ZPRÁVA O ZALOŽENÍ VŠEODBOROVÉHO VZDĚLÁVACÍHO A KOOPERATIVNÍHO SPOLKU „VOLNOST“ V MACHENDORFU (1908)

V neděli dne 25. října 1908 byla svolána ustavující valná hromada Všeodborového vzdělávacího a kooperativního spolku „Volnost“ z Vísky u Liberce do Machendorfu. Spolek se ihned ustavil s trvalým sídlem v Machendorfu.

Jelikož rozpuštěním skupiny Č. F. V. O. jsme postrádali života spolčovacího, založili jsme spolek s dobrými podklady a vyzýváme kamarády, kteří se cítí být potlačenými, aby si podali ruce k dílu, a tak zmařili radost našich nepřátel, kteří se domnívali, že nám usadili poslední ránu rozpuštěním Č. F. V. O.

Kdo máš zájem, dostav se do spolkové schůze a staň se členem. Schůze se odbývají vždy: výborová 1. neděli v měsíci a spolková každou druhou neděli v měsíci . Vyzýváme tímto zároveň všechny členy, aby nezapomínali navštěvovati svoji spolkovou místnost.

Za výbor: Jan Svoboda, t. č. předseda, Šourek Josef, t. č. jednatel.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

PROHLÁŠENÍ ANARCHISTICKÉHO PEKAŘSKÉHO DRUŽSTVA FEDERACE V LIBKOVICÍCH (1908)

Kamarádi – horníci! Mnoho bojů podnikli jsme již s kapitalisty. Vždy byli jsme nuceni rváti se s nimi o kus většího chleba a o snažší existenci dělníka. S nasazením posledních sil podařilo se nám častokráte vymoci si většl mzdy u těch upírů. A dnes? Po sběžněpřehlídce všech bojů seznáváme, že i ta nepatrná vítězství nepřinesla nám žádouclch úlev. Po každém vítězném boji přihnala se na nás velká spousta vyssávačů, pány domácími počínaje a velkozloději konče. Veškeré výhody putovaly takovýmto zpsobem přímo do kapes těchto vydřiduchů. A proč to? Příčina jest jasná. Hornictvo a zodborové organisace neuznávaly za vhodné dosud podepříti veškeré své mezdné akce o nejhlavnější kádr – o potravní a výrobní družstva. Tím způsobem byli jsme přímo nuceni výtěžky své práce zanášelt do podniků často nám krajně nepřátelských. By odpomohlo se od těchlo hrozných pijavic, jest nutné, by veškeré naše spolky a hornictvo staly se členy potravních a výrobních družstev a kde tyto nejsou, by okamžitě si přispíšily s jich založením. Za tím účelem založeno také bylo první naše výrobní družstvo pekařů se sídlern v Bruchu. Kamarádi – horníci! Má-li příště naše odborově hnutí dojíti k správnému řešení mezdných sporů, jest nutno, aby takovéto podniky byly všemi uvědomělými socialisty co nejvíce podporovány.

Novokooperační, dělnické výrobní pekařské družstvo „Federace“ pro zaopatřováni obydlí a záloh se sídlem v Bruchu.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

dělnická pekárna Federace v Libkovicích

ZPRÁVA O ZALOŽENÍ ČESKOSLOVANSKÉHO SPOLKU „POKROK“ V SASKU ČESKÝMI ANARCHISTY (1908)

Ve Freiberku (Sasko) podařilo se usilovnou snahou několika našich kamaráddů sdružiti zdejší Čechy a tím zároveň utvořiti vzdělávací spolek. Poněvadž však ve zdejších knihkupectvích není možno sehnati české knihy a na objednávky z Čech jsme finančně slabí, obracíme se tímto na všechny kamarády, spolky a čtenáře o darování nebo půjčení nějakých knih. Laskaví dárci nech zašlou na adresu: Českoslovanský spolek „Pokrok“ Burgstrasse, restaurant „Goldener Adler“, Freiberk, Sasko.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

VZPOMÍNKOVÁ OSLAVA DESÁTÉHO VÝROČÍ POPRAVY ANARCHISTY FRANCISCA FERRERA NA SEVERU (1919)

Desáté výročí mučednické smrti průkopníka moderní školy Francisca Ferrera vzpomenuto „Svazem socialistických bezvěrců“, způsobem opravdu důstojným. Obzvlášť havířský sever stál oslavám v čele. Byla to neděle 12. října 1919, která věnována této vzpomínce.

Z dolů v revíru Lomském vlály černé prapory, rovněž tak z budovy české školy v Lomu, mnoha domů soukromých a z místnosti spolku bezvěrců.

Schůze konány: V Oseku, kde referovali učitelka Jedličková a Čeněk Korber, v Lomu referovala opět Jedličková, v Růžodole u Mostu referoval Čeněk Korber, v Duchcově referoval Ing. Jaroslav Štych, v Hostomicích, v Břežánkách a Mostě referoval Klement.

V neděli večer uspořádal spolek bezvěrců v Lomu slavnostní akademii, která zahájena proslovem Čeňka Körbra, načež následoval živý obraz představující Ferrera z hrobu vystupujícího, kynoucího rukou dvěma alegorickým postavám nesoucím heslo „Pryč od Ríma“, na druhé straně alegorická postava Svobody vyháněla od hrobu Ferrerova postavu pátera jezovity. Ostatní vybraný program obstarán byl ze dvou třetin školními dítkami.

V Praze konána v pondělí 18. srpna 1919 společná veřejná schůze Volné Myšlenky a Svazu socialistických bezvěrců, na níž promluvil o Ferrerovi př. Dr. Theodor Bartošek, jehož řeč přinášíme ve stručném výlahu na předním místě našeho listu. Za „Svaz socialistických bezvěrců“ promluvil krátce přítel redaktor Čeněk Korber. Schůze byla velice četně navštívena a její průběh byl skutečně slavnostní a pietní.

Volná myšlenka: časopis volných myslitelů českých, 19.10.1919

VESNICKÝ ROMÁN (František Hlaváček)

On byl syn z velkého statku, 
ona dítě chudoby,
otec jeho jí i matku
vzal do služby z potřeby.

Ona plna ohně, síly,
kypíc zdravím mladostí,
v něm se brzo probudily
k vnadám jejím žádosti.

Tu jedenkrát v době žetí,
kdy lid jako ve kole,
vyšli si obě ty děti
bez průvodu na pole.

V žárném chtíčů rozechvění
obejmul jí, políbil, a rozkoš,
jíž rovno není
plným douškem ssál a pil.

Pět měsíců prchlo kvapem,
než se mnozí nadali —
Tu ráno z řeky pod slapem
mrtvou děvu vytáhli.

Svedena a odvržena
dala smrt si násilnou,
nechtíc býti urážena
pro zhrzenou lásku svou.

Mezi sebevrahů rovy
hrobník hrob jí vykopal,
drsný vítr prosincový
pohřební zpěv zafoukal.  

On nevěstu k svatbě veze -
bohatou si bude brát.
Pýcha jeho nezná meze,
jedná jak by světem vlád.

A od té doby co vládne
jako obce náčelník,
nemá pomluvy již žádné -
stichnul každý protivník.

HLAVÁČEK, Frank. Pochodeň: Básně dělnické. New York: nákladem vlastním, 1896

DĚLNICKÉ POTRAVNÍ SPOLEČENSTVO „SVORNOST“ V LITICÍCH (1902)

 Při „Dělnickém potravním společenstvu „Svornost“ v Liticích“ zapsáni Josef Dezort, horník v Liticích za náměstka ředitele, Josef Kohout, horník v Liticích, za přísedícího. Dosavadní náměstek ředitele p. František Svoboda, horník v Liticích, a dosavadní přísedící pan Václav Nekola, horník v Liticích byli vymazáni.

Plzeňský obzor: svobodomyslný list pro Plzeň a západní Čechy, datum vydání 27.2.1902

ZPRÁVA O ZALOŽENÍ ANARCHISTICKÉHO DRUŽSTVA DĚLNICKÉ POTRAVNÍ SPOLEČENSTVO „SVORNOST“ V LITICÍCH (1896)

 „Dělnické potravní Společenstvo „Svornost“, zapsané společenstvo s obmezeným ručením v Liticích“. Členové předtavenstva jsou: Jan Mach, horník v Liticích, jako ředitel. František Nekola, horník v Liticích, jako náměstek ředitele. Josef Mach, horník Liticích, jako pokladník a Antonín Bohm, horník v Liticích, jako přísedící.

Společenstvo má za účel opatřovat členům potraviny, smíšené zboží, byty a peněžní zálohy. Firmu podepisuje buď předseda sám aneb dva členové představenstva společně. Závodní podíl obnáší 20 korun a ručí se stejným obnosem.

zdroj: Plzeňský obzor: svobodomyslný list pro Plzeň a západní Čechy, datum vydání 10.10.1896, číslo 82.

ZPRÁVA O VZNIKU DĚLNICKÉHO VZDĚLVACÍHO SPOLKU „OMLADINA“ V MLADÉ BOLESLAVI (1892)

Dělnický vzdělávací spolek „Omladina“ v Mladé Boleslavi konal dne 6. listopadu 1892 ustavující valnou hromadu v místnostech měšťanského pivovaru, k níž dostavilo se četně jinochů, kteří stali se členy spolku. Ujištění nás, že „Omladina“ přátelsky jde se starším místním spolkem dělnických, sprostuje obavy, jakou jsme dříve chovali.

POZVÁNKA K USTANOVUJÍCÍ SCHŮZI DĚLNICKÉ POTRAVNÍ JEDNOTY V ERVENICÍCH (1891)

Dělnická jednota potravní a společenstvo pro zaopatřování bytů pro Ervenice a politický okres Chomutovský, registrované společenstvo s obmezeným ručením, odbývá svoji ustavující schůzi v neděli dne 1. listopadu 1891 o půl 3. hodině odpoledni v hostinci „u zlatého lva“ v Ervenicích s tímto pořádkem: 1. Volba výboru. 2. Správní rady. 3. Volba dvou revisorů. 4. Předčítáni stanov a rozprava o důležitosti tohoto spolku. 5. Spolkové záležitosti. 6. Návrhy. Za členy přihlásiti se je možno u Josefa Blechy č. 29. v Ervenicích. Za Výbor pro registrováni stanov Josef Blecha.