JOSEF MIKOLÁŠEK: Z DOPISŮ Z LOS ANGELESKÉHO VĚZENÍ – SABOTÁŽ VĚZEŇSKÉ PRÁCE ČLENY IWW, 12.díl

Přinášíme výňatek z delšího pojednání kamaráda Josefa Mikoláška (člena IWW), psané ve vězení v Los Angeles, krátce před jeho odchodem do San Diego, kamž odebral se, aby účast bral na zápase za svobodu slova a kde i užitečný život svůj dokonal, podlehnuv pěti ranám z revolveru policie, o které se domníval, že se umírňuje, jak z uvedeného vysvítá. (Zemřel 7.5.1912), dopisy byly otištěny v anarchistickém časopise „Volné listy“ č. 11 v New Yorku, 1. června 1912:

Vezeňskou práci trestní agitátoři ničí vládě kšeft kazením profitu z trestanecké práce tím, že ze žaláře, stejně jako v jiných výrobních podnicích, dělají zápasiště. Mohl bych uvěsti množství příkladů, z nichž na prvém místě nutno se zmíniti o zaplnění žalářů za svobodu slova.

Ve všech případech znemožňovali práci použitím sabotáže. Ale i v jiných případech znemožnili zisk z trestanecké práce použitím této taktiky.

Čtyři hoši IWW v Portland ve státě Oregon, byli zatčeni a odsouzeni za to, že spali v parku. Odměřen jim 30 denní žalář. Hned prvního dnes zavedeni byli do lomu roztloukat kámen, Ale na místo roztloukání kamene vězňům radili, když už kámen tlukou, aby tento roztloukli na prášek, tak aby nebyl k potřebě. A vězňové velice rychle učili se tento druh sabotáže, načež hlídači, hrubě nadávající, členy IWW odvedli do svých cel. Druhý den zavedeni byli na pole, Dali jim motyky, aby okopávali různou zeleninu. Ale členové IWW překopávali cibuli, zelí a brambory, místo okopávání. Dozorčí zpozorovavše zkázu lořečili a vyhrožovali, načež vězně zpět do cel odvedli. Za to odpoledne chtěli se jim policisté pomstít, zavedli je ku stavbě nového žaláře. Byly jim dány kolečka, na nichž vozili měli cementovou směs po lešení stavby a tuto směs lít do rámu stavby. Hoši vyjeli s naplněnými kolečky na lešení a když měli směs vylíti, převrhli kolečka, že tato spadla z lešení. Některá držadla se zpřerážela, u jiných urazila se kolečka. Dozorci ihned je z práce odvedli spílajíce, že takovou čeládku již dlouho neměli. Na tom neměli však dosti, chtěli za každou cenu, aby tito hoši pracovali. I vnutili jim lopaty, jimiž měli házeti drobný kámen, písek a cement do míchacího stroje. Hoši nějakou chvíli házeli, když pak všichni najednou hodili do stroje plné lopaty kamene, při čemž dva z nich pustili do stroje i lopaty. Stroj se porouchal a členové IWW za velké radosti ostatních vězňů a za klení dozorců odvlečeni do svých cel. K práci již přiděleni nebyli.

Místní organizace IWW prostetovala proti jejich věznění, načež as v týdnu byli ze žaláře propuštěni se vzkazem do místní organizace, že takové lenochy zadarmo živit nebudou.