DŮVĚRNÁ SCHŮZE ANARCHISTŮ NA TÉMA „PROČ SE ORGANIZUJEME?“ V DLOUHÉ TŘEBOVÉ 11.10.1908

V neděli 11. října 1908 odbývala se v Dlouhé Třebové důvěrná schůze našimi kamarády svolaná s programem: „Proč se organisujeme?“ Promluvil kamarád M., který vysvětlil, že se sdružujeme dnes proto, bychom dobyli větší mzdy, zkrácení doby pracovní, dále proto, bychom odstranili kapitalismus, militarismus a klerikalismus, toho trojjediného boha mamonu. Kapitalismus chceme odstraniti proto, že nás vysává a přivádí na žebrotu, třídě lidi na pány a otroky, klerikalismus chceme odstraniti proto, že nás olupuje a buduje stávkokazecké organisace proti organizacím našim a šíři tisk proti našemu. Militarismus chceme odstraniti proto, že jest věrným sluhou kapitálu a tudíž proti nám. Konečně se organisujeme proto, bychom získali dělnictvu továrny, stroje, dopravní prostředky, uhelné doly atd. a pro zemědělce půdu. Řeč byla za napjaté pozornosti vyslechnuta a přijata se souhlasem. Potěšili jsme se všichni, když jsme seznali, že se účastníci schůze skládali téměř výhradně z mládeže. Podobných schůzi bylo by třeba, odbývati na celém okolí Třebovském a Ústeckém. Ke slovu se též přihlásil kamarád Vávra a jiní, kteří všichni odsuzovali jednání zdejších klerikálů. Jejich práce se skládá ze štvaní a nadávání na socialisty a anarchisty, kupování andělíčků do kaple s touhou, míti jíž v Dlouhé Třebové faru a kuchtu s hezkým kaplánkem. Pak by se jim už ta kořalenka hezky bumbala.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

VALNÁ HROMADA „DĚLNICKÉ JEDNOTY“ VE VÍDNI (1880)

„Dělnická jednota“ ve Vídni konala 18. července 1880 valnou hromadu za přítomnosti 106 členů. Schůzi zahájil Randa. Do nového výboru zvoleni:

  • ŠTEFEK za předsedu
  • HRUBÝ Josef za místopředsedu
  • DVOŘÁK za prvního jednatele
  • MILÝ Eduard za druhého jednatele
  • REICHL František za pokladníka
  • ZATĚRANDA L. za účetního
  • MIKOLANDA Jakub za člena výboru
  • HRUBÝ František za člena výboru
  • BROŽEK Antonín za člena výboru
  • STRÁDAL František za člena výboru
  • ZATĚRANDA Antonín za člena výboru
  • PUČÁLEK Josef za člena výboru
  • ŠPERA František za člena výboru
  • WACH za člena kontrolního komitétu
  • PROCHÁZKA za člena kontrolního komitétu
  • ZELENKA za člena kontrolního komitétu

Spolek čítal 244 řádných členů.

AMERIČTÍ ČEŠI PŘI VZNIKU PRVOMÁJOVÉ TRADICE V ROCE 1886

70 a 80.léta 19. století přinesla ze západu svěží vítr také do habsburského Rakouska, včetně českých zemí. Český proletariát si začal uvědomovat sama sebe jako třídu, která je vykořisťovaná a ovládaná. Začal hledat a objevovat cesty k své emancipaci. Již počátkem osmdesátých let část českého dělnictva objevuje anarchistický světonázor. Přirozeně tyto emancipační snahy prostých lidí vzbudili odpor a pronásledovaní. Několik tisíc lidí bylo uvězněno, vyhazováno z práce, násilně vypovídáno z měst a vláčeno do domovské obce, a vystavováno různým dalším formám šikany a perzekuce.

Černožlutá bestie přinutila stovky činovníků dělnického hnutí opustit svoji domovinu a vydat se “za velkou louži”. A tak v USA vzniká silné české anarchistické hnutí. Nutno podotknout, že v této době ,mělo české anarchistické hnutí monopol v dělnickém emigrantském hnutí. Sociální demokracie se v USA ustanovila až po roce 1893.

Početné české anarchistické a dělnické hnutí žijící v té době ve Spojených státech se přirozeně aktivně zapojilo do kampaně vedené anarchisty za prosazení osmihodinové pracovní doby. A tak se i čeští anarchisté žijící a pracující v Americe prostřednictvím různých dělnických spolků a odborových organizací, především prostřednictvím „anarchistické černé internacionály“ Mezinárodní dělnické jednoty (The International Working People’s Association) a Ústřední odborové organizace (The Central Labor Union), což byla federace odborových svazů, jež kombinovala anarchistické myšlenky se syndikalistickou koncepcí na základě tzv. „Chicagské ideje“.

Čeští anarchisté propagovali mezi dělnictvem a svými krajany kampaň za osmihodinový pracovní den. Hlásnou troubou byla česká sekce The International Working People’s Association, jež nesla český název Mezinárodní dělnická jednota. Češi však nerozšiřovali propagaci nejen slovem od dělníka k dělníku, ale také šířili letáky, vlastní česky psaný list „Budoucnost“ a “Lampička” v Chicagu a „Proletář“ v New Yorku, ale také německy psaný deník „Arbeiter-Zeitung“, Vorbote, Fackel či anglojazyčný „Alarm“.Účastnili se manifestací, prvních stávek a bojů na pracovištích, jež začaly za prosazení požadavku osmihodinové pracovní doby propukat již od roku 1885.

Centrem celoamerického hnutí se stalo Chicago. Nejužší spolupráce je pojila s německy mluvícími kolegy, jelikož si znalost němčiny přivezli ještě z Rakouska-Uherska. Mnozí čeští anarchisté se tak dobře znali i s pozdějšími „haymarketskými mučedníky“ a německými anarchisty Linggem, Fisherem či Schwabem. Právě německý anarchista Louise Lingg se nechal slyšet, že má velký respekt a sympatie k českým účastníkům hnutí, jelikož tou dobou patřili k nejmilitantnějším a nejbojovnější částem při stávkách a manifestacích chicagského proletariátu.

Když pak vypukla 1. máje 1886 všeobecná stávka a konaly se masové demonstrace po amerických městech, nechyběli tam ani čeští anarchisté. Protesty a stávky tímto dnem neutichaly. Jak máme doloženo, značná část českého dělnictva se coby stávkující zaměstnanci s řadou dalších na znak solidarity účastnili demonstrace u McCormickovy továrny dne 3. května 1886. Shromáždění dělníci se po skončení směny rozhodli zakročit proti několika desítkám stávkokazů na konci směny. A byli to především horké “české palice”, které se účastnili střetů.

Na pomoc zaměstnavatelům a na ochranu stávkokazů zasáhla policie, načež došlo k střetům mezi shromážděnými pracujícími a policisty. Nakonec policie začala střílet do demonstrantů. Minimálně dva dělníci, jejichž identita není známa, zůstali ležet mrtví.

To, že se střetů účastnili také čeští dělníci, dokládá případ zatčeného českého anarchisty Hynka Dejmka, jemuž při zatýkání aktivně pomáhal dostat se ze spárů policistů další anarchista, již zmiňovaný anarchistický předák Jakub Mikolanda; nebo přímo policejní složka dalšího českého anarchisty Jana Hronka, kde stojí uvedeno, že byl poprvé zatčen na květnových demonstracích roku 1886.

Při květnových událostech roku 1886 v Chicagu byli zatčení také další čeští anarchisté, v Čechách dosud známý autor „Písně práce“, anarchista Josef Boleslav Pecka, ale i další anarchisté, Václav Dejmek, Jan Hronek, František Čapek, František Chleboun či František Dvořák. Jak na policejní stanici zaznamenáno, byli zatčeni další stávkující: František Knolink, Tomáš Kavský, Václav Suchý a Josef Hess, který učinil útok na strážníka Caseyho.

Český časopis “Pokrok” přibližoval události u Mc Cormickovy továrny následovně: “Policista tu na stráži stojící byl kamením a klacky shrocen k zemi, krváceje z mnohých ran a kamení lítalo do oken továrny. Dílny byly zástupem oblehnuty. V brzku však přispěchal policejní vůz s 12 strážníky, kteří vystoupivše, seřadili se, s revolvery v rukou. Dvanáct proti desíti tisícům! Seržant vyzval srocené k rozejití se, však odpovědí bylo několik kamenů do řady policistů vržených. Policisté vystřelili do vzduchu, postupujíce v řadě proti davu. Tento neměl chuti ustoupiti, naopak z davu i se střech a oken okolních domů počala palba proti policistům, kteří stejné stejným spláceli. Nepochybně že valná část srocených tu byli Češi, neboť byli 3 Češi raněni a zatčení byli též většinou Češi…”

A dodávají: “Minulý týden započal v Chicagu krvavě, že tekla krev při nepokojích, jež následkem všeobecného zastavení práce povstalo a to bohužel krev česká.”

A tak i české dělnické hnutí v USA má své chicagské mučedníky, kteří padli rukou kapitalistického zlořádu, bez jakéhokoli soudu, rukou policistů!

Jan Klečka, 21 roků stár, bydlící v čísle 300 20. ul. Střelen byl do nohy, kule však odrazila se o nůž v kapse, tak že mu mnoho neublížila. Klečka pochází z Holkovic, okr. Horažďovice.

Josef Vojtík, 23 roky stár, pochází z Roupova u Přeštic, kraj Plzeňský. Dříve byl zaměstnán u McCormicka. Bydlí v čísle 422 17. ul.

Nejtěžší poranění, jak se zdá, utrpěl český mladík Josef Šrámek, bydlící v čísle 110 18th Place, byv střelen do břicha. Jest zaměstnáním krejčí a pracoval u mladšího Layera.

List “Amerikán” přinesl i zprávu o úmrtí dvou českých mučedníků: „Nešťastný krajan Josef Vojtík, který u dílen Mc Cormickových byl postřelen, zemřel včera 3.května 1886. Dnes 4.května 1886 donesena byla nám zpráva, že mladý Josef Šrámek podlehl poranění, skonav v bytě svých rodičů.”

Další z českých časopisů “Amerikán” přibližuje postřelení Josefa Vojtíka a útok na střílejícího policistu: “Mezi poraněnými jest též Josef Vojtík, který bydlí v domě číslo 42217. ul. Tam přivezen byl ve voze policejní hlídky. Strážník Casey, z pol. stanice ulice 12té, vyšel nahoru k poraněnému a mezi tím se mezi lidem shromážděným rozneslo, že prý Casey Vojtíka střelil. „Pověste ho!“ Lynčujte ho!“ ozvalo se se všech stran a policista s těží se dostal na vůz. Na cestě utržil několik ran a oděv na něm byl trhán; později zatčen byl jistý Josef Hess, který, jak Casey vypravuje, chtěl mu hodit provaz na krk. Na Centre ave. vypáleno bylo ještě několik ran, načež policisté přes viadukt odjeli k policejní stanici ulice 12té.”

Avšak Chicago nebylo jediné kdy při stávce 1886 tekla česká krev. Další mučedníci, oběti kapitalismu padly v Milwaukee! K střetům s policií došlo v hutích v Bay View, v jižní části města, kde zastavili práci dělníci, většinou Poláci a Češi. Na dlažbě zůstali ležet po policejní střelbě:

  • František Kurkel, dílovedoucí mladý z válcovny, střelen do srdce, mrtev.
  • Michal Ruhalski, dělník 30 roků starý, raněn do prsou, zemřel za 30 minut.
  • Martin Jankovic, raněný v prsou smrtelně.
  • Nováček 14 let starý smrtelně raněn v břiše.
  • Kazimír Dudek má 4 kule v sobě; přišel do Milwaukee ze Seymour a přidal se k davu. Zemře.
  • Albert Urtman, dvě kule, nebezpečně poraněn.
  • Jan Marš, 20 let stár, dělník střelen do břicha.

Asi tucet dalších bylo lehčeji raněno, že mohli ještě odejít, nebo byli odvedeni od svých přátel do města.

Po haymarketské tragédii Chicagská policie rozpoutala ve městě teror a hon na anarchisty. V dělnických bytech, kancelářích a tiskárnách probíhaly razie, mnoho lidí bylo zmláceno a zatčeno. Jakub Mikolanda byl například zatčen policisty 8. května 1886 v noci v jednom ze salonů, odkud byl odveden policisty do svého bytu, kde policie přes jeho protesty provedla násilnou a nevybíravou domovní prohlídku, bez ohledu na spící manželku s malými dětmi.

Velké policejní razie probíhaly právě v českých čtvrtích, kde došlo k několika střetům se státní moci. V noci byla vyrabována lékárna na rohu 18. a Centre avenue, zřejmě bylo potřeba zdravotní materiál pro raněné české účastníky od McCormickovy továrny a z památného Haymarketu.

Svědectví o policejních raziích v českých čtvrtích proti anarchistům: “Policie vnikla 6. května 1886 též do českého časopisu anarchistů „Budoucnosti“ a „Lampičky“ a co se dalo sebrati, sebrala. Z New Yorku došla žádost, aby zde byli zatčeni čeští anarchisté a policie prý po nich pátrá. Zdejší policejní šéf Ebersold dostal včera ráno telegram od policejního šéfa z New Yorku, aby nechal co nejpřísněji střežili jistého Jana Hlávku, který prý bydlí v čísle 21 Zion Place, pak Antonína Pecku, kteří prý mají spojení s časopisy směru revolučního, Budoucnost a Lampička.Telegram onen zní: New York, May 5. — To Frederick Ebersold, Chief of Police: John Hlávka, formerly of No. 21 Zion place, and Anton Pecka are connected with anarchistic Bohemian newspapers, the Budoucnost and Lampička, and are the most dangerous anarchistic leaders among the worst class of Bohemians in Chicago.“

Zde měla zřejmě newyorksá policie mylné informace, jistě se jednalo o českého anarchistu a redaktora „Budoucnosti“ Josefa Boleslava Pecku.

„Jak mohla se až v New Yorku policie dozvěděli i adresu podrobnou jednoho z členů českých revolučních skupin, jest věcí záhadnou. Z toho vysvítá, že všichni, aspoň ti přednější anarchisté všech národností jsou policii velmi dobře známi a tato že jest o všem z jejich středu vždy v čas uvědoměna. Zdali včera policie navštívila tiskárnu Budoucnosti následkem telegramu došlého aneb zdali tak učinila jen z těchže příčin, pro které navštívila redakci a tiskárnu německého anarchistického deníku „Arbeiter Zeitungu“, není známo. Tolik jest jisto, že včera po polednách policie z 12. ulice vedena kap. O’Donnellem a lieut. Barcalem vnikla do tiskárny českého anarchistického listu „Budoucnost“ a vše, co nalézti mohla zabavila. V tiskárně zatčen byl p.Josef Kerner, který byl propuštěn, když oznámil, že přišel do tiskárny jenom za tím účelem aby dal do listu oznámku.

Na žádost policejního chéfa pátralo se pak po redaktorech Josefu Boleslavovi Peckovi, Jakubovi Mikulandovi a Hradečným, však později došla zpráva k Ebersoldovi, že žádný z jmenovaných není k nalezení.

Na policejní stanici přivezeno bylo několik červených korouhví a velké štíty, na nich byla hesla jako: „Majetek jest krádež!“—„Pryč se zákony!“ atd. Též jeden černý praporec přivezen byl na stanici a něco plakátků.

Na daný rozkaz navštívila policie též místnost na Centre ave., z které až dosud „Lampička“ vysílala světlo po 6. wardě, kde však mimo velkého revolveru nic nalezeno nebylo a po vydavateli nebylo ani památky. Lampička zmizela prý i s redaktorem a vydavatelem a nikdo v okolí nedovedl povědíti, kam se uchýlila.

Po celém městě panoval 7.května 1886 již opět klid. Mnoho dělníků vracelo se ku své práci a policie nebyla volána nikam. Věnovala tedy veškerou svoji pozornost pátrání po podezřelých lidech a rozumí se, že též nezapomněla na českou Plzeň, kde pátrala po přívržencích anarchismu. Též na severozápadní stranu se podívala četa policistů a navštívila dům jakéhosi Krause v č. 8 Augusta ul.

Na hlavní stanici totiž došla zpráva, že Kraus jest jeden z nejzuřivějších anarchistů. V bytě Krausově nalezeny byly dva revolvery velkého kalibru a dvě skřínky zápalek. Odtamtud odebrala se policie do domu jistého Eduarda Bitze, 521 Superior ulice, kde nalezli pušku a starou šavli. Ve sklepě však nalezeny byly přípravy na lití kulí a asi dvě prázdné bomby.

Též policie z východní Chicago ave pátrala na všech stranách, ve všech domech, kde domnívala se, že bydlejí přívrženci podvratných zásad. Mnoho zbraní bylo nalezeno a zabaveno, jakož i něco prázdných bomb a pekelných strojů.

Policie navštívila též příbytek krajana Václava Turka, číslo 741 Loomis ulice. Rodina Turkova bydlí zde v v přízemí. Jak policie udává, bylo zde nalezeno asi deset liber prachu, několik revolverů, pušek a něco zápalek. Mnoho spisů anarchistických od Němce Johna Mosta jakož i od Kropotkina zde policie zabavila. Turek jest 35 roků starý, zaměstnáním tesař a jest v Americe asi 18 roků. Turek byl tázán na jména ostatních soudruhů, však ,on neudal ani jediného. Dnes ráno byl opět p. Turek propuštěn.

Na rohu ulic devatenácté a Throop vnikla policie do domu Františka Maška, který prý též byl v podezření, že jest horlivým přívržencem anarchismu. Byla zde nalezena prý jakýsi knotna. Mašek doma nebyl.

Mimo těchto domů zde uvedených navštívila policie více příbytků českých i německých;. a prohledávala zde vždy veškeré místnosti v naději, že nalezne hlavní skladiště dynamitu nebo již připravených bomb. Až doposud nemohlo býti vypátráno, kolik dělníků bylo poraněno v památné oné šarvátce na ulici Randolph v úterý večer. Aby policie dozvěděla se přibližný počet nešťastných obětí této bitvy, vyslala ke všem lékařům okolním a ti udávají, že v okolních hostincích a lékárnách léčili asi 200 osob více méně poraněných. Někteří poraněni byli velmi těžce v těle neb na hlavě, jiní zase jen lehce na nohou neb rukou. Policie nyní dostala nařízení aby pátrala po oněch věcech, které v době drancování lékárny na rohu 18. a Centre avenue se ztratily. V lékárně nezůstalo nic, co by jakési ceny mělo a policie bude muset nyní vše opět nalezli, což bude asi těžká práce.”

Ze svědectví českých anarchistů Jakuba Mikolandy a bratrů Dejmkových víme také o policejních praktikách, kdy se je policie nejdříve po dobrém snažila přesvědčit ke spolupráci, aby svědčili proti svým anarchistickým kolegům a tzv. „haymarketským mučedníkům: August Spies, Michael Schwab, Albert Parsons, Adolph Fisher, George Engel, Samuel Fielden, Louis Lingg a Oscar Neebe. Policie jim slibovala dobrou práci a peníze, pokud budou proti nim křivě svědčit, jak se hodí policii.

Zde však čeští anarchisté ukázali svůj čistý charakter, odmítli a nezradili ani své ideály, ani své přátele. Poté si čeští anarchisté zažili na policejní stanici peklo. Mučení a bití bylo po několik dnů na denním pořádku, dokonce jim bylo vyhrožováno policisty, že je zastřelí bez soudu a jejich těla se ztratí. Policie je však nezlomila. Protože byli nezákonně vězněni, musela je policie nakonec propustit, i když třeba Jakub Mikolanda byl deportován a držen v pracovním táboře skoro půl roku.

Po popravě „haymarketských mučedníků“ se čeští anarchisté a dělníci účastnili pohřebního průvodu, jenž čítal skoro půl milionu lidí, a někteří jako Jan Hronek či František Čapek se společně s dalšími 25 tisíci lidmi účastnili přímo jeho pohřbu, kde si nad hroby svých anarchistických přátel slíbili, že jejich justiční vraždu pomstí.

Čeští pracující a anarchisté žijící v emigraci v USA v 80. letech 19. století taktéž stáli při vzniku prvomájové tradice a přestože utekli z Čech před bídou a neutichajícím politickým pronásledováním, neopustili své přesvědčení a zůstali věrní při prosazování svých práv a touze po spravedlivějším uspořádání světa. I když tyto události od současnosti dělí více než 130 let, je jejich příklad a životní osudy inspirací pro dnešní generace.

SMRT HORNÍKA VINCENCE BRYNDY NA DOLE KAROLÍNA V BÁLINĚ (1908)

Na dole Karolina u Ohníče, patřícím České úvěrní bance, byl připraven 4. října 1908 o život horník Vincenc Brynda. Týž bídou donucen, šel pracovat brzy po těžké operaci. Několik dní dělal panské šichty, pak ale ještě zesláblý nemocí jal se pracovat na úkolu, poněvadž mu výdělek při panských šichtách nepostačoval na živobytí. Zanechal po sobě tři malé dítky, z nichž nejstarší chodí letos prvý rok do školy. Při pohřbu nešťastné oběti dravého kapitálu vystoupili kamarádi bílinští z řady a šli před křížkem. Taktéž na hřbitově si náboženských ceremonií ani nepovšimly.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

VALNÁ HROMADA ČTENÁŘSKÉ BESEDY V TEPLICÍCH (1881)

Čtenářská beseda v Teplicích odbývala 24.září 1881 svoji celoroční valnou hromadu. Spolková knihovna čítala 207 knih. Do nového výboru zvoleni:

  • KLAPKA Antonín za předsedu
  • FRIČEK Antonín za místopředsedu
  • DRAŽIL Hynek za pokladníka
  • KUČERA Jan za místopokladníka
  • KAVKA Josef za jednatele
  • HRON Josef ta místojednatele
  • ŠEBÁNEK František za knihovníka
  • KLAMERT Josef za místokknihovníka
  • ZYKÁN František za člena výboru
  • RECHTÁČEK Josef za člena výboru
  • ŠILHAN František za člena výboru
  • LACINA Josef za člena výboru
  • JEŽEK František za člena výboru
  • JEŽEK Václav za náhradníka
  • BUMML Josef za náhradníka
  • SCHLOSSER Jan za náhradníka
  • CELNÝ Václav za náhradníka
  • BUMML Josef za náhradníka.

Za čestného člena spolku přijat František Choura, horník v Teplicích, jeden z anarchistických předáků.

POLOLETNÍ VALNÁ HROMADA DĚLNICKÉ BESEDY V PODBABĚ (1881)

Dělnická beseda v Podbabě konala 24.července 1881 svoji pololetní valnou hromadu za přítomnosti 15 členů a dvou hostů. Schůzi zahajoval předseda spolku Václav Klempíř. Spolek čítal 45 členů. Spolková knihovna měla 321 svazků knih. Za sčítatele hlasů zvoleni: HIKŠ Antonín a ČERVENKA Antonín. Ve volbě do nového výboru zvoleni:

  • KLEMPÍŘ Václav za předsedu
  • BUKOVSKÝ J. za místopředsedu
  • MIKŠ František za jednatele
  • SEIDL Josef za účetního a knihovníka
  • POLAČEK Václav za pokladního
  • ČERVENKA Václav za člena výboru
  • VÁLEK Antonín za člena výboru
  • PROCHÁSKA Josef za náhradníka
  • VÁLEK Josef za náhradníka
  • HIKŠ Antonín za revisora
  • ČERVENKA Antonín za revisora a knihovníka

Při spolku působil pěvecký odboru s 9 členy. Cvičitelem je J.E. Zelinka.

I

IBL Václav – Záluží u Mostu

  • Severočeský anarchista ze Záluží u Mostu.
  • Člen Federace bezvěrců při České anarchistické federaci (1912 – 1914). Přihláška pro anarchisty – bezvěrce byla zveřejněna v časopise „Zádruha“ v čísle 18 z listopadu roku 1912. Jeho výstup z církve a přihlášení se do seznamu anarchistických bezvěrců bylo oznámeno v časopise Zádruha – publikační orgán ČAF.

INEMANN Josef (1863 – 1922) – Lom

  • Severočeský anarchista a horník z Lomu.
  • Narodil se 13.5.1863 v Hůrkách na Rokycansku
  • otec Václav Inemann byl hutník, matka Anna roz. Vašáková
  • první manželka zemřela
  • druhá manželka Marie Šrétrová, vdova po anarchistovi Šrétrovi z procesu s „Vosími hnízdy“, narozena 1.7. 1865, otec Jan Martínek a Josefa roz. Němcová z Ronova nad Doubravou u Čáslavi
  • bydleli v Lomu č.p. 392
  • svatba 21.11.1908
  • za svědky Čeněk Janata a František Pospíšil
  • Aktivní v bezvěreckém hnutí.
  • Člen a jednatel Spolku Volných Myslitelů „Svornost“ v Lomu v roce 1909.
  • V roce 1910 zvolen za předsedu polku Volných Myslitelů „Svornost“ v Lomu.
  • Bydlel na adrese Osecká silnice č.p. 406 v Lomu.
  • Člen potravního družstva v Lomu.
  • Člen Dělnické pekárny „Federace“ v Libkovicích (1908 – 1951)
  • na valné hromadě 27.února 1910 zvolen členem správní rady Dělnické pekárny „Federace“ v Libkovicích
  • na valné hromadě 26.února 1911 zvolen členem správní rady Dělnické pekárny „Federace“ v Libkovicích
  • na mimořádné valné hromadě na jaře 1911 se vzdal funkce ve správní radě
  • V roce 1910 pracoval na dole Jan, kde se mu dne 17.11.1910 přihodil vážný úraz.
  • Příslušník anarchistické a antimilitaristické mládeže.
  • Člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914).
  • Distributor časopisů „Zádruha“ (1908 – 1914) – orgán ČAF a „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914).
  • člen anarchistického družstva: Dělnické pekárny „Federace“ (1908 – 1951) v Libkovicích
  • Na celoroční valné hromadě odbývané 27. února 1910 zvolen místo člena dozorčí rady
  • bydlel v Lomu č.p. 289
  • povoláním horník
  • člen Vzdělávacího spolku obojího pohlaví v Chudeříně
  • v roce 1902 předseda
  • zemřel 11.8.1922, pohřeb 13.8.1922

INEMANN Alois (1880 – 1933) – USA

  • Český anarchista žijící v USA v Clevelandu.
  • Americký sympatizant České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Příspěvky na zesnulého člena ČFVO Františka Linharta.
  • Zemřel 3.prosince 1933 v Clevelnadu, pochován na Calvary Cemetery  Cleveland, Cuyahoga County, Ohio, USA

INEMANN Jan (1873 -1933) – USA

  • Český anarchista žijící v USA v Clevelandu.
  • Americký sympatizant České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Příspěvky na zesnulého člena ČFVO Františka Linharta.

INEMANNOVÁ Anastazie – Lom

  • anarchista a činovník v bezvěreckém hnutí anarchistů
  • člen místních anarchistických spolků
  • z katolické církve vystoupil roku 1911
  • výstup z církve oznámen na stránkách časopisu „Matice Svobody“

INEMANN Vojtěch (1825 -?) – Osek

  • anarchista a činovník v bezvěreckém hnutí anarchistů
  • člen místních anarchistických spolků
  • z katolické církve vystoupil roku 1911, bylo mu 86 let
  • výstup z církve oznámen na stránkách časopisu „Matice Svobody“

IPSER Josef (1879 -?) – Most/Ervenice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • narozeno 27.2.1879 v Duchcově č. 345
  • rodiče: František Ipser z Heřmanova Městce a Anna r. Sušová z Lužné
  • manželka Anna Kulhánková, narozena 2.9.1881 v Háji u Duchcova č. 34
  • otec Václav Kulhánek z Hudlic u Rakovníka a Marie Jírová z Crvčovic
  • bezvěrecká svatba 10.2.1901 v Mostě
  • člen anarchistického družstva: Novokooperační dělnické spotření, stavební a výrobní družstvo „Sdružená Síla“ v Třebušicích (1908 – 1948)
  • v 1930 – 1935 člen představenstva
  • bydlel v Ervenicích č.p. 426
  • po válce v Jirkově
  • v roce 1948 národní správce družstva
  • povoláním směnař
  • v roce 1901 bydlle v Mostě 616

IPSEROVÁ Anna (1881 – ?) – Most

  • Severočeská anarchistka z Mostecka.
  • Rozena Anna Kulhánková, narozena 2.9.1881 v Háji u Duchcova č. 34
  • otec Václav Kulhánek z Hudlic u Rakovníka a Marie Jírová z Crvčovic
  • manžel Josef Ipser
  • Členka anarchistického ženského spolku Všeobecný spolek dělnic Pokrok v Mostě (1901 – 1914).
  • přijata 2.8.1903

IRRA Josef – Vídeň

  • Český anarchista žijící a působící ve Vídni.
  • Příslušník anarchistické a antimilitaristické mládeže.
  • Předplatitel časopisu „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914)
  • předplatitel anarchistického časopisu „Práce“ (1904 -1908), publikační orgán ČAF

J

JABLEČNÍK V. – USA: Omaha

  • v 80. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty (1883 – 1900)
  • člen místní skupiny MDJ

JABŮREK – Svinařice

  • Anarchista ze Svinařic.
  • Člen Všeobecného dělnického vzdělávacího a podporujícího spolku Masaryk pro Svinařice, v roce 1907 předseda spolku.

JÄGER Alois – USA: New Bedford

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • člen Spolku pokročilého dělnictva Arbeiterbund v New Bedford
  • V roce 1894 člen výboru Arbeiterbund
  • hudebník
  • V roce 1893 zpíval s manželkou a 10letou dcerou na slavnosti 11.11.1893 k památce Chicagských mučedníků
  • V roce 1894 – 1896 předplatitel Dělnických listů

JAGROVÁ Marie (1863 – ?) – Praha

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a členka místních dělnických spolků
  • za účast na tajné schůzi dne 1.11.1891 popohnán před soud
  • soudní proces začal 13.1.1892 za urážku císaře a rouhání bohu
  • především za zpěv písně „Buď práci čest“ a „Píseň žen“
  • v roce 1892 bydlela ve Staré Libni
  • manželka klempíře

JAHELKA J. – USA: New York

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1893 předplatitel Dělnických listů

JAHODA – Nová Ves u Duchcova

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • člen Severočeské federace horníků (1903 – 1907)
  • v roce 1905 příspěvek na vězeňský fond

JAHODA – Lom

  • Severočeský anarchista z Lomu.
  • Bezvěrecká celá rodina.
  • Syn Josef Jahoda nechodil na hodiny náboženství, za co byl popotahován úřady.

JAHODKA – Vídeň

  • Český anarchista žijící a působící ve Vídni.
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Distributor časopisů ČFVO „Omladina“, „Nová Omladina“ a „Komuna“.
  • příspěvky na vydávání anarchistického časopisu „Proletář“ (1896 – 1897)

JAKEŠ Antonín (1897 – ?) – Hostomice nad Bílinou/Želénky

  • Severočeský anarchista z Hostomic nad Bílinou
  • narodil se 21.9.1897 v Hostomicích
  • vyučený sklář
  • člen Všeodborový hornicko-hutnický a vzdělávací spolek „Mezinárodní jednota“ (1896-1914)
  • do Želének v roce 1919
  • manželka Růžena Kohoutová, narozená 22.6.1897, matka Anna Kohoutová
  • bydleli v Želénkách č. 38
  • po roce 1918 horník
  • v roce 1921 pracoval na dole Rudiay II v Libkovicích
  • člen Sdružení československých horníků (1918 – 1930)
  • v roce 1934 zvolen do obecního zastupitelstva
  • v roce 1938 po Mnichovu opustil sever a odešel do vnitrozemí před nacisty

JAKEŠ

  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Sbírka na stávkující anarchistické horníky v roce 1906 do Lomu.

JÁKL J. – Hořice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • člen Volné skupiny ČAF Hořice
  • příspěvky na přednáškový fond ČAF

JAKOUBEK (?-1909)

  • Severočeský anarchista a horník z Duchcovska.
  • Manželka Emilie Jakoubková.
  • Pracoval na dole Amalia IV, poté na dole Gisela u Háje u Duchcova.
  • Zemřel v roce 1909 následkem pracovního úrazu ruky.

JAKUBKA

  • Příslušník anarchistické a antimilitaristické mládeže.
  • Předpokládáme člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914).
  • Distributor časopisů „Zádruha“ (1908 – 1914) – orgán ČAF a „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914).

JAKUBOVSKÝ František – USA: Cleveland

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1895 – 1896 předplatitel Dělnických listů

JAN Josef – Bílá Třemošná

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • předplatitel anarchistického časopisu „Proletář“ (1896 -1897)

JANÁČEK Antonín – USA: Cleveland

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1895 – 1896 předplatitel Dělnických listů
  • V roce 1895 příspěvek na zřízení tiskárny MDJ

JANÁK František – Lom

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen anarchistického družstva: Dělnické potravní družstvo „Volnost“ v Lomu (1897 – 1915)
  • v roce 1899 člen představenstva
  • bytem Lomč.p. 228
  • povoláním zámečník

JANÁK – USA

  • v 80. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty (1883 – 1900)
  • člen místní skupiny MDJ

JANATA František (1852 – 1917) – Liberec/USA

  • Patřil k první generaci anarchistů, kteří byli ovlivnění propagandou činem, především časopisy Johana Mosta „Freiheit“, americkým časopisem „Budoucnost“ vydávaným českými anarchisty v USA a „Pomstou“ vydávanou českými anarchisty v Anglii, tyto časopisy byly tajně pašovány a rozšiřovány mezi českým radikálním dělnictvem.
  • Příslušník první generace vzešlý z radikálního křídla sociální demokracie.
  • Vyučený krejčí
  • Na podzim roku 1884 člen tajné anarchistické tiskárny v Hluboké u Liberce.
  • Před prozrazením tiskárny prchnul do Anglie, později do USA
  • vydavatel časopisu „Pomsta“
  • v USA v redakci „Volných Listů“
  • člen anarchistické skupiny „Bezvládí“ v New Yorku
  • zemřel 4. října 1917 v New Yorku
  • V roce 1894 – 1898 předplatitel Dělnických listů
  • V roce 1897 prodej Dělnických listů

JANATA František – Lom

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • kolportér anarchistického časopisu „Práce“ (1904 -1908), publikační orgán ČAF

JANATA Alois – Krásně Březno

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen Občansko vzdělávacího spolku „Omladina“ v Krásném Březně
  • na valné hromadě 9.ledna 1897 zvolen pokladníkem

JANATA Čeněk (1880 – ?) – Lom

  • Severočeský anarchista z Lomu.
  • Narozen 6.července 1880 v Nové vsi Hrdlovce
  • otec František Janata, matka Marie roz. Nováková
  • manželka Miroslava Janatová, rozená Šrétrová, narozená 16.června 1888 v Třemošnici
  • otec Josef Šrétr, matka Marie roz. Martínková
  • bezverecká svatba 7.prosince 1905, svědci Stanislav Antoš a Václav Malý z Lomu
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Člen Agitační komise ČFVO, měl na starost rozšiřování plakátů a letáků.
  • Koordinoval finanční sbírku na propuštěné horníky z dolu Jan v Lomu.
  • Bydlel na adrese Lom č.p. 229.
  • Člen potravního družstva Budoucnost po první světové válce

JANATA – USA: Omaha

  • v 80. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty (1883 – 1900)
  • člen místní skupiny MDJ

JANČ – Vídeň

  • Český anarchista žijící a působící ve Vídni.
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908). Distributor časopisů ČFVO „Omladina“, „Nová Omladina“ a „Komuna“.

JANDA Karel – Bílina

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen anarchistického družstva: Dělnicko – maloživnostenský potravní spolek Bílina
  • v roce 1902 ředitel

JANDA Jan – Lom

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • v roce 1904 sbírka na vězeňský fond pro oběti stávky (1904)

JANDA – Jeníkov u Duchcova

  • Severočeský anarchista z Jeníkova u Oldřichova.
  • Předplatitel anarchistického týdeníku Hornické listy.

JANDA Leopold (1874 – ?) – Praha/Žižkov

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • narodil se v roce 1874 v Turnově
  • na Žižkově od roku 1886
  • otec Alois Janda (1848) a matka Barbora roz Židů (1852)
  • sourozenci: Aloisie, Františka, Karel, Ludvík a Edmund
  • manželka Marie roz. Šuttová (1878)
  • děti: Marta (1900) a Libuše (1903)
  • povoláním strojní, pak strojvedoucí na železnici
  • Pomáhal zakládat Vzdělávací klub Pokrok na Žižkově
  • Na valné hromadě 2. ledna 1897 byl nejdříve zvolen místopředsedou,
  • poté 25. května 1897 zase zvolen místopředsedou
  • nakonec 11. listopadu 1897 byl zvolen předsedou spolku. Předsedu zastával do 3. února 1898. 
  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)

JANDA Edmund – Praha/Žižkov

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • narodil se v Turnově
  • otec Alois Janda (1848) a matka Barbora roz Židů (1852)
  • na Žižkově od roku 1886

JANDA – Hořensko

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • kolportér anarchistického časopisu „Matice Svobody“

JANDA – Červený Újezd

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • kolportér anarchistického časopisu „Matice Svobody“

JANDA Josef – USA: Saint Louis

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • člen Dělnické Omladiny v Saint Louis
  • V roce 1895 předplatitel Dělnických listů
  • V roce 1895 příspěvek na zřízení tiskárny MDJ

JANDA František – USA: Chicago

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 předplatitel Dělnických listů

JANDÍK Rudolf – Praha

  • Pražský anarchista.
  • V roce 1907 založena na poradě pražských anarchistických organizací a spolku Protivolební agitační komise, zvolen členem výboru komise.

JANEČEK Alois – Most

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen Všeobecného dělnického vzdělávacího a podporujícího spolku v Mostě (1890 – 1916)
  • přijat za člena na výborové schůzi 26.března 1893

JANEČEK J. – Hořice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • člen Volné skupiny ČAF Hořice
  • příspěvky na přednáškový fond ČAF

JANEČEK Josef – Stranko – Zapy

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • distributor anarchistického časopisu „Proletář“ (1896 -1897)

JANEČEK Josef – Starý Dub

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • distributor anarchistického časopisu „Proletář“ (1896 -1897)

JANEČEK – Hodkovice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • předplatitel anarchistického časopisu „Proletář“ (1896 -1897)

JANEČEK Josef (1873 – ?) – Hrdlovka u Duchcova/Most

  • Severočeský anarchista z Nové Vsi – Hrdlovky u Duchcova
  • povoláním zedník
  • narozen28.12.1873 v Libochově č. 102
  • rodiče: Josef Janeček a Johana r. Kokšálová
  • manželka Johana r. Schwarzová, narozena 1.5.1869, rodiče Jakub Schwarz a Anna Matějčková
  • Člen Dělnické potravní jednoty – Hrdlovka (1898 – 1948)
  • na valné hromadě 27.srpna 1899 zvolen ředitelem představenstva družstva
  • na valné hromadě 5. února 1905 zvolen ředitelem družstva
  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • člen Severočeské federace horníků (1903 – 1907)
  • v roce 1904 navržen na kandidátku do volen do Báňského společenstva za anarchistické hornictvo
  • v prvním kolem obdržel 150 hlasů
  • v roce 1901 bytem Most č. 299

JANEČEK Josef – USA: Milwaukee

  • v 80. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty (1883 – 1900)
  • člen místní skupiny MDJ

JANEČEK J. – USA: Mount Pleasant

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 sbírka pro uvězněné horníky ve stávce v Woodville

JANEŠ

  • Distributor časopisu „Zádruha“ (1908 – 1914) – orgán ČAF a kalendářů ČAF.

JANEŠ V. – USA: Chicago

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1896 předplatitel Dělnických listů

JANÍČEK

  • Anarchista a předplatitel časopisu „Zádruha“ (1908 – 1914) – orgán ČAF.

JANKO Josef – Záluží u Mostu

  • Severočeský anarchista a horník ze Záluží u Mostu
  • člen Nákupního družstva spotřebitelů mléka „Pokrok“ v Maltýru (Záluží)
  • Nákupní družstvo zapsáno 4. března 1910.
  • V roce 1921 člen představenstva
  • na mimořádné valné hromadě 9.ledna 1921 rozhodnuto o likvidaci družstva, určen likvidátorem

JÁNOŠÍK – USA: New York

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1897 předplatitel Dělnických listů

JANOTA František – USA: New York

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1896 předplatitel Dělnických listů

JANOTA Vincenc – Lom

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • Člen Hornicko – huntnického vzdělávacího spolku pro oboje pohlaví v Lomu
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908)
  • 1.1.1905 vystoupil z katolické církve a stal se bezvěrcem, oznámeno na stránkách anarchistického časopisu „Omladina“

JANOUŠEK Josef – USA: Allergheny City

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 – 1896 předplatitel Dělnických listů
  • V roce 1894 distributor Dělnických listů

JANOUŠEK Petr

  • Severočeský anarchista a horník.
  • Člen Volného sdružení českých horníků (1906 -1907)
  • Člen Hornické federace při ČFVO (1907 -1908)
  • Finanční příspěvek na podporu propuštěných anarchistů z dolu „Korunní princ Eugen“ v roce 1906.

JANOVSKÁ Marie Antonie – USA: Chicago

  • v 80. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty (1883 – 1900)
  • člen místní skupiny MDJ

JANOVSKÝ Emanuel – Hořice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních
  • člen Všeobecně vzdělávacího spolku „Omladina pro Hořice a okolí
  • na ustanovující schůzi spolku 10. řijna 1893 zvolen za přísedícho člena výboru

JANSA Antonín – Červený Kostelec

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a členka místních dělnických spolků
  • v roce 1897 podpora v nezaměstnanosti

JANSA Jan – Bílá Třemošná

  • Východočeský anarchista z Bilé Třemešné u Dvora Králové nad Labem.
  • Povoláním tovární dělník.
  • Účastník hnutí neodvislých socialistů, jak se zpočátku první generace anarchistů označovala.
  • Delegát na anarchistické konferenci v Praze ve dnech 29 – 30. května 1898.
  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • distributor anarchistického časopisu „Proletář“ (1896 -1897)

JANSKÁ Růžena – Souš

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a členka místních dělnických spolků
  • členka Jednoty žen a dívek v Čouši
  • na valné hromadě 26-ledna 1902 zvolena knihovnicí

JANSKÝ František – Hořany

  • Severočeský anarchista z Hořan.
  • Povoláním truhlář.
  • Bydlel na adrese Hořany č.p.21.

JANSKÝ Václav – Ervenice/Všechlapy

  • Severočeský anarchista z Ervenic. Později se stěhuje do Všechalp u Duchcova. (1910)
  • Člen Federace bezvěrců při České anarchistické federaci (1912 – 1914). Přihláška pro anarchisty – bezvěrce byla zveřejněna v časopise „Zádruha“ v čísle 18 z listopadu roku 1912. Jeho výstup z církve a přihlášení se do seznamu anarchistických bezvěrců bylo oznámeno v časopise Zádruha – publikační orgán ČAF.
  • Dne 10.4.1910 přednášel na schůzi anarchistů v Želenkách.

JANSKÁ Božena – Ervenice/Všechlapy

  • Severočeská anarchistka z Ervenic. Později se stěhuje do Všechalp u Duchcova. (1910)
  • Členka Federace bezvěrců při České anarchistické federaci (1912 – 1914). Přihláška pro anarchisty – bezvěrce byla zveřejněna v časopise „Zádruha“ v čísle 18 z listopadu roku 1912. Její výstup z církve a přihlášení se do seznamu anarchistických bezvěrců bylo oznámeno v časopise Zádruha – publikační orgán ČAF.

JANÝS

  • Příslušník anarchistické a antimilitaristické mládeže.
  • Příspěvky na tiskový fond „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914).

JANÝSEK Jan – Bukovice u Police nad Metují

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen Dělnické textilní jednoty
  • v roce 1911 organisace sbírky na výluku stávkujicích textiláků v Brandlu nad Nisou u Jablonce

JAREŠ František – USA: Cleveland

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1895 – 1896 předplatitel Dělnických listů

JAROŠ

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • kolportér anarchistického časopisu „Matice Svobody“

JAROŠ – USA

  • Český anarchista a horník žijící v USA v Edwardsville.
  • Předplatitel časopisu „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914) a „Zádruha“ (1908 – 1914) – orgán ČAF.

JAROŠ J. – Třebušice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • člen Severočeské federace horníků (1903 – 1907)
  • člen Odborného hornicko hutnického spolku v Třebušicích
  • spolek založen 21.8.1904 na této ustanovující schůzi zvolen za místopokladníka

JAROŠ Václav – Libkovice/Třebušice/Souš

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen anarchistického družstva: Novokooperační dělnické spotření, stavební a výrobní družstvo „Sdružená Síla“ v Třebušicích (1908 – 1948)
  • v 1933 – 1935 člen představenstva
  • v roce 1948 člen představenstva
  • povoláním zaměstnanec družstva
  • bytem Souš č.p. 205
  • Severočeský anarchista z Libkovic (1906), od roku 1908 v Třebušicích. Povoláním horník.
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Odběratel časopisů ČFVO „Omladina“, „Nová Omladina“ a „Komuna“.
  • Jednatel Odborného spolku hornicko hutnického v Třebušicích v letech 1908 – 1909. Spolek byl založen v roce 1904. 
  • Člen Hornické federace při ČFVO.
  • Člen Zemské jednoty horníků (1909 – 1915).
  • Distributor anarchistického týdeníku Hornické listy.
  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen anarchistického družstva: Novokooperační dělnické spotření, stavební a výrobní družstvo „Sdružená Síla“ v Třebušicích (1908 – 1948)
  • v 1913 – 1935 pokladník
  • v roce 1936 – 1939 místoředitel
  • zaměstnanec družstva
  • povoláním horník
  • bydlel v Souši č.p. 205 od roku 1936

JAROŠ Karel – Liberec

  • Severovýchodočeský anarchista z Liberce.
  • Příslušník první generace a účastník hnutí neodvislých socialistů, jak se zpočátku první generace anarchistů označovala.
  • Člen a účetní Všeobecně vzdělávacího spolku Omladina pro Liberec a okolí (1892).

JAROŠ František – Most

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen Všeobecného dělnického vzdělávacího a podporujícího spolku v Mostě (1890 – 1916)
  • na společné spolkové zábavě 11. června 1897 zvolen za spolek do společného komité k ostaním spolkům co pořadatel

JARUŠ Václav – Lom

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • člen Severočeské federace horníků (1903 – 1907)
  • člen Hornicko – huntnického vzdělávacího spolku pro oboje pohlaví v Lomu
  • v roce 1905 na schůzi spolku proběhla sbírka a přispěl na vydávání anarchistického časopisu „Omladina“

JASANSKÝ

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • kolportér anarchistického časopisu „Práce“ (1904 -1908), publikační orgán ČAF

JAUŠAN Karel – Motyčín

  • Středočeský anarchista z Motyčína u Kladna.
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Sbírka na stávkující anarchistické horníky v roce 1906 do Lomu.

JAVŮREK Josef – Souš

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • člen Severočeské federace horníků (1903 – 1907)
  • svolavatel táboru lidu v Souši 3. července 1904 svolaný anarchisty, táboru zvolen zapisovatelem dle shromažďovacího zákona

JEČMEN Josef – USA: Baltimore/Cleveland

  • Český anarchista žijící v USA v Clevelandu, v 90 letech v Baltimore
  • Americký sympatizant České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Příspěvky na zesnulého člena ČFVO Františka Linharta.
  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • člen České Čtenářské Besedy v Baltimore
  • V roce 1896 tajemník spolku
  • V roce 1897 tajemník spolku
  • V roce 1894 – 1898 předplatitel Dělnických listů
  • V roce 1895 příspěvek na zřízení tiskárny MDJ

JEČMEN Otakar – Bílina

  • člen Spolku socialistických bezvěrců v Bílině
  • od roku 1920 člen dramatického odboru Spolku socialistických bezvěrců

JEČMEN František – Bílina

  • člen Spolku socialistických bezvěrců v Bílině
  • od roku 1920 člen dramatického odboru Spolku socialistických bezvěrců
  • člen Sdružení volných myslitelů „Svornost“ v Břežánkách
  • účastník ustavují schůze 25.11.1945 při obnově spolku
  • V roce 1945 zvolen za člena výboru
  • na valné hromadě 24.2.1946 zvolen členem výboru
  • člen Sdružení volných myslitelů „Svornost“ v Břežánkách
  • účastník valné hromady 30.3.1947, zvolen za člena výboru
  • účastník valné hromady 15.2.1948, zvolen do výboru
  • na valné hromadě 6.2.1949 zvolen za člena výboru
  • na valné hromadě 4.2.1951 zvolen za člena výboru

JEČMEN V. – Nová Ves – Hrdlovka

  • anarchista a činovník v bezvěreckém hnutí anarchistů
  • člen Skupiny socialistických bezvěrců v Nové Vsi – Hrdlovce
  • v roce 1923 kolportér časopisu „Socialistický bezvěrec“ a výběrčí členských příspěvků

JEDLIČKA Václav – Most

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen Všeobecného dělnického vzdělávacího a podporujícího spolku v Mostě (1890 – 1916) 
  • člen smírčího soudu, zvolen na měsíční schůzi v únoru 1891

JEDLIČKA Jan – USA: USA: Cleveland

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 – 1896 předplatitel Dělnických listů

JEDLIČKA E. – USA: New York

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1895 – 1898 předplatitel Dělnických listů

JEHLIČKA František – Jablonec nad Nisou

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • předplatitel anarchistického časopisu „Proletář“ (1896 -1897)
  • člen Odborného spolku dělnků krejčovských v Jablonci nad Nisou
  • na starost vyplácení cestovní podpory 30 kr

JECH Josef – Koštálov/Poniklá

  • Východočeský anarchista z Košťalova. Poté bydlel v Poniklé.
  • Povoláním tkadlec. Pracoval jako tkalcovský mistr u firmy Prelog v Poniklé. Policie v Jilemnickém okresu ho evidovala jako anarchistického agitátora.

JECHURA Petr – Ervenice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních spolků
  • člen Všeobecného dělnického vzdělávacího spolku v Ervenicích
  • na valné hromadě 11.října 1891 zvolen za náměstka

JELEN Josef – Sobědruhy

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • člen Severočeské federace horníků (1903 – 1907)
  • člen Vzdělávacího spolku Kniha v Komořanech
  • v roce 1905 podpora v nemoci od spolku
  • v Omladině výzva k solidární podpoře, jelikož byl práce neschopný kvůli revmatismu
  • bydlel na adrese Sobědruhy č.p. 47 u Teplic

JELEN Václav – USA: Grand Crossing

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 příspěvek na podporu vydávání Dělnických listů
  • V roce 1894 – 1898 předplatitel Dělnických listů

JELÍNEK Josef – Hrdlovka/Kopisty

  • anarchista a činovník v bezvěreckém hnutí anarchistů
  • zakládající člen Skupiny Volných myslitelů v Kopistech dne 11.prosince 1921
  • na ustanovující schůzi zvolen za jednatele
  • Severočeský anarchista z Nové Vsi – Hrdlovky u Duchcova
  • povoláním strojník
  • Člen Dělnické potravní jednoty – Hrdlovka (1898 – 1948)
  • na ustanovující valné hromadě 29.5.1898 zvolen přísedícím členem představenstva družstva

JELÍNEK Antonín – Hrdlovka u Duchcova

  • Severočeský anarchista z Nové Vsi – Hrdlovky u Duchcova
  • Člen Dělnické potravní jednoty – Hrdlovka (1898 – 1948)
  • na valné hromadě 20.1.1901  zvolen přísedícím členem představenstva družstva

JELÍNEK Emil (1895 – 1935) – Košťany

  • Severočeský anarchista
  • narozen 26.8.1895 v Jimramově u Nového Města na Moravě
  • vyučil se truhlářem
  • jako truhlář zaměstnán na dole
  • manželka Anna Jelínková, narozená 2.4.1898 v Poděbradech
  • děti: Anna (1920)
  • bydlel v Košťanech č.p. 222
  • člen Sdružení československých horníků (1918 – 1930)
  • zemřel 9.3.1935 v Košťanech

JELÍNEK František – Smečno

  • Středočeský anarchista ze Smečna na Kladensku.
  • Člen Čtenářsko vzdělávacího a zábavného spolku Žižka ve Smečně.
  • Angažoval se jako divadelní ochotník v divadelním kroužku spolku Žižka. Některé hry také režíroval.

JELÍNEK Karel – Hnidousy

  • Středočeský anarchista z Hnidous.
  • Účastník hnutí neodvislých socialistů, jak se zpočátku první generace anarchistů označovala.
  • Zatčen a souzen v procesu s anarchisty v roce 1899 tzv. „Vosí hnízda“.
  • Distributor anarchistického týdeníku hornické listy.

JELÍNEK Adolf – Lískov u Jimranova, Morava

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • anarchista ze severu Čech
  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • na Moravě provozoval obchod se sukněmi a prádlem
  • doporučován v anarchistickém časopise „Omladina“

JELÍNEK – USA: New York

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 předplatitel Dělnických listů

JELÍNEK František – USA: Montgomery/Chicago

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 – 1896 předplatitel Dělnických listů
  • V roce 1895 příspěvky na Dělnické listy

JELÍNEK Antonín – USA: Chicago

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1896 – 1897 předplatitel Dělnických listů

JELÍNKOVÁ – Most

  • Severočeská anarchistka z Mostecka.
  • Členka anarchistického ženského spolku Všeobecný spolek dělnic Pokrok v Mostě (1901 – 1914).
  • přijata 7.2.1904

JELÍNKOVÁ Helena – Bílina

  • členka Spolku socialistických bezvěrců v Bílině
  • od roku 1922 členka dramatického odboru místního spolku bezvěrců

JENČ Alois – Most

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen Všeobecného dělnického vzdělávacího a podporujícího spolku v Mostě (1890 – 1916)  

JENČOVÁ Marie – Most

  • Severočeská anarchistka z Mostecka.
  • Členka anarchistického ženského spolku Všeobecný spolek dělnic Pokrok v Mostě (1901 – 1914).
  • přijata 14.5.1911

JENČKE A. – USA: Cleveland

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1895 distribuce brožur

JENÍK František – Prošvice

  • Východočeský anarchista z Prošvic (zaniklá obec) u Nové Paky.
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Příspěvek na společný vězeňský fond ČFVO a ČAF.
  • Zorganizoval finanční sbírku na vězeňský fond na vězněné anarchisty antimilitaristy z Duchcova v roce 1908 na východě Čech.
  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • kolportér anarchistického časopisu „Práce“ (1904 -1908), publikační orgán ČAF
  • organizoval sbírky na vězeňský fond ČAF na sběrací listiny (1906)

JENIŠTA Alois – Pardubice

  • Východočeský anarchista z Pardubic.
  • Povoláním tkadlec.
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Podepsal protest proti vyhoštění S.K Neumana z Řečkovic v roce 1906.

JENIŠTA Václav – Ústí nad Orlicí

  • Východočeský anarchista z Ústí nad Orlicí.
  • Povoláním barvíř v roce 1906 bydlel v Pardubicích.
  • Příslušník anarchistické a antimilitaristické mládeže.
  • Člen spolku „Klub mládeže Ratolest“ a důvěrník odbočky na Ústeckoorlicku.
  • Distributor časopisu „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914).
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Distributor časopisů ČFVO „Omladina“, „Nová Omladina“ a „Komuna“.
  • Codepsal protest proti vyhoštění S.K Neumana z Řečkovic v roce 1906.
  • Příspěvek na společný vězeňský fond ČFVO a ČAF.
  • Předplatitel anarchistického týdeníku Hornické listy.
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • organizoval sbírky na vězeňský fond ČAF na sběrací listiny (1906)

JERMAN Václav – Duchcov

  • Severočeský anarchista z Duchcova.
  • Manželka Marie Jermanová, bezvěrecký sňatek 1914. 
  • Člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914), odbočka ČAF Duchcov.
  • Aktivní v mistní bezvěrecké skupině ČAF.

JERMANOVÁ Marie – Duchcov

  • Severočeská anarchistka z Duchcova.
  • Manžel Václav Jerman, bezvěrecký sňatek 1914.
  • Za svobodna Marie Kodochová.
  • Aktivní v mistní bezvěrecké skupině ČAF.

JETEL Jan – Třebušice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • člen Severočeské federace horníků (1903 – 1907)
  • člen Odborného hornicko hutnického spolku v Třebušicích
  • spolek založen 21.8.1904 na této ustanovující schůzi zvolen za členy výboru

JETEL – USA: Con.

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 předplatitel Dělnických listů

JEŽEK František – Jablonec nad Nisou

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen Dělnického vzdělávacího spolku „Volnost“ v Jablonci nad Nisou
  • na celoroční valné hromadě spolku 24.listopadu 1896 zvolen za druhého pokladníka
  • v roce 1895 člen výboru
  • kolportér anarchistického časopisu „Matice Svobody“ (1901-1902)

JEŽEK Karel – Most

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen Všeobecného dělnického vzdělávacího a podporujícího spolku v Mostě (1890 – 1916)  
  • na valné hromadě 1.ledna 1894 zvolen za druhého jednatele
  • na výborové schůzi 6.ledna 1894 pověřen vyjednáním nové spolkové místnosti
  • na výborové schůzi 6.ledna 1894 zvolen do desetičlenného zábavného komité
  • v březnu 1894 vyslán jako delegát na dvoletou slavnost Odborného hornicko hutnického spolku v Mostě
  • v dubnu 1894 odcestoval z Mostu a vzdal se funkce jednatele
  • člen Čtenářského zábavného spolku „Omladina“ v Mostě
  • v roce 1892 místopředseda zábavného komitétu

JEŽEK František – Komořany

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • aktivní účastník anarchistické hornické stávky z roku 1896 na Mostecku
  • dne 1.10.1896 společně s dalšími 100 stávkujícími táhnul demonstrací k dolu „Jupiter“ u Komořan, kde ozbrojení zastavili provoz dolu
  • za to popohnán k soudu v Mostě dne 27.11.1896 ze zločinu veřejného násilí
  • odsouzen na 2 měsíce vězení

JEŽEK Josef

  • Severočeský anarchista a horník.
  • Patřil ke generaci neodvislých socialistů, průkopníků anarchismu mezi horníky. Spolupracovník anarchisty a redaktora Tomeše Kašeho.
  • Podílel se na organizaci anarchistické hornické stávky na Mostecku, Duchcovsku a Chomutovsku ve dnech 29.9 až 10. 10. 1896. Do stávky vstoupilo přes 8000 horníků z 57 dolů. Stávkující požadovali zvýšení mezd a zkrácení pracovní doby. Někteří horníci přešli v průběhu stávky i k ostřejším formám boje – k rozbíjení oken důlních kanceláří, přeřezávání telefoního vedení, poškozování strojů. Několik důlních úředníků bylo napadeno a ztlučeno, tvrdě se zacházelo i se stávkokazy. Okresní policejní hejtman proto z obav před dalších eskalací přímých akcí povolal silné četnické oddíly za asistence 2 500 vojáků, stávka byla prohlášena za vzpouru a postavena mimo zákon. Policie a armáda rozehnala stávkující okupují okolí dolů a akce byla zlomena. 348 horníků (hlavně anarchistů) přišlo o zaměstnání, 77 jich bylo různě úředně trestáno (hlavně vypovězením z oblasti a zákazem pobytu). Pro organizaci a za aktivní účast na stávce zatčen a odsouzen, obviněn z nabádání horníků k zastavení práce.

JEŽEK J. – USA: Drill Bellmont/Cleveland

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 – 1897 předplatitel Dělnických listů

JEŽEK V. – USA: Mount Pleasant

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 sbírka pro uvězněné horníky ve stávce v Woodville

JEŽEK – USA: Chicago

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1898 předplatitel Dělnických listů

JEŽKOVÁ Josefa – Most

  • Severočeská anarchistka z Mostecka.
  • V roce 1910 obdržela solidární finanční sbírku od horníků z dolu Pokrok.

JÍCHA Antonín (?-1907) – Lom

  • Severočeský anarchista z Lomu. Povoláním horník.
  • Pracoval na dole Jan u Lomu.
  • Člen Spolku Volných Myslitelů v Lomu.
  • Bezvěrecký pohřeb 27.srpna 1907.

JÍCHA Josef (1894 – ?) – Košťany u Teplic

  • Severočeský anarchista

JÍCHA K. Josef – Lom

  • Severočeský anarchista z Lomu. J
  • jeho básně a články otiskovány na stránkách Hornických listů.
  • Distributor anarchistického týdeníku Hornické listy.
  • V roce 1910 vydal vlastním nákladem broužuru „Ve jménu revolty“.

JÍCHA Matěj – USA: Drill Bellmont

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1893 předplatitel Dělnických listů

JÍCHA – Komořany

  • Severočeský anarchista a horník z Komořan.
  • Člen Severočeské hornické federace, po jejím zákazu Člen Volného sdružení českých horníků.
  • Distributor anarchistického týdeníku Hornické listy.

JÍCHOVÁ Božena – Lom

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • v roce1905 vystoupil z katolické církve a stal se bezvěrcem, oznámeno na stránkách anarchistického časopisu „Omladina“

JÍCHOVÁ Františka – Most

  • Severočeská anarchistka z Mostecka.
  • Členka anarchistického ženského spolku Všeobecný spolek dělnic Pokrok v Mostě (1901 – 1914).
  • přijata 2.3.1902

JILDA Josef – Most

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen Všeobecného dělnického vzdělávacího a podporujícího spolku v Mostě (1890 – 1916) 
  • přijat za člena na výborové schůzi 19.listopadu 1892

JÍLEK Josef – Most

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen Všeobecného dělnického vzdělávacího a podporujícího spolku v Mostě (1890 – 1916) 
  • 21.května 1893 zvolen na valné hromadě členem zábavného komité
  • na valné hromadě 1.ledna 1894 zvolen za člena výboru
  • na výborové schůzi 6.ledna 1894 zvolen do desetičlenného zábavného komité
  • na měsíční schůzi 15.dubna 1895 zvolen do čtyřčlenného komité pro spolkovou zábavu 28.dubna 1895 ve prospěch májového stromu
  • na valné hromadě 5. ledna 1896 zvolen za člena výboru
  • na mimořádné výborové schůzi 12.února 1896 zvolen za člena zábavného komitétu
  • na valné hromadě 3.ledna 1897 zvolen za člena výboru
  • na výborové schůzi 10.ledna 1897 zvolen za člena zábavného komité)

JÍLEK M. – USA: New York

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1893 – 1894 předplatitel Dělnických listů

JÍLEK J. – USA: Braidwood

  • v 80. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty (1883 – 1900)
  • člen místní skupiny MDJ

JILCHMAN Antonín – Liberec

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • účastník stávky textilního dělnictva firmy Leder a Wolf ve Více u Liberce
  • při demonstraci 21.května 1896 policie postřelila 6 stávkujících, 4 zemřeli
  • po stávce zatčeno 45 dělníků a mezi nimi stanul na lavici obžalovaných z přečinu veřejného násilí dle paragrafu 281 a 283 trestního zákoniku a přečinu shluknutí
  • 27.listopadu 1896 stanul spolu s ostatnímu před krajským soudem v Liberci
  • osvobozen

JÍLKOVÁ Josefa – Most

  • Severočeská anarchistka z Mostecka.
  • Členka anarchistického ženského spolku Všeobecný spolek dělnic Pokrok v Mostě (1901 – 1914).
  • přijata 5.2. 1911

JINDRA Josef – Most/Třebušice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen Všeobecného dělnického vzdělávacího a podporujícího spolku v Mostě (1890 – 1916) 
  • zvolen 1. pokladníkem na ustanovující schůzi 1890
  • na výborové schůzi 24.července 1892 zvolen do volebního výboru pro valnou hromadu jako revisor
  • na měsíční schůzi 16.října 1892 zvolen členem zábavného komitétu,
  • v květnu 1893 peněžní podpora 10 zlatých
  • 21.května 1893 zvolen na valné hromadě českým místopokladníkem,
  • vyslán jako delegát na Hornicko hutnický sjezd v Mostě v roce 1893
  • na valné hromadě 1.ledna 1894 zvolen za prvního pokladníka
  • na výborové schůzi 6.ledna 1894 zvolen do desetičlenného zábavného komité
  • Severočeský anarchista ze Třebušic (1906).
  • Člen Odborného spolku hornicko hutnického v Třebušicích.
  • Na valné hromadě spolku dne 8. července 1906 zvolen za místopředsedu.
  • Člen Volného sdružení českých horníků, poté Hornické federace při ČFVO.
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Bydlel na adrese Třebušice č.p. 36.
  • člen Odborného hornicko hutnického spolku v Třebušicích
  • na valné hromadě 8.ledna 1905 zvolen revisorem účtů

JINDRA Antonín – Třebušice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • člen Severočeské federace horníků (1903 – 1907)
  • člen Odborného hornicko hutnického spolku v Třebušicích
  • na valné hromadě 8.ledna 1905 zvolen místojednatelem

JINDRA Václav (1872 – ?) – Lom

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • narodil se 25.9.1872 ve Svaté v Berouně
  • do Lomu 8.12.1896
  • manželka Anna Jindrová, nar. 23.7.1872 v Petrovicích v Nepomuku
  • děti: Otakar (1901) v Lomu – pracoval jako obchodní příručí v Potravním družstvu v Libkovicích, Vlasta jindrová (1903), Hugo (1905) v Lomu, Františka (1907) v Lomu a Stanislav (1908) v Lomu
  • člen anarchistického družstva: Dělnické potravní družstvo „Volnost“ v Lomu (1897 – 1915)
  • v 1905 a 1907, 1908 – 1915 člen dozorčí rady
  • v roce 1908 ředitel
  • bytem v Nádražní č.p. 217 v Lomu
  • v roce 1921 horník – kopáč na dole Moric

JINDRA Matyáš – Bukva u Sokolova

  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • člen Severočeské federace horníků (1903 – 1907)
  • člen Všeodborového spolku Pokrok pro Zvodavu a okolí
  • na valné hromadě 15.5.1904 zvolen za člena výboru – náhradník
  • Člen Všeodborového spolku dělníků a dělnic „Pokrok“ v Literbachu
  • na valné hromadě 28.ledna 1906 zvolen za přísedícího člena výboru

JINDRÁK František (1877-?) – Duchcov/USA

  • Český anarchista a horník žijící v USA v Edwardsville v Dugoin.
  • Pocházel ze severních Čech z Duchcova, v roce 1902 ještě v Duchcově
  • Předplatitel časopisu „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914) a „Hornické listy“ (1900 – 1939).
  • Posílal peníze do Čech na vězenský fond na pronásledované duchcovské anarchisty antimilitaristy.
  • Člen Vzdělávacího spolku „Omladina“ v Duchcově
  • v roce 1902 mu zemřela manželka Aloisie Jindráková, pohřbu se účastnil spolek Omladina a další anarchisté

JINDRÁK Václav – Duchcov/USA

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen anarchistického družstva: Novokooperační dělnické spotřební a výrobní družstvo „Pospolitost“ v Duchcově (1900 – 1905)
  • v roce 1902 revisor účtů
  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • příspěvek na vězeňský fond ČFVO do Čech (1905)

JÍNĚ Alois – USA: New Bedford

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • člen ČDVS v New Bedford
  • V roce 1897 tajemník ČDVS
  • V roce 1897 – 1898 oprávněný jednatel Dělnických Listů
  • V roce 1897 – 1898 distributor Dělnických Listů

JIRÁČEK Václav – USA: Cleveland

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1895 – 1898 předplatitel Dělnických listů
  • V roce 1895 příspěvek na zřízení tiskárny MDJ

JIRÁK František – Košťany

  • Severočeský anarchista z Košťan u Teplic.
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Člen a předseda Spolku všeodborově – kooperativního v Koštanech, jenž byl součástí ČFVO (1906). Z funkce předsedy odstoupil 8.4. 1906

JIRÁK A. – USA: Chicago

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1896 předplatitel Dělnických listů

JIRANA František – USA: Lafayete

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty V roce 1896 předplatitel Dělnických listů
  • V roce 1896 příspěvek na DL

JIRMAN Vavřinec – Lomnice nad Popelkou

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • v roce 1906 sbírka na podporu stávkujících tkalců v českém Podkrkonoší

JIRÁSEK František – Praha/Smíchov

  • pražský anarchista a textilní dělník ze Smíchova
  • v roce 1897 pracoval ve Tkalcovně na Smíchově
  • na jaře ve tkalcovně stávka a člen stávkového výboru
  • za stávkový výbor přijímal peněžní podporu na podporu stávkujících na adrese Resslova č.p. 831, Smíchov

JIRÁSEK J. – Praha/Nusle

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • v roce 1905 na něj sbírka v rámci ČAF během nemoci, nemocna i žena, měl tři děti
  • bydlel na adrese: Vlastislavova č.p. 152, Nusle
  • kolportér anarchistického časopisu „Práce“ (1904 -1908), publikační orgán ČAF

JIRÁSEK Martin – Červený Kostelec

  • Východočeský anarchista z Červeného Kostelce. Povoláním textilní dělník.
  • Účastník hnutí neodvislých socialistů, jak se zpočátku první generace anarchistů označovala.
  • Delegát na anarchistické konferenci v Praze ve dnech 29 – 30. května 1898.

JIRÁSKO Bohumil – Horní Růžodol u Liberce

  • Severovýchodočeský anarchista z Horního Růžodolu u Liberce.
  • Člen Federace bezvěrců při České anarchistické federaci (1912 – 1914). Přihláška pro anarchisty – bezvěrce byla zveřejněna v časopise „Zádruha“ v čísle 18 z listopadu roku 1912. Jeho výstup z církve a přihlášení se do seznamu anarchistických bezvěrců bylo oznámeno v časopise Zádruha – publikační orgán ČAF.

JIRÁTKO Václav – Bílina

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen anarchistického družstva: Dělnicko – maloživnostenský potravní spolek Bílina
  • v roce 1901 člen představenstva

JIRAVA František – Komořany

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • aktivní účastník anarchistické hornické stávky z roku 1896 na Mostecku
  • dne 1.10.1896 společně s dalšími 100 stávkujícími táhnul demonstrací k dolu „Jupiter“ u Komořan, kde ozbrojení zastavili provoz dolu
  • za to popohnán k soudu v Mostě dne 27.11.1896 ze zločinu veřejného násilí
  • odsouzen na 2 měsíce vězení

JIRAVA Vladimír – Komořany

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • aktivní účastník anarchistické hornické stávky z roku 1896 na Mostecku
  • dne 1.10.1896 společně s dalšími 100 stávkujícími táhnul demonstrací k dolu „Jupiter“ u Komořan, kde ozbrojení zastavili provoz dolu
  • za to popohnán k soudu v Mostě dne 27.11.1896 ze zločinu veřejného násilí
  • odsouzen na 2 měsíce vězení

JIROUSEK Josef – Bílá Třemošná

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • dne 21.října 1901 svatba s Marií Peterovou
  • oznámení otištěno na stránkách anarchistického časopisu „Matice Svobody“

JIROUSKOVÁ Marie – Bílá Třemošná

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • dne 21.října 1901 svatba s Josefem Jirouskem
  • za svobodna Marie Peterová
  • oznámení otištěno na stránkách anarchistického časopisu „Matice Svobody“

JIROUŠ Josef – Chrastava

  • anarchista a činovník v bezvěreckém hnutí anarchistů
  • člen místních anarchistických spolků
  • v roce 1911 kolportér časopisu „Matice Svobody“ asi 40 kusů

JIROUŠ – Mříčná

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • předplatitel anarchistického časopisu „Proletář“ (1896 -1897)

JIROUŠ František – Machendorf u Liberce

  • Severovýchodočeský anarchista z Machendorfu u Liberce.
  • Předseda „Všeodborového vzdělávacího a kooperativního spolku Volnost v Machendorfu.
  • Předplatitel časopisu „Zádruha“ (1908 – 1914) – orgán ČAF.

JIROUŠEK – USA: Braidwood

  • v 80. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty (1883 – 1900)
  • člen místní skupiny MDJ

JIRSÍK František – Most

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen Všeobecného dělnického vzdělávacího a podporujícího spolku v Mostě (1890 – 1916) 
  • na měsíční schůzi 16.října 1892 zvolen členem zábavného komitétu,
  • v listopadu 1892 vyslán jako delegát na 3.letou slavnost Vzdělávacího dělnického spolku v Ervenicích

JIŘÍČEK František – Hořice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • člen Volné skupiny ČAF Hořice
  • příspěvky na přednáškový fond ČAF

JIŘIČKA Josef – USA: New Bedford

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1893 předplatitel Dělnických listů

JIŘÍK Josef – USA: Cleveland

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1895 předplatitel Dělnických listů
  • V roce 1895 příspěvek na zřízení tiskárny MDJ

JISKRA

  • Severočeský anarchista a horník.
  • V roce 1910 za prací do Francie, pracoval společně s dalšími českými anarchisty u Kamennouhlené společnosti Vicoigne and Noveux – Pas des Calais, kde vedli mzdové boje a stávku.

JÍŠA J. – USA: Cleveland

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1896 předplatitel Dělnických listů

JÍŠA Alois – Horní Jiřetín

  • Severočeský anarchista z Horního Jiřetína.
  • V letech 1904 až 1908 člen České federace všech odborů.
  • V roce 1907 ustanovena odbočka ČFVO v Horním Jiřetíně, na ní zvolen důvěrníkem místní organizace. Spolková místnost se nacházela v hostinci “ U Riesemburku“.

JÍŠA Adolf – Kopisty

  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • člen Severočeské federace horníků (1903 – 1907)
  • v roce 1904 navržen na kandidátku do volen do Báňského společenstva za anarchistické hornictvo jako náhradník

JÍŠA František – Třebušice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České federace všech odborů (1904 – 1908)
  • člen Severočeské federace horníků (1903 – 1907)
  • člen Odborného hornicko hutnického spolku v Třebušicích
  • na valné hromadě 8.ledna 1905 zvolen přísedícím členem výboru

JITERSKÝ – Brazílie

  • český anarchista v Pernambucco
  • V roce 1884 předplacel časopis „Budoucnost“ z Chicaga

JIZERAN – Duchcov

  • Severočeský anarchista z Duchcova.
  • Příspěvek na vězeňský fond.

JOHAN – Praha

  • Pražský anarchista.
  • Příslušník anarchistické a antimilitaristické mládeže.
  • Distributor časopisu „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914).

JOHANOVSKÁ – Praha

  • Pražská anarchistka.
  • Členka Všeodborvého dělnického sdružení OCHRANA (1910 – 1914).
  • Příspěvek na hrob pražského anarchisty Josefa Marka, zemřelého na tuberkulózu v roce 1913.

JOHANOVSKÝ – Praha/Žižkov

  • Pražský anarchista ze Žižkova.
  • Příslušník anarchistické a antimilitaristické mládeže.
  • Předpokládáme člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914).
  • Distributor časopisů „Zádruha“ (1908 – 1914) – orgán ČAF a „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914).
  • Předplatitel anarchistického týdeníku Hornické listy.

JOHN Jan (1870 -?) – Praha/Smíchov

  • Pražský anarchista ze Smíchova.
  • povoláním zlatník
  • Účastník hnutí neodvislých socialistů, jak se zpočátku první generace anarchistů označovala.
  • Člen Dělnické besedy ve Smíchově
  • Zatčen a souzen v procesu s anarchisty v roce 1895 tzv. „Vosí hnízda“, nakonec osvobozen.
  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • kolportér anarchistického časopisu „Práce“ (1904 -1908), publikační orgán ČAF

JONÁŠ František

  • Severočeský anarchista a horník.
  • V roce 1906 zorganizoval solidární sbírku na anarchistu Václava Štrobla, který utrpěl vážná zranění na dole.

JONÁŠ František – USA: Chicago

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1896 předplatitel Dělnických listů

JONÁŠ J. – USA: New York/Brooklyn

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 sbírky na podporu vydávání Dělnických listů
  • V roce 1895 prodej brožur
  • V roce 1894 – 1896 předplatitel Dělnických list

JONATA František – USA: New York

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1895 – 1898 předplatitel Dělnických listů

JANATA František – Liberec/Anglie/USA

  • Severovýchodočeský anarchista z Liberce. Povoláním tkadlec. Patřil k první generaci anarchistů, kteří byli ovlvnění propagandou činem, především čáasopisy Johana Mosta „Freiheit“, americkým časopisem „Budoucnost“ vydávaným českými anarchisty v USA a „Pomstou“ vydávanou českými anarchisty v Anglii, tyto časopisy byly tajně pašovány a rozšiřovány mezi českým radikálním dělnictvem.
  • Pro své anarchistické názory dán pod přísný policejní dohled, každý jeho pohyb byl bedlivě sledován rakouskou policií.
  • V roce 1883 vypovězen z Prahy.
  • Dne 6.3. 1885 utekl tajně do Žitavy.
  • Dne 4.5.1885 zatčen společně s Novotným a Antonínem Novákem ve Švýcarsku.
  • Organizátor tajné anarchistické tiskárny v Hluboké 1885.
  • Od roku 1887 v Londýně. Začal vydávat anarchistický časopis „Pomsta“, anarchistické brožury a letáky, které byli tajně posílany do Čech.
  • V roce 1887 pánoval tajnou cestu z Anglie do Čech a na Moravu, cesta se nejspíš neuskutečnila. Podle policejních zpráv se ovšem v roce 1888 objevil v Sasku u českých hranic.
  • V roce 1888 se s ním v Londýně sešel Václav Hammer.
  • V roce 1889 si v Londýně otevřel krejčovský závod a ve stejném roce se k němu přistěhovala žena a děti uvězněného anarchisty a tiskaře z tajné tiskárny Josefa Pačese.
  • Později se stěhuje do USA
  • v roce 1902 organizoval sbírku na anarchistu Josefa Pačese
  • v té době v New Yorku

JOR – Třebušice

  • Severočeský anarchista z Třebušic. Povoláním horník.
  • Člen Zemské jednoty horníků (1909 – 1915).
  • Distributor anarchistických brožur vydaných Zemskou jednotou horníků.
  • Distributor anarchistického týdeníku Hornické listy (1905 – 1939).

JOSEF Jaroslav – Jeseník

  • Moravskoslezský anarchista z Jeseníku, dříve Frývaldov.
  • Příslušník anarchistické a antimilitaristické mládeže.
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908), do ČFVO vstoupil kolem roku 1906.
  • Psal si do časopisu ČFVO o publikace a zájem vstoupit do řad ČFVO.
  • Předpokládáme člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914).
  • Distributor časopisů „Zádruha“ (1908 – 1914) – orgán ČAF a „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914).
  • Organizace sbírky na tiskový fond „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914).

JOSEF J. – Freivaldov

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • kolportér anarchistického časopisu „Práce“ (1904 -1908), publikační orgán ČAF

JOSEF K. – Komořany

  • Severočeský anarchista a pekařský dělník.
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Pracoval u pekaře Hannera v Komořanech.
  • Za solidární postup s propuštěným kolegou vyhozen roku 1906 z práce.
  • ČFVO vyzvala k bojkotu pekárny.

JOSEF František – Hostomice – Štola

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • svolavatel Konference anarchistů severozápadních Čech 25-26.prosince 1902 v Hostomících
  • přijímal přihlášky delegátů ke konferenci
  • v roce 1902 bydlel v Štole

JOUDAL František – Třebechovice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • příspěvek na anarchistický časopis „Proletář“ (1896 -1897)

JOZÍFKO Josef – Bílá Třemošná

  • Východočeský anarchista z Bílé Třemešné u Dvora Králové nad Labem.
  • Člen a předseda Občanské besedy Svornost v Bílé Třemešné.
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • kolportér anarchistického časopisu „Práce“ (1904 -1908), publikační orgán ČAF

JOZKA A. – Pradubice

  • Východočeský anarchista z Pardubic. Povláním litograf.
  • Člen České federace všech odborů – ČFVO (1904 – 1908).
  • Podepsal protest proti vyhoštění S.K Neumana z Řečkovic v roce 1906.

JUKLÍČEK Jan – Hořice

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních
  • člen Všeobecně vzdělávacího spolku „Omladina pro Hořice a okolí
  • na ustanovující schůzi spolku 10. října 1893 zvolen za přísedícího člena výboru
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • člen Volné skupiny ČAF Hořice
  • příspěvky na přednáškový fond ČAF

JŮN J. – USA: Hoboken

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1893 předplatitel Dělnických listů

JŮN J. – USA: New York

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 – 1896 předplatitel Dělnických listů
  • V roce 1895 předplatitel Dělnických listů
  • V roce 1896 předplatitel Dělnických listů

JŮN J. – USA: Nutley

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 předplatitel Dělnických listů

JŮN – USA: Newark

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1896 – 1898 předplatitel Dělnických listů

JŮN Václav (1892 – 1923) – Lom

  • Severočeský anarchista z Duchcova
  •  narodil 20. srpna 1892 v jihočeské vesničce Kraskovice u Volyně na Strakonicku
  • otec Jan Jůna a maminka Antonie Jůnova rozená Bárková
  • zedník na dole Jan II v Lomu
  • Manželka Anna Jůnová, narodila se 20. října 1895 v Lomu
  • děti: Vlasta (1914) a Marie Jůnová (1919)
  • v roce 1921 bydlel v Legionářské ulici č. 203 v Lomu
  • člen Sdružení československých horníků (1918 – 1930)
  • člen Svazu socialistických bezvěrců
  • vážně onemocněl, a musel bát hospitalizován v Mostecké nemocnici. Svůj boj však prohrál a umřel 8. srpna 1923 na tuberkulózu plic

JUNEK – USA: Milwaukee

  • v 80. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty (1883 – 1900)
  • člen místní skupiny MDJ

JUNEK František – Ústí nad Orlicí

  • Východočeský anarchista z Ústí nad Orlicí.
  • Předplatitel anarchistického týdeníku Hornické listy a předplatitel časopisu „Zádruha“ (1908 – 1914) – orgán ČAF.

JUNGER – Praha/Žižkov

  • Pražský anarchista. V roce 1919 zakládající člen místní skupiny anarchistického Svazu socialistických bezvěrců (1918 – 1926) na Žižkově.
  • člen spolku Monistů

JUNGMAN Ed. – USA: Cleveland

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1895 distribuce brožur

JUNGMAN – USA: Chicago

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1897 předplatitel Dělnických listů

JUPTNER – USA: New York

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 sbírky na podporu vydávání Dělnických listů

JURÁNEK Jan – USA: Bridgeville

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1895 předplatitel Dělnických listů

JUREN Rudolf – Háj u Duchcova

  • Severočeský anarchista z Háje u Duchcova. Příslušník anarchistické a antimilitaristické mládeže.
  • Člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914), mládežnická komise ČAF.
  • Poté člen Federace českých anarchistů komunistů – FČAK (1914 – 1919).
  • v roce 1914 zvolen sjezdem do mládežnické komise na dopracování pogramu FČAK.
  • Distributor časopisů „Zádruha“ (1908 – 1914) – orgán ČAF a „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914).

JURNEČKA Josef – USA: Elisabethport

  • v 80. a v 90. letech 19. století aktivní v anarchistickém hnutí v USA
  • člen Mezinárodní dělnické jednoty
  • V roce 1894 – 1898 předplatitel Dělnických listů

JURSA

  • Anarchista, emigroval z Čech. Předplatitel časopisu „Mladý Průkopník“ (1912 – 1914) a „Zádruha“ (1908 – 1914) – orgán ČAF.

JUST František (1858 – 1924) – Duchcov/Dolní Jiřetín

  • Severočeský anarchista z Duchcova.
  • Narodil se 26. října 1858 v Podluskách u Roudnice nad Labem
  • otec František Just, matka Anna roz. Kavrelová
  • Překlady a vlastní články do anarchistického týdeníku Hornické listy.
  • V letech 1905 -1908 člen redakční rady Hornických listů, vyřizoval expedici listu, vyřizoval předplatné, inserce a jejich rozesílání.
  • Po první světové válce v Dolním Jiřetíně č.p. 112
  • zemřel 3.ledna 1924
  • pogřeb 6.ledna 1924 v Dolním Jiřetíně

JŮZA Alois – Krásné Březno

  • aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • v roce 1912 důvěrník autonomní organizace v Krásném Březně
  • bydlel na adrese: Krásné Březno č. 310, Ústí nad Labem

JŮZA – Záluží u Mostu

  • od 90. let 19. století aktivní v anarchistickém hnutí a člen místních dělnických spolků
  • člen České anarchistické federace – ČAF (1904 – 1914)
  • člen Volné skupiny ČAF Záluží u Mostu
  • kolportér anarchistického časopisu „Práce“ (1904 -1908), publikační orgán ČAF

ROZPUŠTĚNÍ VEŘEJNÉ SCHŮZE PO PROJEVU ANARCHISTY JOSEFA ROUBÍČKA V KUNRATICÍCH 27.9.1908

Politický klub národních socialistů „Žižka“ v Nuslích svolal na neděli 27. září 1908 odpoledne veřejnou schůzi lidu v hostinci p. Dobřanského v Kunraticích s programem: Politická situace a zemské hlasovací právo.

Schůze měla dosti klidný průběh a nebýti nervosního Špringla, takto zástupce vlády, jenž intervenoval při schůzi , byla by také zdárně a věcně skončila. Sotva však, že se referent zmínil o militarismu, vyskočil p. zástupce jak zmijí uštknut a velkopansky prohlásil, že o militarismu nenechá mluvit, načež řečník ihned přestal mluvit.

Na to se přihlásil ku slovu kamarád Josef Roubíček, jenž v řízné řeči objasňuje politickou situaci dnešní; taktéž ostře probral práva shromažďovací i práva svobody slova, jež možno projeviti tiskem i slovem a objasňuje, že na co občan platí, byť by to byl i sám militarism, to že jest možno kritisovati a objasniti. Na to několika pádnými slovy naznačil škodlivost militarismu a zhoubu ustavičného zbrojení.

Pan Špringl nemohl se již přemoci, vyskočil jako tur, přes celý sál rozběhl se k mluvčímu, zakazoval mu mluviti a schůzi rozpustil.

Divíme se jen takovémuto zástupci vlády. Trochu slušnosti a povinné znalosti zákonů nebylo by mu na škodu.

Za malou chvíli vedralo se do místnosti několik četníků, již se sháněli po Roubíčkovi. Jakmile však se jim tento sám představil, bojovnost sv. Hernandády okamžitě klesla a radili jen, by prý okamžitě odešel.

Myslí-li pan komisař Špringl, že takovýmto způsobem zachrání reputaci Rakouska – popřejme mu tu radost. My však jsme přesvědčeni o něčem jiném. V brzku se sám přesvědčí.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

VALNÁ HROMADA HORNICKÉHO PODPORUJÍCÍHO A ODBORNÉHO SPOLKU V BOHOSUDOVĚ (1881)

Hornický podporující a odborný spolek v Bohosudově (dnes Krupka) odbýval 9.ledna 1881 celoroční valnou hromadu za přítomnosti 49 členů. Protokol předčítal František Hlaváček. Spolková knihovna čítala 90 svazků. Do nového výboru zvoleni:

  • STUCHLÝ Antonín za předsedu
  • JÍROVEC Jan za místopředsedu
  • HLADÍK František za jednatele
  • ZDRŮBECKÝ Antonín za místojednatele
  • PREJZA Jan za pokladníka
  • HORÁČEK Václav za účetního
  • NĚMEC František za člena výboru
  • VACHUDA Josef za člena výboru
  • MATIAS Václav za člena výboru
  • LAMMER Martin za člena výboru
  • HOFNER Ferdinand za člena výboru
  • VOREL Tomáš za člena výboru
  • HAUS Josef za revisora
  • VOCHOLA Josef za revisora
  • ZIKA Antonín za revisora
  • POSPÍŠIL Josef za náhradníka
  • BAROCH Josef za náhradníka
  • CINGR Petr za náhradníka
  • SMETANA Václav za knihovníka.