byste do jednoho přistoupili k Dělnické textilní jednotě v Králově Dvoře, což může vám zaručititi kýžené vítěsztví v příštím boji. Svoláme v brzku řadu schůzí o účelu neutrální odborové textilní organisace. Doufáme, že dělnictvo do posledního muže, ženy a dívky, přistoupne ku této organisaci, jež osvědčila se co jediný přítel v nouzi stávkujících. Všem, kteří podpořili tuto stávku jakýmkoli způsobem, vzdáváme srdečný dík. Nezapomenem!

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1910)

ŠKOLSKÁ STÁVKA A KRÁSNÉ BŘEZNO (1908)

Z Krásného Března obdrželi jsme prohlášení rodičů z tábora federalistických socialistů (anarchistů). Prohlašují, že neuznávají zástupce Krásného Března, kteří chodí jménem českých rodičů do školských konferencí, neboť nebyli voleni ze štředu českých rodičů, kteří dítky do české školy posílají. Delegáti ponechávají si veškerá usnesení pro sebe, s rodiči nic nesdělují; dle toho školská slávka dopadla. Nestane-li se náprava, odvodí podepsaní z toho důsledky.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“

ZPRÁVA O KONFISKACI ČASOPISU VOLNÉ LISTY ZA KROPOTKINŮV ČLÁNEK

„Volné Listy“, český list anarchistický v New Yorku byly poznovu konfiskovány. A sice pro Kropotkinův referát o výhrůžném chování se nezaměstnaných v Londýně, referát, který by možná i v Rakousku prošel censurou. Jak se zdá, nastává všeobecná reakce, zjev výmluvný, neboť děje se ze strachu bezpochyby oprávněného a ze svědomí více než špatného.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

USTAVUJÍCÍ VALNÁ HROMADA ČTENÁŘSKÉ BESEDY V TŘEBUŠICÍCH U MOSTU (1880)

Ustanovující valná hromada Čtenářské besedy v Třebusšících u Mostu se konala 24.října 1880 v hostinci paní Tidlové. Schůzi zahajoval Emanuel Markup, a navrhnul za předsedu schůze V. Musila, který předčetl stanovy ke schválení. Přítomen byl i Václav Vaic z ústí nad Labem, který zde promlouval. Promluvili také J. Pospíšil, J. Jedlička, V Jungmann, V. Volenská a A. Musil. Do výboru spolku byli zvoleni:

  • MARKUP Emanuel za předsedu
  • OCASEK Emanuel za člena výboru
  • SOBEK Josef za člena výboru
  • DOUBEK Emanuel za člena výboru
  • VOLENSKÝ Václav za člena výboru
  • ROSENBAUM Čeněk za člena výboru
  • MARKUP Ferdinand za člena výboru
  • JUNGMANN Václav za člena výboru
  • ČADEK Josef za člena výboru
  • VUCH Vojtěch za člena výboru
  • TAISNER Matěj za člena výboru
  • SMETANA František za člena výboru
  • LAITNER Václav za člena výboru
  • KOTAS František za náhradníka
  • VUCK Jan za náhradníka
  • FRIČ Jan za náhradníka
  • KRÁTKÝ František za náhradníka
  • PÁTEK Karel za náhradníka
  • TROUSIL Václav za revisora
  • VOSTATEK Josef za revisora
  • LÉBR František za revisora

VALNÁ HROMADA DĚLNICKÉHO SPOLKU „RESSEL“ V CHRUDIMI (1880)

Dne 4.července 1880 konal Dělnický spolek „Ressel“ v Chrudimi valnou hromadu. Spolek čítal 175 členů, 10 nemocných, kterým byla vyplacena podpora 90 zlatých. Do nového výboru zvoleni:

  • HOLUB Josef za předsedu
  • STROMAJER Václav za místopředsedu
  • SMETÁNKA František za jednatele
  • KIRŠNER Jan za pokladníka
  • KLOUČEK Josef za člena výboru
  • MELÁN Karel za člena výboru
  • KRÁL František za člena výboru
  • HOMOLKA Václav za člena výboru
  • HOUDEK Václav za člena výboru
  • VANČURA Josef za člena výboru
  • ŠVEJDA Josef za člena výboru
  • NOSEK Václav za člena výboru
  • JAROŠ Alois za člena výboru
  • DOLEŽAL Josef za člena výboru